Aletsch Arena leží trochu dál než Davos Klosters, respektive v kantonu Wallis, nicméně stojí za to, vážit sem cestu, protože jde o jedno z nejkrásnějších míst v Alpách. Aletsch Arena je totiž středisko rozkládající se přímo u největšího ledovce Alp – Aletsch Gletscheru, který je dlouhý 20 km a vine se hlubokým údolím jako bílá vrásčitá řeka přímo kolem střediska.

Přístup do Aletsch Areny je trochu netradiční, protože se sem nedostanete autem, pouze lanovkou, neboť nástupní vesničky Bettmeralp, Riederalp a Fischeralp leží na skalnaté terase ve výšce kolem 2000 m. To jsou hlavní centra Aletsch Arény, kde se dá ubytovat a odkud se dá kamkoli vydat ať už pěšky nebo na kole, a díky skvělé provázanosti lanovek, turistických tras a trailů si můžete na každém výletě užít zase trochu jiný výhled na ledovec.

Zdroj: © Tomáš Rucký

V Aletsch Areně, ale prakticky také ve většině švýcarských středisek platí, že kam může turista, může i biker, a to dokonce i v těch nejvyšších polohách. Málokde byste narazili na zákaz pro kola a turisté i bikeři se tu navzájem respektují. Navíc díky rozlehlosti Arény a množství a délce trailů, kterých je tu na 100 km, se bikeři rovnoměrně rozprostřou, takže tu žádná trať „nepraská ve švech“. Podobně jako u Davosu se také zde bavíme o ryze přírodních trailech, jejichž hlavní technické překážky postavila příroda sama, a to rovnou s jedním hlavním bonusem – výhledem na největší alpský ledovec.

Aletschský ledovec samozřejmě není to jediné, co tvoří zdejší scenérie velkolepými. Zatímco v dáli se skví jehlan věhlasného Matterhornu, v bezprostřední blízkosti najdeme hned několik slavných švýcarských čtyřtisícovek. Není tedy divu, že tu vznikl jeden ze tří „stonemanů“, tedy stezka pro horská kola Stoneman Glaciara Trail, která má úctyhodných 127 km a 4 700 výškových metrů. Pokud tuto trať zvládnete absolvovat za jediný den, získáte slavnou zlatou Stonemanovu trofej, nicméně stydět se nemusíte ani za dvoudenní objetí trati, kdy získáte stříbrnou trofej nebo za třídenní výlet na stezce oceněný trofejí bronzovou.

Zdroj: © Tomáš Rucký

Samozřejmě se tu ovšem dá kdykoli projet kterákoli sekce Stonemana. My si vybrali část Bettmeralp-Fischeralp-Gletscherstube-Unneres Tälli-Fischeralp-Bettmeralp, která startuje ve zmíněné horské vesničce Bettmeralp rovnou výšlapem do kopce po šotolinové cestě, která ovšem není nijak prudká, dá se v pohodě vyjet a jednoho kopce jste dokonce díky tunýlku i ušetřeni. Kousek za tunýlkem už je na dohled hospůdka Gletscherstube, kde se dá občerstvit, a pár metrů za ní už se rozprostírá horské jezero Vordersee, které stejně jako hospůdka vyzývá k pauze.

Od Vordersee vede směrem na Unneres Tälli jeden z nejkrásnějších trailů, co jsem kdy jela. Pokud si myslíte, že vás co do přírodních krás už nic nepřekvapí, tak v tomto úseku vás působivá švýcarská krajina dostane opět do kolen. Zatímco kolem trailu je zelená barva horských luk prokládaná šedým odstínem strmých skal, v dáli se třpytí bílá barva vinoucího se ledovce Fieschergletscheru. Příroda tu zkrátka hraje všemi barvami a z její rozmanitosti oči přechází.

Zdroj: © Tomáš Rucký

Co se týká trailu jako takového, zpočátku se lehce vlní a místy je potřeba šlápnout do pedálu, pasáže z kopce ovšem splňují vše, co milovník trailového bikingu očekává – plynulou jezdivou pěšinku i technické pasáže v kamenech, mírné úseky i strmější sekce v zatáčkách. Po trailu tu jedete necelou hodinku, a to prakticky až k Fiescheralpu, odkud do Bettmeralpu sjedete po šotolinové cestě zvané „Herrenweg“.

Velmi hezký úsek Stonemana vede také z vrcholu Moosfluh směrem do Riederalpu, kde brázdíte jezdivou hřebenovku a zároveň se kocháte výhledem na ledovec. Tato trať není tak technicky náročná, jako zmíněná sekce kolem Unneres Tälli, takže na ni můžete vyrazit klidně i s méně zkušenými kamarády. Na tomto trailu hrají prim výhledy a relativně pohodová jízda. Do kabinkové lanovky na vrchol Moosfluh vám navíc v pohodě vezmou i kola, takže ušetřené síly můžete investovat do hravého trailu vedoucího převážně z kopce.

Zdroj: © Tomáš Rucký

Trailů i mimo trasu Stoneman je tu všude plno, a ne každý je v terénu jasně značený, takže doporučuji stáhnout si do telefonu aplikaci Trailforks, kde jsou všechny traily podrobně označené.

Pokud už budete v Aletsch Areně, nezapomeňte si na ledovec sáhnout na vlastní kůži. Nejblíže budete ledovci v případě výše zmíněné bikové trasy vedoucí kolem Gletscherstube. V tomto místě si dáte malou odbočku doleva směrem na Märjelensee a po nějaké chvíli, kdy už se prakticky nebude dát jet na kole, dojdete pěšky přímo k ledovci. Z blízka je ledovec ještě mnohem víc monumentální a co se vám z dálky zdálo jako zasněžená cesta je odsud najednou obří ledová stoproudá dálnice. Dokonce se tu organizují i túry přímo po ledovci, na to už ale doporučujeme vydat se s místním průvodcem, protože v ledovci je spousta trhlin a neznalý terénu by ani nemusel daleko dojít.

Zdroj: © Tomáš Rucký

Co se týká rodinného programu, rovněž zde se najde vyžití také pro necyklistické členy rodiny ať už v podobě nespočtu kratších i delších pěších túr, horských kár z mezistanice Moosfluh do Riederalpu nebo lanového parku. Kdo by rád i trochu kultury, může navštívit Gletscherwelt neboli muzeum o ledovci u výstupu lanovky na Bettmerhornu, kde vám věrohodné figuríny vypráví, jaký tu byl život v minulosti, zajímavosti o ledovci a odhalují příběhy, jak byl ledovec objeven. Vstup do muzea je zdarma.

Text: Andrea Rucká Drengubáková