„Tak rozsáhlá přehlídka, jako je Festival planet, nemá v České republice obdoby,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „Ostatně, letos se nejspíš zapíšeme do České databanky, potažmo do České knihy rekordů, jako největší kolekce vesmírných objektů. Nejdůležitější ale je, že nabídneme všem návštěvníků unikátní možnost prožít výjimečně estetický zážitek s kapkou poučení. A jelikož jsme s rozhodli, že v takovém rozsahu naše největší modely už nikde jinde než v Brně ukazovat nebudeme, doporučuji všem s cestou na Kraví hory neváhat ani minutu.“

Součástí Festivalu planet opět bude výstava o světle temné podobě planety Země, letní kino s vesmírnou duší, které uvede řadu vědecko-fantastických a fantasy filmů, třeba Muže v černém, Vetřelce nebo Terminátora 2, stejně jako povídání u modelů a také mimořádné projekce v digitáriu, včetně hudebního oratoria Pink Floyd’s The Dark Side of the Moon. Novinkou je jednoduchá vědomostní soutěž, ze které si jeden vylosovaný odnese skutečný astronomický dalekohled. A ano, pravděpodobně přijde i tak oblíbený kosmonaut.

Důvodů, proč na Kraví horu, kde sídlí Hvězdárna a planetárium Brno, přijít, je tedy celá řada. S ohledem na to, jak špatně se v okolí Kraví hory parkuje, však bude nejvhodnější, když k cestě za Festivalem planet využijete tramvaje. Budou jezdit větší, častěji a déle, než je běžné.

„Instalaci modelů může ovlivnit počasí, proto všem doporučuji sledovat aktuální zprávy na www.festivalplanet.cz,“ připomíná Jiří Dušek. „A pokud se vám náš festival bude líbit, kupte si prosím dobrovolnou vstupenku. I když máme celou řadu podporovatelů, rádi bychom vybrané peníze použili na úklid a kultivaci parku Kraví hory.“

Generálním organizátorem Festivalu planet je Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s VISUALOVE. Hlavním partnerem je Technologický park Brno. Partnerem festivalu je National Geographic Česko. Na akci spolupracují SNIP&Co., Dopravní podnik města Brna, Městská policie Brno, městská část Brno-střed, Český rozhlas Brno, Deník, Hitradio City Brno, Kubíček Factory, SAKO Brno.

Akce se koná za mimořádné podpory statutárního města Brna, pod laskavou záštitou Markéty Vaňkové, primátorky statutárního města Brna, a Vojtěcha Mencla, starosty městské části Brno-střed. Hvězdárnu a planetárium Brno, stejně jako tuto akci, podporuje statutární město Brno a Jihomoravský kraj. 

Brněnský festival planet s pěti vesmírnými modelyZdroj: Hvězdárna a planetárium Brno

Seznamte se s vesmírnými modely

Lunalón
Podklady pro model Lunalónu (nar. 2019) vytvořila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 mapuje našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy s rozlišením 100 metrů, včetně záběrů vybraných oblastí s detaily o velikosti pouhých 50 cm. Potisk Lunalónu je tak dokonalý, že z větší vzdálenosti připomíná reálný satelit. Ostatně, kdybyste Lunalón chtěli vidět stejně malý jako Měsíc na pozemské obloze, museli byste se od něj vzdálit na více než 1 kilometr.

Terralóna
Stačí si stoupnout zhruba jeden metr od Terralóny (nar. 2020), abyste si udělali představu, jak naši planetu vidí kosmonauti. Portrét vznikl poskládáním záběrů pořízených sondami Terra a Aqua tak, aby byla v rozlišení 1 kilometr na jeden obrazový bod pokryta celá planeta. Skutečná planeta Země má průměr necelých 13 tisíc kilometrů, Terralóna pouhých 10 metrů. V takovém měřítku by Mount Everest sahal do výšky 7 milimetrů nad hladinu moře, respektive povrch Terralóny.

Marsmeloun
Potisk Marsmelounu (nar. 2021) představuje nejlepší mapu Marsu, kterou máme k dispozici. Základem bylo 73 tisíc záběrů s rozlišením až osm metrů a téměř 40 tisíc měření výškových profilů. Na modelu jsou patrné polární čepičky, sopky a samozřejmě krátery. Nepřehlédnutelné je zejména Údolí Marineru – neboli Valles Marineris. Jeho délka dosahuje 4000 km, široké je místy až 600 km, hluboké 6 km. Vzniklo v místech zeslabení kůry Marsu. 

Heliosféra
Heliosféra (nar. 2022) je modelem Slunce v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Na těchto vlnových délkách se totiž zviditelní lidskému zraku jinak unikající jevy: Třeba celá řada mimořádně silných erupcí, tedy výtrysků žhavého plazmatu, tmavých filament (výrony chladnější sluneční hmoty vláknitého tvaru) či velkých koronálních děr, což jsou oblasti, z nichž sluneční vítr „vyfoukává“ materiál do okolního kosmického prostoru.

Temnalóna
Podkladem pro Temnalónu (nar. 2023) se stala především pozorování ze sondy Suomi NPP, která od roku 2012 monitoruje naši planetu z výšky asi osm set kilometrů a dokáže zaznamenat noční světla s šestkrát větším prostorovým rozlišením a 250násobným dynamickým rozsahem než předcházející detektory. Umí tak zachytit jednotlivé pouliční lampy nebo rybářské lodě. Aby však mohla vzniknout kompletní mapa nočních světel na celé planetě Zemi, bylo potřeba tří týdnů pozorování, během nichž 312krát přelétla oba zeměpisné póly a pořídila 2,5 terabajtu dat. Pomocí speciálních algoritmů byl následně odstraněn vliv mraků i jiných přírodních zdrojů světla. Na Temnalóně jsou zobrazena lidská sídla, některé dálniční tahy, ostře střežené hranice. U severního a jižního pólu najdete prstenec polárních září, tedy oblast, kde se tento přírodní jev vyskytuje nejčastěji. Naopak chybí další přirozené, avšak pomíjivé světelné zdroje – samozřejmě blesky, ale také noční svítící oblaka nebo meteory.