V Liberty Ostrava pracuje Pavel Šedivý neuvěřitelných 39 let. Do ostravské hutě nastoupil po škole, začal jako čistič vagónů, vystřídal řadu převážně manažerských pozic, až byl loni v prosinci jmenován výkonným ředitelem společnosti. „Největší posun udělala za ty roky naše huť v zelené transformaci a já jsem moc rád, že můžu být v Liberty součástí skvělého týmu, který se na tom dlouhodobě podílí,“ říká Pavel Šedivý.

Čtyřicet let v jedné firmě, to je pořádná porce. Co zásadního se za tu dobu v huti podle vás změnilo?
Huť od doby, kdy jsem v ní začínal, funguje zcela jinak. Jsme nesrovnatelně energeticky úspornější, a hlavně zásadně ekologičtější. Během osmi let, kdy jsem byl na investičním oddělení, jsme investovali 10 miliard do ekologických projektů. Když jsem v Ostravě začal pracovat, tak huť emitovala 33000 tun prachu ročně. To číslo jsme postupně snížili o 99 %. Což je obrovský skok. Celkově to posunulo, jak naši huť, tak i město. Ostrava by nebyla tak zelená a čistá, jako je dnes, a pro mě je velkým potěšením se na tom se skvělým týmem lidí v Liberty podílet.

To ale není všechno. Liberty má svojí velkou „zelenou“ vizi. Jaký je váš konkrétní plán?
Naší vizí je stát se do roku 2030 uhlíkově neutrálním výrobcem surové oceli. V plánu je, že to bude stát 8,6 miliardy korun, což je pro naši huť jednoznačně největší investice všech dob. Klíčová bude výměna stávajících čtyř tandemových pecí za dvě hybridní elektrické pece. V té probíhá tavící proces teplem elektrického oblouku a tím pádem není potřeba koks, který je bezesporu největší zátěží pro životní prostředí.

To jsou ohromné investice. Neznevýhodní to Liberty oproti konkurenci ze zemí mimo Evropskou unii, kde mají tu ekologickou laťku níž?
Ano, celkově jsme už teď ve velké nevýhodě, protože evropský průmysl je aktuálně zelenější než ten ve zbytku světa. Konkurovat dovozům z třetích zemí, kde mají významně nižší požadavky na ekologii, je velmi složité. Proto si myslím, že by Evropská unie měla svůj strategický průmysl mnohem víc podporovat a chránit tak tisíce pracovních míst. Tím spíš, že plánujeme další masivní investice do zelené transformace. Měli bychom udělat vše pro to, abychom byli soběstační.

Pavel Šedivý (vlevo) na běžné kontrole vysoké pecePavel Šedivý (vlevo) na běžné kontrole vysoké peceZdroj: Liberty Ostrava a.s.

Jak to udělat?
Američané v rámci ochrany svého trhu zavedli vysoké clo na evropské trubky a skoro veškerou konkurenci, včetně naší hutě, tím z trhu donutili odejít. My bychom si svůj trh také měli chránit. Jak už jsem říkal, standardy mimo Evropu jsou úplně jiné, ekologie nebo odlišné pracovní normy, to všechno způsobuje, že jejich produkty mohou být výrazně levnější. Evropa by měla zavést daleko tvrdší pravidla, a donutit tak konkurenční dodavatele mimo EU, aby svoje standardy zvedli.

Určitě ale máte něco, v čem Liberty jen těžko hledá konkurenci?
V Liberty Ostrava umíme skvělé trubky, tyče, důlní výztuže a také ocelová svodidla. Máme padesátiletou tradici. Auto takové svodidlo neprorazí a člověk má při nárazu šanci na přežití, protože vás vrátí zpět na silnici. To betonové svodidlo neumí. Děláme crash testy, zkoušeli jsme i dálkově řízený autobus, vyvíjíme speciální motocyklistická svodidla, aby se motorkář, který upadne, nerozdrtil. Spolupracujeme s výzkumníky, kteří jsou i součástí našeho závodu. Nebojím se říct, že jsme v tom špička na českém trhu. Stejně jako například v některých inovativních produktech. Nedávno jsme představili závitové tyče s pozinkovanou úpravou, které v České republice vyrábíme jako jediní. Bylo by skvělé, kdyby česká vláda firmy, které tolik investují do zelené budoucnosti, mají jasně popsanou historii a kvalitní produkty, podporovala. Levnější náhražky s výrazně nižší kvalitou by nám na českém trhu vůbec neměly být konkurencí.

Pojďme ještě na závěr k vám. Liberty chce být zelená, je zelený i její šéf? Jezdíte ještě někdy i do práce na kole?
Jezdil bych rád, ale neumím to skloubit s různými povinnostmi v odpoledních hodinách. Hlavně ale jezdím o víkendu, a to i v zimě. Bydlím na skvělém místě, máme dům blízko od řeky. Po pár metrech vjedu do terénu, kde mám vždy na výběr tři trasy, po kterých se můžu vydat. A to je pro mě ten největší relax.