Laboratoř patologie Ben Labor s.r.o., která sídlí ve Slezské Ostravě nad Bazaly, poskytuje služby v rozsahu celého spektra oboru patologie. O tomto oboru medicíny toho vím opravdu jen minimum, spíše jen z detektivek, v paměti mám ještě scénu z jednoho dílu populárních „Básníků“, kdy se mi vybaví skupina studentů a mrtvola na pitevním stole.

V pracovnách laboratoře Ben Labor mě pohled na nic podobného nečeká. Její zaměstnanci pomocí mikroskopů a dalších přístrojů zkoumají a následně diagnostikují vzorky odebrané z orgánů a tkání lidského těla zaslané z gynekologických, chirurgických, gastroenterologických, ortopedických a dalších odborných ambulancí i operačních sálů nemocnic. „Ročně provedeme přes 14 tisíc bioptických, asi dva tisíce negynekologicko-cytologických a kolem 40 tisíc cervikovaginálních vyšetření,“ říká MUDr. Vladimír Benčík, vedoucí laboratoře.

Zdroj: Pavel Sonnek/Deník

Milimetrové vzorky 

Laboratorní technika a diagnostika se za poslední roky velmi zlepšila, pracuje se s milimetrovými vzorky gastrointestinálního traktu, nádorů prsu i většími z kůže a velkými z operačního materiálu, kde přichází třeba celé orgány. „V gynekologické péči jsme jako laboratoř zařazeni Ministerstvem zdravotnictví do Programu screeningu karcinomu děložního hrdla pro prevenci rakoviny děložního čípku. Museli jsme splnit podmínky Komise Ministerstva zdravotnictví ČR, které se týkaly personálního obsazení, věcného a technického vybavení, minimálního počtu prováděných gynekologicko-cytologických vyšetření, organizace vnitřní kontroly a způsobu vydávání výsledků spolupracujícím klinickým lékařům. Screening je součástí gynekologické prevence, která se provádí u žen od 15 let věku každý rok,“ vysvětluje MUDr. Benčík.

Při prohlídce jednotlivých laboratorních pracovišť se ptám na to, co se vlastně s tkání odebrané pacientovi po odvozu do laboratoře děje. Úkonů je poměrně dost, takže jen velmi zjednodušeně: Bioptický vzorek uložený do fixačního roztoku se nejprve prohlédne makroskopicky, zpracuje se na menší části, následně je vzorek v přístroji automaticky zbaven vody a prosycen parafinem. Poté putuje k zalévacímu pultu, kde je umístěn do speciálních kazet. Z nich jsou utvořeny bločky, které je možno krájet na tzv. mikrotomech. Řezy o tloušťce tří mikronů jsou přeneseny na podložní skla, barveny v barvícím automatu nejkvalitnějšími barvícími substancemi a vznikají z nich histologické preparáty. Obarvený preparát prozkoumá lékař, který stanoví diagnózu. Běžný postup zpracování vzorku trvá až 19 hodin, všechny preparáty jsou archivovány minimálně po dobu pěti let.

Zajímá mne, zda se vzorek zkoumal podobně i v minulém století. „V minulém století i předešlém bylo zpracování vzorků podobné, pod mikroskopem, pomocí roztoků a chemikálií, spousta úkonů se ale prováděla ručně. Postupně se celý proces díky moderním přístrojům zrychlil, standardizoval i zpřesnil,“ říká MUDr. Benčík. 

Zdroj: Pavel Sonnek/Deník

Podrobné informace jsou nezbytné

Vcházíme do další pracovny, Ing. MUDr. Miroslav Přádka, Ph.D. mi objasňuje, kolik dat musí lékař o pacientovi znát, aby mohl být jeho biologický materiál správně vyhodnocen. „Ke každému vzorku dostáváme od kolegů třeba i více než dvě strany informací o zdravotním stavu pacienta, pro kvalitu vyšetření je to nezbytné. Od toho, jakého druhu nález je, se množství informací odvíjí. Naše laboratoř poskytuje specializované vyšetření mimo přímý dosah pacienta, ten u onkologických diagnóz komunikuje s internistou, chirurgem, ale bioptická diagnóza se stanovuje až v laboratoři. Analýza vedoucí k přesné diagnóze je mikroskopická, informace z mikroskopu dávají míru přesnosti toho, co se ve tkáni děje. Někdy je ale potřeba genetického vyšetření, u onkologických onemocnění dokáže toto vyšetření i predikovat, jak se onemocnění bude pravděpodobně vyvíjet.“

Výsledky všech vyšetření jsou předávány odborným lékařům v podobě tištěné, elektronické a ústní, elektronickou formou jsou k dispozici do tří dnů. Tytéž výsledky jsou zasílány současně poštou v tištěné formě, telefonicky výsledky sděluje pouze lékař spolupracujícím odborníkům a provádí k tomu písemný zápis.

Lékaři pracující v laboratořích sice neléčí, vlastní léčbu mají na starosti specialisté, ti ale potřebují získat informace. Spolupráce mezi klinikou, laboratoří a třeba onkologií musí být co nejužší, aby pacienti měli co nejkvalitnější odbornou péči. Role laboratoře Ben Labor je v této mezioborové spolupráci určitě nezastupitelná.