Můžete přesvědčit pacienta, který chce zarputile předepsat antibiotika, že to není vhodné řešení?

Někdy to může být náročné, ale je třeba komunikovat a věnovat pacientovi dost času, aby pochopil, že máme společný cíl. Tím je správně indikovaná a komunikovaná péče o pacienty zaměřená na pacienta jako aktivního spoluúčastníka při diagnostice i léčbě onemocnění.

Zdroj: antibiotickarezistence.cz

Vidíte nějaké rozdíly napříč generacemi v přístupu k léčbě?

U starší generace se častěji setkávám s již zakořeněnými přesvědčeními, která se ve světle nových poznatků obtížněji mění. Může ale pomoci obecně větší důvěra v lékaře jako průvodce zdravotním systémem. Příslušníci mladší generace si zase často vyhledávají informace sami. Někdy je ale obtížné se v záplavě informací zorientovat a poznat, kterými doporučeními má smysl se řídit. Není to ale buď anebo – setkáváme se s velmi kriticky uvažujícími seniory, kteří studují pečlivě nové informace o léčbě, a také s mladšími pacienty, kteří mají vyhraněné názory. Důvěru si každý praktický lékař musí vybudovat.

MUDr. Ludmila BezdíčkováZdroj: antibiotickarezistence.cz

Předpokládám, že toto smýšlení pacientů se odráží také v rozhodování o léčbě antibiotiky.

Ano, přesně tak. Snažíme se klást větší důraz na zprostředkování povědomí našich pacientů o rizicích neuvážené a nadměrné léčby antibiotiky tak, abychom si je uchovali pro situace, kdy jsou opravdu zapotřebí.

Co hrozí, když budeme s antibiotiky zacházet neuvážlivě?

Pak bychom mohli umírat na nemoci, které dnes ještě poměrně běžně dokážeme pomocí antibiotik léčit. Nejvíc by to postihlo segment nemocnic, kde je riziko nákazy nějakou bakteriální infekcí násobně vyšší než jinde. Kdyby antibiotika nefungovala, mohl by člověk v krajním případě i zemřít  na komplikace  například autonehody, kterou by za „normální“ situace přežil.

S jakými dezinformacemi týkající se antibiotik se nejčastěji u svých pacientů setkáváte?

Mezi časté mýty týkající se léčby antibiotiky patří, „že je třeba je dobrat, když už jednou byla léčba zahájena”, i když třeba pozdější vývoj poukáže spíše na virovou infekci, na kterou principiálně nefungují. Dále například, „že je třeba se jimi preventivně vybavit do domácí lékárničky”, „že kašel trvající druhý týden už je na antibiotika”, „že když minule pomohla, tak nyní pomohou také” (i když se jedná o jinou infekci), a „že třídenní antibiotika vyřeší obtíže, které by se jinak táhly týdny“. Mýtů je mnoho a povídání si o nich je naším denním chlebem.

Zdroj: shutterstock

Jak vidíte vývoj informovanosti české populace? Zlepšuje se naše zdravotní gramotnost?

Podle studie M-POHL se informovanost Čechů se zlepšuje. Určitě v tom sehrála svou roli také pandemie covidu-19. Stále je ale mnoho práce na tomto poli před námi.

Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav. Projekt Prevence antibiotické rezistence (ZD-PDP2-001) byl podpořen grantem z Fondů EHP 2014–2021 z programu Zdraví. www.eeagrants.cz.