EXCELENTNÍ PROGNÓZA

Pojďme začít politikou. Když jsme spolu mluvili před rokem, zrovna se schylovalo k volbám do sněmovny. Váš tip byl následující:

Zdá se, že vyhraje ANO. Mluví se o koalici „všichni proti Babišovi“, ale jak znám naše politiky, tak nakonec mnozí usoudí, že je dobré být s ním ve vládě. Když bude Babiš potřebovat pár procent ke koaličnímu vládnutí, určitě se někdo rád najde a vysvětlí svým voličům, že jde o blaho této země, tedy jejich, a proto je lepší být ve vládě, odkud je možné lépe Babiše hlídat a korigovat.

Takhle přesně jsem to řekl?

Ano, to je doslovný citát.

Tak vidíte, to jsem se moc nespletl.

Prognostik jste, zdá se, velmi dobrý. Další otázka se proto nabízí: Jak očekáváte, že to bude dále pokračovat?

Nejhorší je, že všichni se tváří, že chtějí pro tuto republiku dobře. Zatím je Babišovi ze všech stran sdělováno a vytýkáno, že přivedl zpátky k vládě komunisty. Přitom stačilo málo, dohodnout se na složení vedení sněmovny a za to dát jeho jednobarevné vládě důvěru už v prvním kole, jako vítězi voleb. Ať ukáže, co umí, a vládne sám. Ať ukáže tu svoji vládu odborníků. Protože pak by se nemusel spoléhat na komunisty, ale musel by jít pro podporu tam i onam.

To je zajímavé hodnocení – ale jak se podle vás bude politická scéna vyvíjet v příštích měsících a letech?

My se rádi někoho bojíme, jednou se bojíme komunistů, ale nevadilo nám s nimi hlasovat ve sněmovně, pro podporu prezidenta… Teď se zase bojíme SPD. Ale neuvědomujeme si, že běžné občany zajímá něco úplně jiného než každodenní hádky, kdo s kým může a kdo s kým ne. Kdyby totiž naše politické elity, placené z našich daní, více naslouchaly svým občanům než zahleděnosti do své neomylnosti, tak by možná ani tato strana či jí podobné v Evropě neměly důvod vznikat. Asi se shodneme, že žijeme v době hojnosti, ale to neznamená rozhazovat a slibovat všechno všem. Zcela zásadní je podle mého názoru to, že v dobách hojnosti, které jsou dneska, kdy šlape průmysl, by se mělo daleko více myslet na zadní kolečka než slibovat všechno všem. Nechoďme daleko, Josef v Egyptě popsal sedm tučných a sedm chudých krav docela přesně, a tak bychom i my měli počítat s tím, že po dobách hojnosti přichází chudá léta, na která bychom měli být připraveni. A pokud se na to nepřipravíme včas, tak potom už přijdou jinačí diagnostici než v letech 2008-2013 Kalousek. Ti, kdo půjčují peníze, například Mezinárodní měnový fond, nám řeknou: Kluci, a dost! Proto jsem trochu obezřetný a tvrdím, že když se daří, tak se nemusí utratit všechno, co přijde na účet.

Vraťme se ještě k „TOPce“, přece jen jste tam prožil kus svého politického života. Když jste před rokem zakládal Dobrou volbu 2016, říkal jste, že jedním z posledních argumentů, které rozhodly o odchodu z TOP 2011, bylo nezvolení Jiřího Pospíšila na post prvního místopředsedy. Teď už je vše jinak a Pospíšil se stal dokonce předsedou. Nemáte v úmyslu se vrátit?

Tak to jste mě překvapil, taková nutkání opravdu nemám… Já jsem nepřesvědčil delegáty na svém posledním sněmu: za prvé o tom, že by měl Karel Schwarzenberg dotáhnout stranu do voleb v roce 2017 jako lídr, což se nestalo. A za druhé, že bychom se měli více věnovat regionům, nejen Praze. Všichni víme, jak to dopadlo – díky Karlově charismatu Praze sice strana na poslední chvíli „naškrábala“ hlasy, které ji těsně protlačily do parlamentu, ale v některých regionech úplně vyhořela. Ti, kdo si na směmu v roce 2015 zatleskali, po dvou letech splakali nad výdělkem. Nechci být špatným prorokem, ale bude ještě hůř.

 

ČELADNÁ 2018

Asi bude lepší vrátit se zpátky do Čeladné. Jak hodnotíte uplynulý rok v obci?

Myslím, že je za námi vidět kus práce a že z těch věcí, které se podařily, musí mít radost všichni. Funguje nejen rada obce, ale i zastupitelstvo, a i když má opozice někdy jiné názory než vedení obce, proto je taky koneckonců opozice, tak musím přiznat, že na těch zásadních věcech jsme se dokázali vždycky dohodnout - a vždy ku prospěchu občana.

