Máme za sebou měsíc ruské agrese na Ukrajině. Pomáhá Evropská unie a Západ Ukrajině dostatečně?

To, co se daří udržet, je jednota Evropské unie a Západu v postoji vůči ruské agresi. Za sebe bych si ale dovedl představit a přivítal bych, kdyby sankce vůči Rusku byly mnohem tvrdší. Kdybychom Ukrajině pomáhali vojensky ještě mnohem více, než pomáháme.

Jde to ale pomáhat víc?

Rozumím tomu, že se země Severoatlantické aliance nechtějí zapojit do aktivních bojových operací a například zajistit bezletovou zónu nad Ukrajinou, protože to by opravdu mohlo vést k tomu, že zde vypukne třetí světová válka s užitím jaderných zbraní.

Na druhé straně si myslím, že v otázce ukončení odběru ruského plynu a ropy, nebo v oblasti vyřazení ruských bank z mezinárodního obchodního systému SWIFT děláme příliš mnoho kompromisů a jsme vůči Rusku příliš mírní. Pořád tím, že od Ruska kupujeme plyn a ropu, vlastně posíláme Vladimiru Putinovi peníze na vedení války.

Česká republika ale patří mezi ty evropské země, které dosud dovážely z Ruska skoro sto procent své spotřeby plynu. Je z našeho hlediska vůbec možné, abychom ruský plyn s okamžitou platností přestali odebírat?

To není otázka česká, ale celoevropská. Já stále čekám na podrobnou analýzu Evropské komise, v které mají evropští odborníci na tuto otázku odpovědět a nám politikům dát podklady k našim rozhodnutím.

Já osobně jsem jako europoslanec interpeloval Evropské komisi, zda existuje scénář, že bychom my jako Evropská unie přestali odebírat ruskou ropu a plyn, nebo, že by nám Rusko samo přestalo tyto energetické suroviny dodávat. Na takovýto scénář, i kdyby nenastal, bychom měli být připraveni a měli bychom mít plán, co v tom případě budeme dělat. A já se obávám, že takový plán nemáme. Zatím totiž Evropská komise zveřejnila jen plán, že se závislosti na Rusku zbavíme až v roce 2027. A to může být opravdu už na všechno pozdě. Proto je třeba mít konkrétní scénáře, jak se v co nejkratším termínu závislosti na ruském plynu zbavit.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal Západ o dodávky tanků a letadel, aby se mohla Ukrajina ruské agresi nejen bránit, ale aby mohla osvobodit už Ruskem dnes okupovaná území. Měli bychom Ukrajině dodat i takovéto druhy zbraní?

Já jsem přesvědčen, že ano. Ukrajině máme dodávat mnohem více zbraní, než jí dnes dodáváme. Pokud tak neučiníme a Ukrajina padne a Putin bude někde u Košic, tak nás to bude stát mnohem víc, než když budeme teď vůči Ukrajině velkorysejší. Čím dřív bude Putin zastaven, tím to bude pro Evropu lepší a levnější. Čím později to bude, tím nás to ve všech ohledech bude stát víc.

Evropa zažívá kvůli Putinově agresi největší uprchlickou vlnu po druhé světové válce. Co by mohla a měla dělat EU na pomoc zemím, jako je Polsko, nebo Česko, kde je uprchlíků z Ukrajiny nyní nejvíc?

Evropská komise zatím řekla, že peníze z minulého víceletého rozpočtu EU, které země nevyčerpaly ze strukturálních fondů a které by se měly vracet do unijního rozpočtu, mohou použít na pokrytí nákladů spojených s pomocí ukrajinských uprchlíků, případně na podporu projektů pro Ukrajinu. Dál se v Bruselu debatuje o tom, že do zemí, které jsou pod největším náporem uprchlíků, jakými je vedle Polska třeba i Česko, by měly plynout další peníze, jež pomohou se o tyto běžence postarat.

Jak hodnotíte dosavadní přístup Česka k ukrajinské uprchlické vlně?

Musím říci, že jsem skutečně hrdý jak na Česko, tak na další země východní části Evropské unie. Nefňukáme, nehovoříme o kvótách na přerozdělování uprchlíků, neříkáme, že tu krizi nezvládneme, ale statečně Ukrajincům pomáháme. Jediné, co potřebujeme od zbytku EU, jsou peníze, abychom těmto několika miliónům lidí na útěku před válkou dokázali pomoci a poskytli jim dostatečné zázemí. Jsem hrdý na to, že my Češi, co jsme odmítali v minulosti kvóty, po nich dnes nevoláme. A říkáme, pomozte nám ekonomicky, my tu krizi pak zvládneme.

Zdroj: ELS Poslanecký klub