Rizikové místo mezi Blanskem a obcí Šebrov-Kateřina je podle Portálu nehod šestým nejnebezpečnějším v celém Jihomoravském kraji a s 15-ti nehodami za poslední dva roky přeskočilo některé úseky častých karambolů na dálnici D1. Serpentiny nad Kateřinským mostem lákají zejména motorkáře, jejich vyjížďky ale mohu končit smrtí. Místo před časem orámovala speciální svodidla, která měla zabránit vážným zraněním právě motorkářů. Bourají ale dál, stejně jako řidiči osobních aut. Po silnici mezi Blanskem a Šebrovem jezdí Tomáš Slanina dvakrát týdně. „Já jsem s ní nikdy problém neměl, je ale třeba přizpůsobit rychlost stavu vozovky a schopnostem auta,“ poznamenal nedávno. Oblouk komunikace je odlišný proti ostatním a pro řidiče hůře čitelný.

Mapa rizikových mist zde.

Řidiči nepřizpůsobí rychlost

Naprostá většina nehod je v tomto úseku způsobena vysokou rychlostí, a tedy nepřizpůsobením dynamiky jízdy stavu vozovky. Pro šoféry, kteří místo neznají, je úsek skutečně nebezpečný zejména v zimních měsících. Jak říká Jan Chalas z Portálu nehod, nehody se zde ale stávají v průběhu celého roku: „Větší část jich dokonce spadá do letních měsíců. Navíc v případě viníků nehod nejde o žádné nováčky, průměrná praxe na tomto místě havarujících šoférů je 14 let za volantem.“

Příkladem může být nehoda, k níž před časem došlo ve srázu pod silnicí mezi Svatou Kateřinou a Blanskem. V sobotu kolem sedmé hodiny ranní zde havarovalo osobní auto. „Při našem příjezdu bylo na střeše v příkopu a jedna osoba v péči záchranářů,“ informoval tehdy mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. Jeho kolegové z Blanska následně u místa nehody museli po dobu vyprošťování auta řídit dopravu.

Nabízí se proto hned několik otázek. Je místo dostatečně označené? Jak je ošetřen povrch vozovky? Nehody by mohly souviset s mokrou vozovkou. Nepomohlo by snížení rychlosti příkazovou značkou?

 Riziko potvrzuje i BESIP

Jak říká jihomoravský krajský koordinátor BESIPu Pavel Čížek, oblouk zatáčky je velký. „To může již při malé nepozornosti hrát výraznou měrou pro špatné vyjetí trasy. Tím se řidič může vozidlem dostat do protisměru nebo manévrováním způsobit kolizi. Samo o sobě to nemusí mít vliv na možnost kolize v průběhu celého roku. A za špatných podmínek navíc hrozí kluzká vozovka, náledí pak může ovlivnit spíše následky kolize,“ míní Pavel Čížek.

Porost zde podle něj zasahuje až ke svodidlům a není tak žádný přehled o situaci dál. Pokud toto řidič neakceptuje a nepřizpůsobí svoji rychlost, může dojít rychle k nehodě. Chybí zde také upozornění dopravní značkou na zatáčku. Naopak omezení rychlosti by mělo smysl až po pečlivém odborném posouzení.

Policisté loni evidují na jižní Moravě přes šest tisíc nehod

Dvaačtyřicet lidí zemřelo v roce 2021 na jihu Moravy při dopravních nehodách. Přesto byl minulý rok co do počtu úmrtí nejméně tragickým v novodobé historii kraje. Na následky nehod zemřelo o devět lidí méně něž v roce předchozím, klesl rovněž počet těžce raněných.
Za rok 2021 se v Jihomoravském kraji událo přes šest tisíc dopravních nehod, téměř dvě stě lidí se těžce zranilo a nad dva tisíce lehce. Celková škoda odhadovaná policií, kterou mají nehody na svědomí, činí 420 milionů korun. „Až do roku 2019 se ukazatele nehodovosti v kraji spíše každoročně zhoršovaly. Omezující opatření vydaná v souvislosti s pandemickou situací příznivě ovlivnila alespoň oblast dopravní nehodovosti. Počet dopravních nehod meziročně klesl o 675 havárií. Tedy o téměř deset procent,“ uvedl Karel Adam z Krajské správy Českého statistického úřadu.
Naopak vzrostlo množství nehod, během nichž hrál roli alkohol. Řidiči pod vlivem alkoholu byli v kraji viníky 486 dopravních nehod, oproti roku 2020 byl tento počet o sedmadvacet případů vyšší. Počet dopravních nehod v Jihomoravském kraji byl loni ve srovnání s ostatními kraji pátý nejvyšší, počet zemřelých byl třetí nejvyšší.

Chraňte sebe i své blízké. Podívejte se na www.portalnehod.cz, kde najdete místa, kterým je lépe se vyhnout, nebo dbát zvýšené opatrnosti.

Zdroj: Zadavatel inzerce