Když se zamyslíte – co bylo v posledních měsících nejdůležitější? A co nejobtížnější?

Odpověď na obě otázky je stejná: druhá etapa chodníku. Nakonec se to podařilo a chodník slouží lidem, byť s tím byly neskutečné problémy. Souběžně s výstavbou totiž v obci probíhají už několik let pozemkové úpravy, takže bylo docela náročné vše zpapírovat, takzvaně zapsat, protože ty parcely jsou teď „staré“ a pak budou „nové“.  Bez komplikací se neobešla ani samotná výstavba, ale i přes množství komplikací je důležitý výsledek a chodník slouží všem občanům. S vlastníky většiny pozemků byla spolupráce výborná, takže velké díky zaslouží i oni. 

Bude mít chodník své pokračování, jak se o tom před časem mluvilo?

Máme velký sen a zároveň konkrétní plán vybudovat ještě třetí etapu chodníku od křižovatky u Partyzána až k hotelu U Holubů. Do čtyř let by měla být tato trasa, hojně využívaná občany i turisty, zabezpečena čtyřmi kilometry nového chodníku, který spojí Dolní Čeladnou s Horní. Ale je třeba si uvědomit, že půjde o technicky nejnáročnější úsek. A zároveň ze všech tří také nejdražší. To důležité pro nás je, že zatím z našich jednání vyplývá, že nikdo z vlastníků pozemků na této trase nebude obci házet překážky do cesty. Naopak, všichni chtějí být maximálně nápomocni. 

A co další investiční úspěchy?

Rád bych občanům představil projekt, o kterém jsme ještě tolik nemluvili. Letos se nám podaří zrealizovat první část rekonstrukce mateřské školy. Tam, kde byl kdysi spolek Beránek, chceme vytvořit pěknou učebnu s venkovním amfiteátrem pro venkovní aktivity dětí. Příští rok bychom chtěli pokračovat a dokončit celý projekt úpravami zahrady.

 

ŠKOLU ČEKÁ PROMĚNA

Hodně se mluvilo o nutnosti investovat do základní školy, která začíná pomalu praskat ve švech.

To je pravda, počet žáků roste a vyvstala potřeba vytvořit dobré zázemí pro odborné předměty. Proto jsme zpracovali projekt na přístavbu nad školou, kde by mělo vzniknout nové patro s odbornými učebnami, a v těch stávajících by se uvolnily prostory pro nové třídy. I když po vyhodnocení s 28 body z 30 možných skončili hluboko pod čarou, tak se nakonec usilovným jednáním v Praze podařilo dotaci získat. Celkové náklady projektu, které činí více než 18 milionů korun, pokryje 15,7 milionu dotace a další miliony přidá obec ze svého rozpočtu jako spoluúčast.

To bude velký a náročný projekt. Předpokládám, že budovat se začne za rok o prázdninách…

Chceme začít co nejdříve. Pokud se nám podaří vysoutěžit dodavatele na podzim, mohlo by být vše hotovo už během příštího školního roku. Na střeše se dá pracovat bez omezení výuky, další práce zasahující do života školy by mohly proběhnout během jarních a pak letních prázdnin.

Většina občanů už asi zaznamenala i další chystanou investiční akci. Na dveřích Památníku Josefa Kaluse už nějaký čas visí cedule: Zavřeno, připravujeme se na rekonstrukci.

Práce v Památníku Josefa Kaluse by měly začít na přelomu srpna a září, aby bylo vše hotovo ještě před zimou, nejpozději do konce roku. Chystáme výměnu oken, necháváme si zpracovávat ještě posudek, zda uzavřít objekt do polystyrenového kabátu, ale zcela jistě se vyloupne ve zcela nové fasádě. Projekt je zaměřen i na odstranění vlhkosti v celém objektu, a k tomu připočtěme novou střechu. Rekonstrukci obec uhradí ze svého rozpočtu bez dotačního titulu.

Počítá se i s obměnou interiérů, tedy výstavních exponátů?

Obměnit a zmodernizovat expozici bychom chtěli, ale to nezáleží na nás, výstavy nám dodává Muzeum Beskyd z Frýdku-Místku. Ale v dalších letech bychom chtěli kolem památníku vytvořit takový maličký skanzen, ve kterém by obyvatelé i návštěvníci obce našli vše, co k Čeladné patří. Mělo by tam vzniknout místo, které bude připomínat dalším generacím, že nejsme jen moderní obec pyšnící se hezkým náměstím, ale že vše mělo svůj vývoj, od tradiční pastevecké vesnice přes kovozemědělství až po současnost.

