Kdy zvolit nadstandardní metody?
Obecně vzato, po prvním neúspěšném pokusu IVF, tedy po prvním neúspěšném mimotělním oplodnění, kdy jsou vajíčka ženy oplodněna spermiemi partnera v laboratoři a vzniklé embryo je následně po cca 5 dnech kultivace, kdy v laboratoři roste a sleduje se jeho vývoj, přeneseno zpět ženě do dělohy. 
K volbě některé z nadstandardních metod ihned v prvním cyklu mohou přistoupit páry, které se léčí s neplodností a chtějí zvýšit svou šanci na otěhotnění, nebo páry které z nějakého důvod tlačí čas, když například odkládali těhotenství až do doby dosažení věku, do kterého pojišťovna hradí alespoň částečně jejich léčbu (pojišťovny hradí umělé oplodnění ženám do 40 let).

Za jaké nejčastěji si pacienti připlácejí a jak často jsou páry využívány?
Téměř všechny páry si připlácí za tzv. prodlouženou kultivaci (PK), čili za kultivaci embryí v inkubátoru, které je delší než 48 hodin (delší dobu zdravotní pojišťovny nehradí). Obvyklá doba prodloužené kultivace bývá 120 hodin (5 dnů). Pak dochází k embryotransferu do dělohy. Nespornou výhodou PK je to, že embryolog může snáze identifikovat vývojově nejlepší embryo pro přenos do dělohy. Během IVF totiž většinou vzniká embryí více, jelikož po hormonální stimulaci bývá ženě odebráno v ideálním případě mezi 6 až 12 vajíčky. Vajíček samozřejmě může být více i méně, záleží na mnoha individuálních faktorech. Bezesporu nejdůležitějším faktorem perspektivní ovariální rezervy je věk ženy.

Druhou nejčastěji využívanou nadstandardní metodou, nehrazenou zdravotní pojišťovnou, je tzv. ICSI. Jde o techniku, kdy je spermie partnera injikována do vajíčka pomocí mikromanipulátoru. Tuto metodu využívá v ČR přibližně 90 % párů léčících se s neplodností.

Třetí nejčastěji využívanou nadstandardní metodou je použití transferového média, ze kterého je embryo přenášeno do dělohy obohaceného o hyaluronan – tzv. EmbryoGlue. Využití této metody, stejně jako předchozích dvou metod, prokazatelně zvyšuje šanci na otěhotnění. Nutno však podotknout, že šance na otěhotnění se zvyšuje v řádu jednotek procent, nikoli desítek, jak by někteří pacienti mohli očekávat.

Zdroj: PRONATAL s.r.o.

Jaká metoda je nejúčinnější?
Každý pár léčený s neplodností je svým způsobem specifický a příčin neplodnosti existuje celá řada, proto na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Jestliže však mezi „nadstandardní“ metody počítáme i již zmiňovanou prodlouženou kultivaci, kdy slovo nadstandardní používáme zejména z důvodu, že není proplácena zdravotními pojišťovnami, tak pak nejúčinnější metodou bude právě ona. Možnost selekce vývojově ideálních embryí od embryí se špatným vývojem je 5. den kultivace nesrovnatelně snadnější oproti tomu, když se embryo k transferu do dělohy vybírá 2. den. Pátý den vývoje již lidská embrya prokazují jisté znaky buněčné diferenciace, tvoří se prvotní tělní dutina, oproti tomu ve druhém dni vývoje jsou lidská embrya pouze čtyřbuněčná.

Jaká je nejnovější?
Novinkou v současné klinické embryologii je využití AI (umělé inteligence). AI lze využít jak pro výběr ideální spermie, ideálního oocytu, tak ideálního embrya. Takového embrya, jehož transfer povede s největší pravděpodobností k těhotenství a následnému porodu. Veškeré AI softwary, jenž k vyhodnocení používají video z kontinuálního záznamu vývoje embryí, jsou ovšem v současné době zatím pořád používány pouze jako pomocné. Rozhodující výběr zatím pořád provádí člověk – embryolog.

Co vy osobně považujete za „zázrak“ v moderní reprodukční medicíně či IVF?
Za takový malý zázrak bych považoval, pokud by se do zdárného konce a do standardní klinické praxe podařila dotáhnout metoda tzv. niPGT – neinvazivní preimplantační genetické testování embrya, kdy bychom pouze z minimálního objemu média, ve kterém se embryo vyvíjí, dokázali vyhodnotit, zda je dané embryo geneticky v pořádku či nikoliv. Pak bychom transferovali pouze geneticky normální embrya. Ač totiž embryo může v 5. dni vývoje morfologicky vypadat zcela v pořádku, normálnost jeho genetické výbavy rozhodně není zaručena. Ke genetickému vyšetření embryí se v současnosti standardně využívá metoda tzv. PGT, kdy se z embrya několik buněk odebere a ty se následně geneticky vyšetří. Je to však metoda invazivní. Proto niPGT (neinvazivní PGT) by bylo jistě dalším nástrojem ke zvýšení úspěšnosti léčby.

Chtěli byste zvýšit své šance na úspěšné IVF? Pak využijte Mgr. Richard HonnerMgr. Richard HonnerZdroj: PRONATAL s.r.o.Mgr. Richard Honner vystudoval biologii na Katedře genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pět let byl zaměstnán v centru asistované reprodukce PRONATAL Nord jako zástupce vedoucího embryologa. V září 2015 byl povýšen na vedoucího IVF laboratoře a odpovědnou osobu tkáňového zařízení PRONATAL Spa v Karlových Varech, přičemž v minulém roce se stal vedoucím embryologem celé skupiny PRONATAL.

Je držitelem certifikátu „Clinical Embryologist“ udělovaným Evropskou společností pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE) a členem Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.