Evropské regiony se připravují na rozsáhlou proměnu. Výzvou je nejen obnova po koronavirové pandemii, ale zejména postupný odklon od uhlí a přechod na tzv. bezuhlíkovou ekonomiku. Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj tak mají před sebou náročné období.

Tři české uhelné kraje budou moci financovat svou proměnu z evropských fondů. Jeden z nich – Fond spravedlivé transformace – bude dokonce určen pouze pro ně. Kraje by si z něj měly rozdělit zhruba 40 miliard korun. Krom toho budou mít možnost čerpat také z dalších fondů EU, ze kterých může ČR v následujících sedmi letech vytěžit až 960 miliard.

Finančních příležitostí tedy bude v nadcházejících letech více než kdy před tím. Jestli budou na celou transformaci stačit, se však teprve ukáže.

„Netvrdím, že jsou prostředky dostatečné, jsou ale nebývalé. Budou hrát zásadní roli," zdůraznil český europoslanec Ondřej Knotek (ANO, RE). Jedním dechem ale zároveň poznamenal, že každé investované euro podpoří další investice, včetně těch soukromých. O novém evropském rozpočtu a finančních příležitostech pro české uhelné kraje hovořil během debaty, kterou uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.

Větší počet fondů neznamená jen příležitost, ale také výzvu. Čerpání z jednotlivých zdrojů totiž bude zapotřebí sladit, aby nedošlo k překryvu plánovaných projektů. Klíčová tak bude komunikace jak v rámci kraje, tak i mezi kraji a vládou. Navíc, každý region bude muset mít zásobárnu připravených projektů a jasný plán, jak peníze EU využít. Jedině tak je bude moci čerpat.

„Vidím to jako velkou příležitost. Bude to hlavně o aktivitě regionů v rámci Fondu spravedlivé transformace. Oni musí definovat priority a následně je realizovat. Mají tu příležitost, že to nebude řízeno z vrchu, jelikož Ministerstvo pro místní rozvoj má jen koordinační roli. Podněty by tedy měly přicházet odspodu," upřesnil Miloš Soukup z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Investice do lidí

Evropské fondy v ČR podporují výstavbu nových silnic, dálnic i železnic, nebo třeba zavádění nových a ekologických technologií ve firmách. Zapomínat by se však nemělo ani na investice do lidí. Pro uhelné regiony to bude obzvláště důležité, neboť řada místních pracuje v uhelném sektoru. Těžba a spalování uhlí však po roce 2030 skončí a právě tito lidé si budou muset najít novou práci. V ideálním případě by to mělo být v blízkosti jejich současných domovů, aby se nemuseli stěhovat jinam. Navíc budou muset projít rekvalifikací, aby se dokázali uplatnit i v jiném odvětví, než ve kterém pracovali dosud.

Významnou roli v této části bude hrát vzdělávání. Univerzita Jana Evangelisty Purkyněho (UJEP) z Ústí nad Labem si je toho vědoma a dle slov jejího rektora Martina Baleje se chystá ve spolupráci s dalšími subjekty v kraji či vzdělávacími institucemi napříč ČR více investovat do zlepšování kvalifikací či dovedností. V tom by univerzitě kromě prostředků z Fondu spravedlivé transformace mohly pomoci i strukturální a investiční fondy, ze kterých ČR čerpá již od svého vstupu do EU.

Rozvoj inovací v uhelných krajích

S přesunem zaměstnanců z uhelného sektoru počítá i pilotní projekt plovoucí solární elektrárny od společnosti Sev.en Energy. Podle Pavla Farkače, analytika energetické společnosti, se projekt nechal inspirovat v Nizozemí, kde již na podobném principu taková elektrárna funguje. V Česku bude první svého druhu a kromě Severní energetické se na projektu podílí také UJEP nebo Palivový kombinát Ústí, který přebírá rekultivovaná území, kde dříve probíhala těžba uhlí.

Inovativní projekt rekultivace krajiny po těžbě uhlí by měl vzniknout na vodní nádrži Marcela v blízkosti lomu ČSA. Fotovoltaické panely na vodní hladině budou produkovat jen čistou energii bez emisí CO2, kterou bude možné využít například pro výrobu vodíku. Navíc se zlepší čistota vody v nádrži a panely budou zabraňovat jejímu výparu, což je žádoucí zejména v suchých měsících.

V současné době tento projekt soutěží s dalšími adepty v celoevropském programu pro životní prostředí a klima (program LIFE). Pokud v mezinárodní konkurenci neuspěje, zkusí na projekt získat prostředky z Fondu spravedlivé transformace nebo Modernizačního fondu, dalšího evropského zdroje financí, který má pomoci průmyslovým státům se zaváděním ekologických technologií.

Kromě přechodu na obnovitelné zdroje mohou prostředky zejména v Karlovarském kraji, ale i v tom Ústeckém, putovat do tzv. udržitelného lázeňství. Významnou oblastí bude i budování 5G sítí, nebo rozvoj digitalizace veřejné a soukromé sféry. Na tom pracuje zejména ústecké inovační centrum, které vede Martin Mata.

„Inovační centrum není jen o podpoře podnikání. V minulosti jsme se zavázali podporovat v Ústeckém regionu ve spolupráci s partnery taková strategická témata, jako je rozvoj vodíku, budování 5G sítí pro město Ústí nad Labem, nebo digitální inovační hub či mobilitní inovační hub," upřesnil Mata. Kromě toho se inovační centrum také podílí na vytváření regionální strategie pro využívání Fondu spravedlivé transformace.

Peníze z Fondu spravedlivé transformace by mohly začít proudit do uhelných regionů již během letošního roku. Nejprve se ale musí na evropské úrovni doladit veškerá pravidla pro jejich čerpání.