U někoho bývají cesty k životnímu povolání velice přímé. Tak jako u Jana Špačka. Do pražského Staropramenu přišel hned po vysoké škole a už tam zůstal. Je hrdý na to, že mezi pedagogy, s nimiž přišel do styku, byla i profesorka Gabriela Basařová, největší osobnost českého pivovarnictví. A dnes může být hrdá ona. Ze žáka se mezitím stal mistr svého oboru.

Do jaké míry spoléháte v práci na techniku a do jaké na vlastní chuť?

Ochutnávání je stále mimořádně důležité, i když je pravda, že laboratorní technika práci sládků v mnohém ulehčila. Jazyk však přístroje nemají. Pravidelné ochutnávání čerstvé várky je proto obřadem a součástí denních povinností. Spotřebitel žádá pivo pořád stejné, ovšem o kvalitě surovin rozhoduje příroda. A ta je rozmarná.

Není pak problémem vyrovnávání rozdílů?

Je i není. Vyžaduje to neustále měření parametrů laboratoří, ochutnávání a ladění receptury tak, aby byl chuťový profil piva stále stejný. Jde o bezchybnou souhru všech zúčastněných.

Jistou dobu se už na trhu prosazuje i nepasterované pivo. V čem je odlišné?

Ve Staropramenu nabízíme nepasterované pivo ve dvou formách. První představují dodávky do hospod, které mají k dispozici tanky. To je nejlepší pivo, které si zákazník může dopřát, protože je vždy čerstvé. Od letošního roku nabízíme i nepasterované sudové pivo, konkrétně Smíchov, Jedenáctku a Ležák. Zde jsme šli jinou cestou, protože jsme potřebovali, aby mělo pivo delší trvanlivost. Jen pro objasnění, pasterací se prodlužuje trvanlivost piva, aby se nezkazilo přítomností mikroorganismů. Tuto druhou cestu představuje mikrofiltrace. Pivo projde přes přepážku, která mikroorganismy nepropustí, ovšem bez tepelného šoku. Odstraňují se jen mechanicky.

Váš názor na ofenzivu malých pivovarů v posledních letech?

Představují milou a příjemnou změnu. Přicházejí většinou s jiným typem piva než ty velké  a mají prostor k experimentování. Posouvají české pivovarnictví dál. Pohrávají si s různými surovinami a jsou inspirací pro každého sládka.

Jiné současné téma – pivo v plechovkách. Co na ně říkáte?

Když si někdo kupuje pivo domů nebo na cesty, je tento obal pohodlnější. Je lehký, estetický a zároveň praktický. Za výrobce bych řekl, že pokud si je zákazník žádá, rádi vyhovíme. Za sebe řeknu, že raději piji pivo v hospodě, protože tam chodím i za zážitkem.

Zdroj: Deník:Martin Divíšek

Co vás na vlastní práci těší a co ne?

Nejraději mám konečný výsledek. Tedy když ochutnávám čerstvou várku a mazlím se  s pivem na jazyku. Na druhé straně nenávidím vyplňování různých tabulek. Největším zadostiučiněním pro mě je, když vidím plnou hospodu a spokojené štamgasty.

Kdo vlastně rozhoduje o tom, že je potřebné zavést do výroby nový druh piva?

Spotřebitel. Pokud si přeje jistou změnu, přijdou za sládkem kolegové z marketingu s podnětem. Tak tomu bylo i u nás jak v případě Jedenáctky, tak i Staropramenu Nefiltru, kdy přišel prvotní impuls od zákazníků.

KOMERČNÍ PREZENTACE