Podle Portálu nehod jsou na trase kousek od Trnavy hned tři místa častého střetu se zvěří. První dvě se nachází pár kilometrů od sebe na rovném úseku, který z obou stran lemuje pole zde a zde. Třetím bodem v mapě je místo s celorepublikově nejvyšší škodou zde. „Ačkoliv průměrná škoda podle odhadů policie dosahuje v těchto případech zhruba 40 tis. Kč, na tomto místě je vyšší a v případě odhadů pojišťoven dokonce několikanásobně,“ uvádí Jan Chalas, ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod. Výše škod také záleží na tom, se kterým zvířetem se auto střetne. Nejčastěji pod koly končí srnčí zvěř, a to zhruba z 80 procent všech případů, nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s divokým prasetem.

Rizikové úseky lemují pole, lesy, louky

„Ke srážce se zvířetem může dojít ve kteroukoliv denní dobu. Přesto bychom si měli uvědomit, že například vysoká zvěř má tendenci pohybovat se i v blízkosti silnic především za svítání a za soumraku. Zvíře je při nočním oslnění světlomety vozidla dokonale zmateno, a zůstává strnule stát na vozovce a neutíká. Právě u vysoké bychom měli být obzvláště pozorní v období, kdy dochází k páření, tedy v říjnu až prosinci,“ uvedli koordinátoři bezpečnosti silničního provozu (BESIP) ministerstva dopravy.  

Kolizím se zvěří se snaží předejít Lesy ČR a myslivecká sdružení. Podél frekventovaných silnic instalují takzvaná pachová zradidla. Ta mají zabránit zvěři přeběhnout silnici nebo ji alespoň zbrzdit. „Zradidla se instalují na kmeny stromů nebo kůly podél cest se silným repelentem,“ vysvětlila mluvčí státních lesů Eva Jouklová.

Zdroj: Zadavatel inzerce

Podle Jana Chalase jsou mnohem častější střety se zvěří na silnicích nižších tříd. „Nejsou zabezpečeny svodidly a okolí vozovky není udržováno tak jako u silnicí vyšších tříd, zejména u dálnic. Pokud jedeme po komunikaci, kde není udržován okolní pás kolem komunikace, tzn. je zarostlý, nepřehledný, tak se významně zvyšuje pravděpodobnost střetu. Jedinou výhodou silnic nižších tříd pak zůstává nižší rychlost provozu, která potom nezpůsobuje tak fatální následky. Obecně lze tedy konstatovat, že rychlá jízda a neudržované okolí komunikace nižší třídy představuje největší riziko pro střet se zvěří,“ vysvětluje Jan Chalas. K typicky nejnebezpečnějším místům se podle policistů řadí především rozhraní lesa a pole nebo louky a dále také cesta vedená lesními porosty.

I změna času hraje roli

Řidiči by se přitom měli mít nejvíce na pozoru zejména v těchto dnech po změně na zimní čas. Největší krátkodobý vliv má změna času. Z pohledu zvěře totiž znamená, že se ze dne na den o hodinu posune provoz na silnici proti průběhu, na který už si zvykla.

Myslivci se snaží srážkám zabránit, a tak osazují nejproblémovější úseky pachovými ohradníky, případně odrazkami. Tato opatření by měla zvěř přesunout na rovné přehledné úseky bez zarostlých příkopů, kde je riziko srážky menší. Jedná se o opatření v zájmu všech uživatelů komunikace a je možné získat finanční podporu od hejtmanství. Josef Drmota z OMS Třebíč pro Deník vysvětlil, že každé zvíře má vlastní denní režim a za potravou často musí přecházet z míst odpočinku. Nemalou komplikací je pak princip takzvané ekologické pasti. „Příkopy silnic poskytují zvěři na mnoha místech atraktivnější potravu než okolí a zvěř se zde přirozeně koncentruje,“ řekl.

Podívejte se na www.portalnehod.cz, kde najdete místa, kterým je lépe se vyhnout, nebo dbát zvýšené opatrnosti. 

Zdroj: Zadavatel inzerce