A co služby pro občany, chystají se nějaké novinky?

Po úspěchu Čeladenského dostavníku, kterému začali mnozí familiárně říkat „senioráček“, chystáme ve spolupráci s domovem důchodců ve Frýdlantě navazující službu. Mělo by jít o další senior taxi, které by lidi vozilo jen do zdravotnických zařízení, od Frýdku-Místku přes Ostravu a Třinec až po Nový Jičín. Právě v těchto týdnech a měsících vše připravujeme a ladíme. Projekt má sice mnoho neznámých, ale jsem přesvědčen, že bude sloužit ke spokojenosti občanů nejen naší obce, ale i celého mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy. 

Od služeb je už jen kousek ke kultuře. Jak se za poslední roky v obci změnila nabídka pro volný čas?

Poslední čtyři roky byly v této oblasti podle mého názoru téměř revoluční. Hlavně tím, jak se na životě obce podepsala kulturní komise v čele s Martinou O´Reilly. Teď je v Čeladné každý měsíc tolik akcí, že si může každý vybrat podle svého gusta. Vytvoření kulturní komise bylo tou sněhovou koulí, na kterou se začali nabalovat další pořadatelé, od Beskydského rehabilitačního centra přes golfový areál, Duklu, restauraci U Pařezu, restauraci Na Rozcestí až po mnohé další.

Ty věci, o kterých mluvíte, se nedají stihnout do podzimních komunálních voleb. Z toho mi vyplývá, že budete kandidovat ještě jednou…

Mnohokrát jsem si zejména v předchozím volebním období říkal, že už fakt ne. To když se ti někdo opírá do tvých dětí a rodiny. Na druhé straně si uvědomuješ, že jsi tomu dal více než čtvrt století svého života, a myslím si, že funkci starosty jsem rozhodně neflákal. Navíc by se měly dokončit i rozdělané věci. Takže vize, jak dál, existuje, a rád bych se na ni, také ještě podílel. Samozřejmě suverénem zůstane volič, který má rozhodnutí ve svých rukou.

Před čtyřmi lety jste ale říkal, že to bude vaše poslední volební období. Co vás přesvědčilo?

Je třeba být upřímný i sám k sobě. Někteří si řeknou, že bych se jinak neuživil, a koneckonců mohou mít i pravdu. Podnik, ze kterého jsem před více než čtvrt stoletím odešel na obec, je již technologicky úplně někde jinde, než když jsem byl jeho součástí. Nerad bych, aby to vyznělo hloupě, ale nakonec jsem přijal argumenty svých nejbližších spolupracovníků v radě, že je toho ještě dost rozděláno, a tak by bylo dobré to dokončit.  Shodli jsme se, že to náměstí mi již nikdo nikdy neodpáře, a že stejně už vlastně nic jiného než starostování neumím, tak to toho ještě půjdu. (smích) Můžu si myslet, kasat se, či přát cokoliv, ale to rozhodnutí je v rukou občanů, kteří mi nakonec můj účet určitě vystaví.   

Předpokládejme, že ano. Jaké by byly vaše priority?

Chtěl bych se tentokrát zaměřit hlavně na Horní Čeladnou, odtud jsem vlastně přišel. A je pravda, že to území bylo v minulosti tak trochu upozaďováno, investovalo se hlavně v centru.

 starosta obce Čeladná Pavol LukšaZdroj: zadavatel inzerce

SMĚR HORNÍ ČELADNÁ

Jak by měla podle vás vypadat Horní Čeladná za čtyři roky?

Celé území má velké možnosti. Mělo by sloužit současným občanům pro dobrý život, zemědělcům k jejich obživě a lidem z centra obce pro rekreaci a odpočinek. A zároveň turistům jako nástupní místo do krásných scenerií našich hor. Rád bych připravil pro tuto část projekt „Obnova strážního hrádku na Kozinci“, který nijak nenaruší život současných obyvatel, ale navíc ukáže i na historii naší obce.

Můžete být konkrétní?

Obec i soukromí investoři mají nachystané projekty, které mají budoucnost. Obec chce vybudovat chodník, který umožní lidem spojit horní a dolní konec obce, a obnova strážního hrádku na Kozinci bude na konci tohoto propojení. Oblast by měla zatraktivnit například i připravovaná bobová dráha. V souvislosti s kůrovcovou kalamitou se nepochybně v budoucnu rozhoří znovu i diskuse o vybudování sjezdovky.  

Takže se na Horní Čeladné opravdu bude jednou pořádně lyžovat?

