Podle posledních dat Solární asociace bylo jen za první polovinu letošního roku připojeno 45 197 nových fotovoltaických elektráren se souhrnným výkonem 487 megawatt-peak (MWp). Jedná se o 69 procent více než za celý rok 2022. Pokud bude výstavba pokračovat podobným tempem, překoná Česko na konci kalendářního roku hranici výkonu jedné gigawatt-peak (GWp), poprvé od roku 2010. Pro srovnání - celkový výkon všech vybudovaných fotovoltaik v Česku dosahuje tří GWp.

„Současný trend je pro Česko skvělou zprávou. Zájem veřejnosti o vlastní a levný zdroj elektřiny stále roste a přesně těchto čísel bychom měli dosahovat každý rok. Začínáme tak dohánět vlak, který nám už skoro ujel. Už jednou jsme zaspali. Stát za posledních 13 let hned desetkrát změnil dříve garantovaná pravidla, zdanil solární podnikatele, zavedl nesmyslné poplatky. To celý sektor na celou dekádu kompletně umrtvilo. Neměli bychom proto dělat stejnou chybu, že se od fotovoltaiky odvrátíme, podruhé,“ říká Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Omezení podpory zásadně postihne majitele elektráren

Usnadnit další rozvoj solárního sektoru je důležité proto, abychom posílili vlastní energetickou soběstačnost a zajistili také levnější ceny elektřiny pro miliony domácností, které nemají možnost si pořídit vlastní panely ke svému domu. Výstavba nových i provoz řady stávajících fotovoltaik ale může být brzy v ohrožení. V rámci vládních škrtů veřejných financí v podobě konsolidačního balíčku ze strany ministra financí zazněla i myšlenka snížení podpory obnovitelným zdrojům — především pro solární elektrárny, které byly vybudovány v letech 2008 až 2013. Právě tato změna má představovat jednu z největších plánovaných úspor.

V případě, že by k omezení státem garantované podpory opravdu došlo, by se spousta majitelů prvních fotovoltaik v tuzemsku kvůli finančním ztrátám dostala do platební neschopnosti. Tyto elektrárny majitelé vybudovali díky provozní podpoře, jelikož samotné příjmy z prodeje energií kvůli vysoké počáteční investici veškeré náklady nepokryjí. Na provoz elektráren a příjem provozní podpory tak má drtivá většina majitelů stále vázané úvěry z dob, kdy si fotovoltaiku pořizovali. Podle informací z bankovního sektoru se jedná o částku okolo 40 miliard korun.

Opatření by se dotklo například rodinné kozí farmy v Pěnčíně na Liberecku. Rodina Josefa Pulíčka si v letech 2008 a 2009 pořídila na střechy budov svého areálu tisíc solárních panelů o celkovém výkonu 200 kWp, které jim pomáhají s náklady na provoz a výrobu mléčných výrobků. Na realizaci elektrárny si manželé sjednali u banky úvěr s tehdy obvyklým úrokem 6 % za rok. „Byla to věc nová a neznámá, ale šli jsme do toho. Řekli jsme si, že až se úvěr doplatí, zbyde něco pro nové stroje a zařízení na modernizaci farmy. Nyní jsem ale značně otráven. Stejní politici, kteří před rokem po dalším snížení podpory hlásali, že je to poslední tečka a že další opatření proti fotovoltaice nebudou. Dnes pan ministr říká, že se stát nebojí arbitráží? Copak my celý život něco budujeme proto, abychom se soudili se státem? Přestávám to chápat,“ komentuje Pulíček současné vládní návrhy na omezení podpory, které znejistily celé solární odvětví.

FVE PěnčínFVE PěnčínZdroj: Zadavatel

Obavy z dalšího vývoje ohrožují celý solární sektor

Snížení podpory a neschopnost hradit další pohledávky by u většiny majitelů nejspíše vedla nejen k přerušení splácení úvěrů, ale i k nucenému ukončení činnosti. Ohrožen je takto provoz stávajících pozemních fotovoltaik o výkonu 2 GWp, které jsou stále plně funkční a ještě zdaleka nedosáhly své životnosti. V takovém případě by stát kvůli chybějícím odvodům a daním mohl přijít až o 114 miliard korun.

Josef Pulíček, PěnčínJosef Pulíček, PěnčínZdroj: Zadavatel

Obavy z dalšího vývoje ohrožují celý solární sektor
Omezení podpory a neschopnost hradit další pohledávky by u většiny majitelů nejspíše vedla nejen k přerušení splácení úvěrů, ale i k nucenému ukončení činnosti. Ohrožen je takto provoz stávajících pozemních fotovoltaik o výkonu 2 GWp, které jsou stále plně funkční a ještě zdaleka nedosáhly své životnosti. V takovém případě by stát kvůli chybějícím odvodům a daním mohl přijít až o 114 miliard korun.

Spousta majitelů fotovoltaik, konkrétně u elektráren vybudovaných v letech 2009 - 2010, už navíc v minulosti zažila zpětné snížení podpory. Šlo zejména o 26% solární odvod, jenž platil v letech 2011-2013 a snížil podporu fotovoltaik o 18 miliard korun, a navazující solární odvod ve výši 10 % po celou dobu životnosti pro solární elektrárny z roku 2010. Dále se jednalo o zavedení nesmyslných recyklačních poplatků, zrušení slíbených daňových prázdnin, zrušení zrychleného odepisovaní nebo také povinnost dodatečné instalace dispečerského řízení.

Dopady pocítil také David z Opavy, jehož rodina vedle své prosperující firmy v oboru stavebnictví investovala do fotovoltaiky. Jenže ještě před jejím samotným dokončením v roce 2010 stát zavedl solární daň a zrušil slíbené daňové úlevy. Od počátku provozu elektrárny se tak potýkají s finančními ztrátami a zadlužením.

FVE Ostrava PlesnáFVE Ostrava PlesnáZdroj: Zadavatel

„Podnikatel – investor, nemá absolutně žádné záruky a nejistota, která v sektoru obnovitelných zdrojů neustále panuje, je doslova hazard. Vašim partnerem je stát, který místo toho, aby byl příkladem kvalitního obchodního partnera, tak se chová jako arogantní diktátor, který nikdy veřejně nepřizná svá pochybení a vinu přesouvá na druhé. Každá nová vláda zavede další restrikce a následně slíbí, že tímto je to uzavřeno. Realita těchto slibů je ale úplně jinde, jistota žádná a důvěra hluboko pod bodem mrazu. Nelze racionálně plánovat, nelze bezpečně investovat, lze jen matně předvídat,“ uvádí David z Opavy, kterého by další omezení či zrušení podpory připravilo o další investice: „Pokud se podmínky nezmění, což nikdo neví, do pěti let si snad vrátíme své vlastní peníze. Stále se ale nebavíme o zisku, na který máme také nárok, ale o návratnosti vložených prostředků.“

Ohrožení další plánované výstavby FVE

Nově diskutované omezení podpory by proto vedlo k opětovné nestabilitě celého solárního segmentu. Až 72 procent investic do nově plánovaných solárních projektů jde za investory, kteří v Česku již fotovoltaiku vlastní a provozují. Ti by v případě omezení podpory s největší pravděpodobnosti upustili od další plánované výstavby solárních elektráren o výkonu až 3,6 GWp.

„Pokud stát opravdu chce lidem zajistit levnější energie a pomoci českému průmyslu, neměl by rušit podpůrné opatření, ke kterým se sám zavázal. Následky by byly pro rozpočet i samotné využívání obnovitelných zdrojů mnohem ničivější, než se na první pohled zdá,“ upozorňuje Jan Krčmář.