Parkinsonova nemoc se netýká pouze seniorů, jak si někteří lidé stále myslí. Nejčastěji postihuje osoby mezi 50 až 60 lety, ale nevyhýbá se ani mladším ročníkům. Přibližně 10 % pacientů nemoc postihne před dovršením 40 let. Příčinou Parkinsonovy nemoci je postupné odumírání nervových buněk produkujících dopamin. Tato látka je zodpovědná za správný přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nemoc se však začne projevovat až při úbytku 60–80 % těchto buněk, kdy začnou být patrné klinické příznaky nemoci.

Nejčastějšími projevy bývá zpomalení a zhoršená koordinace pohybů končetin, chůze malými krůčky, nadměrná svalová ztuhlost a u některých pacientů také klidový třes končetin. V pozdějších fázích nemoci se dostavují vůlí nezvladatelné mimovolní pohyby a křeče a široké spektrum nemotorických příznaků – od zažívacích obtíží, poruch spánku až k řadě psychiatrických potíží.

Parkinsonovu nemoc bohužel nelze vyléčit, současná medicína pouze zmírňuje projevy choroby. Pacientům jsou nasazeny léky, postupný rozvoj onemocnění však vyžaduje neustálé zvyšování jejich dávek. Stále výraznější výkyvy v pohybech pak lidem s Parkinsonovou nemocí zásadně komplikují každodenní život.

V České republice je vhodným pacientům k dispozici vysoce efektivní terapie, tzv. hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS), která spočívá v trvalé elektrické stimulaci vybraných jader v hloubi mozku. Tím dokáže zcela zásadně zlepšit kvalitu pacientova života – zmírňuje třes, tlumí křeče i další projevy nemoci. Indikace k této operaci by však měla proběhnout včas, tzn. spíše v časnějších stádiích onemocnění než výrazněji pokročilých, kdy se už mohou vyskytovat příznaky, které na tuto léčbu nereagují nebo ji zcela vylučují.

Zdroj: Jaknaparkinsona.cz

„V České republice je péče o pacienty s Parkinsonovou nemocí na vysoké úrovni. Kromě pumpových systémů, které do podkoží nebo do tenkého střeva dodávají látku podobnou dopaminu, máme k dispozici nejmodernějšími neurostimulátory pro hlubokou mozkovou stimulaci, které jsou samy schopny nahrávat signál z mozku a průběžně jej vyhodnocovat. Nám lékařům to pomáhá stimulátor lépe nastavit, aby byly účinky pro pacienta optimální. Tyto stimulátory se budou v brzké době samy schopny rozhodovat, kdy stimulaci zapnout a vypnout s cílem reagovat na aktuální potřeby mozkových sítí zodpovědných za řízení pohybu. V praxi to vypadá tak, že do mozku zavedeme dvě tenké elektrody, které jsou spojeny tenkým kabelem k neurostimulátoru umístěném do podkoží na přední straně hrudníku pod klíční kostí. Následně stimulátor naprogramujeme a zapneme, což vede zpravidla k bezprostřednímu zlepšení pohyblivosti, potlačení třesu a snížení svalové ztuhlosti,“říká prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., vedoucí Centra pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) Neurologické kliniky I. Lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze.

O hluboké mozkové stimulaci, která představuje vysoce efektivní terapii, však stále mnozí pacienti neví. „Pacienti, kteří nejsou v péči velkých center, dost často nemají dost informací o tom, že nějaká operační léčba vůbec existuje,“ uvádí Romana Skála-Rosenbaum z organizace Parkinson-Help, která se tímto problémem zabývala. „Z šetření, které jsme provedli mezi pacienty vyplynulo, že téměř 70 % z nich nedostává od svých lékařů úplné informace o všech možnostech léčby. Pacienti se tak často dozvídají o operativních možnostech léčby z jiných zdrojů a až 28 % z nich chtělo zákrok podstoupit z vlastní iniciativy,“ dodává Skála-Rosenbaum. Právě proto vznikla organizace Parkinson-Help, která seznamuje širokou veřejnost s obtížemi Parkinsonovy nemoci a svými aktivitami přispívá ke zkvalitnění života lidí s touto chorobou.

V Česku jsou celkem tři specializovaná pracoviště zajišťující nejmodernější léčbu Parkinsonovy nemoci – v Praze, Brně a Olomouci. Veškeré potřebné informace o této problematice naleznou pacienti na webových stránkách www.jaknaparkinsona.cz.