Během minulého roku, kdy se svět potýkal s neobvyklou situací způsobenou pandemií koronaviru, Češi raději schovávali peníze doma, a to i navzdory tomu, že se více plateb než v minulosti realizovalo převodem nebo kartou online.

Ministerstvo financí například zjistilo, že celých 58 % dotázaných si v roce 2020 raději šetřilo peníze v hotovosti. Vůbec tak není výjimečné, že si lidé vydělané bankovky schovávají v domácí knihovně nebo pod matrací.

V listopadu 2020 bylo fyzicky v oběhu mezi Čechy asi 700 miliard korun, což je podle ČNB nejvíce v historii! V průměru tak má doma každý z nás asi 65 tisíc korun v papírových bankovkách i mincích. Nutno ovšem dodat, že Češi nebyli jediní, kteří se takto zachovali. Fyzické, hmatatelné peníze, chcete-li cash, byly jakousi jistotou v nejisté době i v jiných státech.

Pro peníze vyrazte do knihovny. Té domácí!

Česká bankovní asociace se v minulosti zabývala i tím, kde lidé nejčastěji své peníze doma schovávají. Kromě trezorů a obligátních skříní nebo matrací dotazovaní prokázali i notnou dávku kreativity. Hotovost schovaná v septiku nebo v tyči na záclony je ovšem humornou výjimkou.

Loni si Češi více než kdy jindy peníze nechávali doma v hotovosti. A byl to trochu paradox, protože zároveň rostl počet transakcí prováděných bezhotovostně.Loni si Češi více než kdy jindy peníze nechávali doma v hotovosti. A byl to trochu paradox, protože zároveň rostl počet transakcí prováděných bezhotovostně.Zdroj: www.hellobank.cz

Nejvíce peněz ale ukrýváme mezi knihy: Vedou domácí knihovny, následují hrnky nebo místo pod talíři. A zatímco lidé berou hotovost schovanou doma jako jistotu, zkušenosti policistů a pojišťoven hovoří úplně jinou řečí.

Peníze na účtu jsou v bezpečí

Banky se těší větší důvěře než dříve, a to jak z hlediska poskytování úvěru, tak ochrany uložených peněz. Drtivá většina Čechů podle průzkumů o peníze uložené na bankovních účtech nemá strach. To je na jednu stranu opodstatněné – v bance jsou peníze skutečně v bezpečí. Na druhou stranu řada z nás až příliš hřeší na svou lehkovážnost při zabezpečení (nejen) svého internetového bankovnictví heslem, které není unikátní.

Jak chráníme své peníze na účtech?

Češi si s hesly, která si nastavují na internetových účtech, jako jsou třeba přístupy do e-mailu nebo na sociální sítě, moc hlavu nelámou. Skoro 45 % osob používá stejné heslo pro více účtů a celých 95 % se spoléhá na hesla příliš slabá.

Co se bankovních účtů týče, tam je situace lepší (85 % uživatelů má vyhovující heslo), ale stále je alarmující, že každý desátý Čech má univerzální heslo k nejrůznějším účtům včetně toho k účtu bankovnímu.

Kromě hesel se můžeme ledasčemu ubránit i nastavením limitů pro internetové bankovnictví, platby kartami u obchodníků a pro platby kartami online. U bezkontaktních plateb kartou bylo v začátcích nastaveno 500 Kč jako limit.

Ten se dá ale zvýšit a vzhledem k pandemii koronaviru a nutnosti omezení fyzického styku s terminálem to bylo i praktičtější. Z hlediska ochrany peněz už to ale taková výhra není – pokud ztratíte třeba peněženku s kartou, tu nemáte pojištěnou a hbitý zlodějíček stihne vyrazit na nákupy, může vás vyšší limit pěkně pozlobit.

Statistiky z března 2019 říkají, že 94 % platebních karet u nás je bezkontaktních. Jejich jednoduchost milujeme, je ale potřeba dát si pozor na možné zneužití – s tím už se setkalo 20 % uživatelů.

Co se týká hesel, Češi nejsou příliš ostražití. Mnoho z nich používá stejná hesla pro více účtů a aplikací.Co se týká hesel, Češi nejsou příliš ostražití. Mnoho z nich používá stejná hesla pro více účtů a aplikací.Zdroj: www.hellobank.cz

Jak peníze na účtech chrání banka?

Banky mají vůči nám a našim penězům velké závazky a musejí splňovat přísné podmínky. Od počátku roku 2021 pro ně platí povinnost zavedení dvoufázového ověřování u placení kartou online, ale i při přihlášení do internetového bankovnictví.

Zatímco do té doby stačilo při platbě v e-shopech vyplnit údaje z karty a přepsat kód, který přišel formou SMS zprávy, dnes už musí být proces sofistikovanější, jak udává evropská směrnice PSD2. Ta vyžaduje využití alespoň dvou ze tří autentizačních faktorů.

Jedním faktorem je heslo či PIN (něco, co uživatel ví), druhým pak něco, co uživatel vlastní – třeba mobilní telefon. Třetím faktorem je biometrický údaj. To splňuje například požadavek otisku prstu přes bankovní klíč (samostatná aplikace od konkrétní banky) nebo sken obličeje.

To, co se může jevit jako zbytečná komplikace, naopak zjednoduší život všem, kteří by se jinak stali terčem útoků kyberzločinců.