Paní AP měla k jižní Moravě vždy velmi blízko a před 7-ti lety se přestěhovala do Hodonína. Dostala pokoj v S-centru s terasou a výhledem do krásné prostorné zahrady. Měla ten pohled ráda - na jaro začalo vše kolem kvést, jako zpestření měla kousek opodál kozlíky, které pamatuje, když je přivezli jako miminka. Se svými sousedkami navštěvovala dílny, kde byly pořádány akce jako rukodělné vyrábění, keramika, čtení, pečení nebo trénování paměti. Toto místo se jí a dalším stalo DOMOVEM, uvykli řádu, který zde byl a spoléhali se na pomoc personálu, že se o ně v případě zhoršení zdravotního stavu postará.
Tak ubíhal den za dnem, až do osudného dne 24. 6. 2021. Ten večer se zatáhla obloha, silný vítr v podobě tornáda během pár minut prošel domovem a dosavadní život přetnul a obrátil vzhůru nohama. Bylo nutné se okamžitě s pomocí hasičů evakuovat do bezpečí a odtud dále do jiných zařízení nebo k příbuzným. Paní AP a její sousedky odešly k rodinám. Nabízené ubytování v lokalitách daleko od Hodonína nebylo pro ně řešením. Doufaly, že se vrátí zpět Na Písky, do svých pokojů, kde zanechaly své vzpomínky. Nestalo se. Onen večer je všechny rozdělil a zanesl do všech koutů Jihomoravského kraje.
Paní AP poté přijala nabídku od města Kyjova a v srpnu 2021 se přestěhovala do domu s pečovatelskou službou, kde se setkala se svou sousedkou MG a za další měsíc přibyla i druhá sousedka MP. Byly opět spolu a v Kyjově jim započala nová pouť životem. Ve svém věku začínaly od znova, včetně vybavení bytu nábytkem, nákupu kuchyňských a jiných potřeb a také způsobu života. Ano, znovu se učily hospodařit se svým časem i finančními prostředky, zvykat si na změny i nové lidi kolem sebe, ale dle nich pociťovaly také vděk a pokoru, rozlet a poznání, a možnost nového samostatného začátku.
Nejlépe to vystihují ony samy. „Jsme Kyjovu vděčné, protože nám pomohl v těžkých chvílích, je pro nás městem, kde jsme dostaly možnost začít znovu, navíc městem, které se za ten rok stalo součástí nás samotných, a které nám svou podporou dokázalo, že je dobrým místem pro život. Náš nový domov nám dal naději a pocit sounáležitosti. A i když v srdcích máme stále vzpomínku na S-centrum, tak nám tam zůstalo ještě dost místa, aby se tam i Kyjov vešel.“
Za CSS Kyjov
PhDr. Jana Trnečková, ředitelka