Mělo by to i svoji logiku, protože se o ní mluví, a tato lanovka na Kněhyni se projektuje od 30. let minulého století. V obci máme hodně rekreačních zařízení, která mohou turistům nabídnout spoustu možností v létě, ale se zimou je to horší.  Dříve či později sjezdovka tady přece jen vznikne. Nebude to zřejmě otázka tohoto a možná ani příštího volebního období. Zásadní bude přesvědčit Biskupské lesy, že při vhodném propojení synergií z toho můžou profitovat nejen občané a turisté, ale i lesy samotné.  Sucho a václavka nakonec s kůrovcem dokonaly dílo zkázy posledních sedmi let, a dá se očekávat, že stát na to bude muset reagovat daleko pružněji, než tomu bylo doposud. A také soukromí vlastníci lesů, Biskupské nevyjímaje, se tím budou řídit. Jehličnaté monokultury budou minulostí. Všechny ostatní dřeviny přece jen rostou daleko pomaleji a při rozsáhlých holinách, souvisejících s kůrovcem, budou náklady na výchovu nových druhově rozmanitějších porostů daleko vyšší, než tomu bylo u smrku, kde je získávání dřeva rychlejší, a hlavně je po něm trvalá poptávka. S tím půjde ruku v ruce i snaha tyto náklady snižovat. A tady se otvírá obrovský prostor k jednáním,  jak s tak velkým územím, jako je to na katastru naší obce, naložit, tedy kde se část území zachová výhradně  jako klidová zóna, například i se zákazem vstupu, a další lokalita bude za určitých předem vyjednaných podmínek zpřístupněna pro sportovní aktivity, například právě pro tu sjezdovku či strážní hrádek.
Nikdo nevyvrátí, že turistika a cestovní ruch přináší i některé negativní věci. Vezměme si dnešní masový rozvoj elektrokol, který přivádí do beskydských lesů spoustu nových cyklistů. Normálně by do našich kopců nevyšlapali, ale teď chtějí na lesních cestách mnohdy závodit s nákladními auty. Což aktuálně, v době kůrovcové kalamity, kdy z lesů jezdí auta naložená tunami dřeva, není zrovna bezpečné. Žijeme v době protkané novými výzvami, a čím dříve společně vytvoříme pravidla, aby vedle sebe mohl fungovat lesní průmysl i cestovní ruch, tím méně často se v budoucnu dočkáme překvapení. Kdyby z toho všeho nakonec nebylo nic a jedinou snahou by zůstalo, že Horní Čeladná zůstane jen oázou klidu, které hory dodávají specifickou atmosféru, ale neudělají z ní turistický Václavák, jako jsme dnes svědky na Lysé hoře, tak určitě jsme udělali dost.

Překotné změny se netýkají jen chování turistů, ale i klimatických podmínek. Bude na ně obec nějak reagovat?

V příštích čtyřech letech bude třeba pamatovat hlavně na to, že se výrazně změnily vodní poměry v krajině. Už teď máme v Čeladné místa, která trpí suchem, a prognóza do budoucna není nijak optimistická. Proto chceme podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací připravovat projekty, abychom přitáhli vodu tam, kde se jí dnes nedostává, protože vlivem sucha se zde snížila hladina spodních vod, a to i s finanční spoluúčastí občanů v dané lokalitě. Někdy jen člověk žasne nad troufalostí těch, kteří rádi křičí, že budování infrastruktury je povinnost obce, a neuvědomují si, že se to ponejvíce týká právě jen té úzké lokality, ve které žijí. Takže by mělo jít především o jejich zájem, aby se s obcí domluvili na společném postupu při jejím budování.

Do Čeladné jezdí stále více turistů. Když se někdo vrátí po roce, kam byste jej pozval?

Myslím, že stojí za to projít si celou obec. Návštěvník uvidí, že tady se pořád něco děje, ať už to jsou obecní investice nebo aktivity soukromé. Je tady určitě co k vidění, jen namátkou například boutique hotel Mezi plůtky nebo Villa Catalleya. 

A kdybyste měl „vypíchnout“ jedinou věc?

Velká změna se udála v kuchyni hotelu Prosper. Nechci jim dělat reklamu, beru to spíš jako službu turistům, protože oproti minulým letům je to jako nebe a dudy. Třeba dneska jsem si dal silný kuřecí vývar, k tomu uzené s knedlíkem a křenovou omáčkou, nic víc nepotřebuješ. Jednoduchá česká kuchyně - a hlavně chutná. Ale je třeba říct, že k té změně je donutila konkurence. Máme tady skvělou novou pizzerii La Strada, naproti ní se zajíždí kavárna Kovárna, kde si lidi můžou dát chutné kafe a k tomu něco zakousnout, ale jak jsem řekl, Čeladnou je třeba projít si a užít celou.