Dvůr Králové nad Labem – Předchůdkyně nynější nemocnice – „Veřejná všeobecná nemocnice“ – byla ve Dvoře Králové n. L. založena již v roce 1847, tzn. před 170 lety, byla však provozována v městském chudobinci.

V červnu roku 1924 došlo na severní periferii města k zahájení stavby nové nemocnice. Komplex nemocničních budov sestával z hlavní budovy o dvou poschodích, z budovy administrační, hospodářské, pavilonu infekčního a pavilonu desinfekčního. V hlavní budově bylo tehdy 7 oddělení s celkem 150 lůžky. Vybudování objektů v tomto areálu bylo dokončeno v roce 1927, čímž se začala psát devadesátiletá historie současné Městské nemocnice, a. s., ve Dvoře Králové nad Labem.

V průběhu let 1. republiky docházelo v souvislosti s vývojem medicíny a poznatků v ošetřovatelství ke změnám ve skladbě odborností a organizace provozu nemocnice. V období po 2. světové válce a zejména v období budování socialismu byla dvorská nemocnice zařazena do systému nemocničních zařízení trutnovského okresu a spolu s nemocnicemi v Trutnově, Vrchlabí a Žacléři se stala součástí Okresního ústavu národního zdraví. V této době existovala v nemocnici oddělení vnitřního lékařství, chirurgické, porodnicko-gynekologické, dětské a urologické.

Opravy probíhaly v nemocnici v omezeném rozsahu, větší změnu představovalo vybudování systému centrálního vytápění v roce 1960 a dostavba operačních sálů v roce 1980. O 12 let později, v roce 1992, došlo k organizační změně a dvorská nemocnice se stala příspěvkovou organizací zřizovanou Okresním úřadem v Trutnově. Od téhož roku provozovala nemocnice pět lůžkových oddělení – interní, chirurgické, gynekologicko-porodnické, dětské, urologické a nelůžkové oddělení ARO, biochemickou a hematologickou laboratoř, rehabilitaci a komplex odborných ambulancí i ambulancí praktických lékařů pro dospělé a pro děti ve Dvoře Králové nad Labem a ve všech přilehlých obcích.

Součástí nemocnice byly i ambulance zubních lékařů v budově nemocniční polikliniky, dopravní zdravotní služba, léčebna zrakových vad a rychlá záchranná služba.

V letech 1992–1997 docházelo k postupné privatizaci ambulancí praktických a zubních lékařů a dopravní zdravotní služby, dále převodu Léčebny zrakových vad pod Sdružení ozdravoven a léčeben okresu Trutnov. K 1. lednu 1997 došlo k převodu nemocnice ze státu do majetku Města Dvora Králové nad Labem, které vložilo nemocnici do akciové společnosti „Městská nemocnice, a. s.“. Na základě výběrových řízení realizovaných Ministerstvem zdravotnictví v letech 1996–1997 pro stanovení sítě zdravotnických zařízení a počtu akutních lůžek v nich byly pro nemocnici stanoveny odbornosti a počty lůžek, které odpovídají i současné struktuře nemocnice. V souladu s výsledky výběrových řízení byla v roce 1999 uzavřena porodnice a od roku 2000 bylo nově zřízeno oddělení následné péče s 30 lůžky, které bylo v roce 2001 rozšířeno na stávajících 50 lůžek.

Důsledky nedostatečného rozsahu údržby a oprav v předchozích letech byly řešeny zahájením rozsáhlých oprav hlavní budovy v letech 2001–2002.

Následně prošly rekonstrukcí i budovy následné péče, stravovacího provozu, záložních zdrojů elektrické energie, tepla a výměníkové stanice. Náklady provedených oprav a rekonstrukcí představovaly částku přesahující vysoko 100 mil. Kč. Na zabezpečení prostředků na realizaci oprav a rekonstrukcí se podílelo Město Dvůr Králové n. L. a od roku 2007 také Královéhradecký kraj. Bez těchto oprav a rekonstrukcí by nemocnice neplnila podmínky stanovené pro nemocniční zařízení a zákonitě by byla vyřazena ze sítě poskytovatelů zdravotní péče. V roce 2007 se Královéhradecký kraj stal 80% akcionářem Městské nemocnice, a. s., a k 1. lednu 2009 následně Město Dvůr Králové nad Labem převedlo zbývajících 20 % akcií a nemovitý majetek na Královéhradecký kraj. Městská nemocnice, a. s., se tak stala součástí Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, a. s.

Nemocnice původníZdroj: Městská nemocnice Dvůr Králové

Nyní je Městská nemocnice, a. s., součástí sítě krajských nemocnic, poskytuje pacientům Dvora Králové n. L. a spádové oblasti akutní lůžkovou péči v základních oborech, interním a chirurgickém. Jedná se o přibližně 35 tis. obyvatel. Pro pacienty urologického oddělení se jedná dokonce o území s počtem zhruba 130 tis. obyvatel, pokrývá okres Trutnov a zčásti okresy Jičín a Semily. Spádová oblast nemocnice se postupně zvětšovala po ukončení nemocnic v Hostinném, Hořicích a Jaroměři. Soustavným přizpůsobováním dvorské nemocnice, měnícím se podmínkám a uplatňováním nových poznatků a postupů v medicíně i ošetřovatelské péči obhájila zdejší nemocnice svoji úlohu v rámci zdravotní péče pro pacienty regionu.

Nemocnice kontinuálně pokračuje v procesu zvyšování úrovně medicínské i ošetřovatelské péče implementací nových postupů a technologií ve prospěch a zlepšení poskytovaných zdravotních služeb. Kromě pořizování nové moderní diagnostické a operační techniky trvale působí za zvyšování profesionality zdravotnického personálu. Chirurgické i urologické oddělení je akreditováno pro výchovu mladých lékařů. Nemocnice se dlouhodobě umísťuje na předních místech při hodnocení kvality péče pacienty v rámci hodnocení HealthCare Institutu. Z hlediska ekonomických výsledků je oceněna společností Bisnode D&B Česká a Slovenská republika.

Ocenění známkou Top Rating je mezinárodním uznáním kvality a důvěryhodnosti z pohledu ekonomického zdraví a dosažených výsledků.

V rámci snahy o trvalé zvyšování kvality a úrovně poskytované péče byla nemocnice akreditována Spojenou akreditační komisí a více než 10 let je certifikována v oblasti kvality péče, environmentu a bezpečnosti práce dle norem ISO 9001, 14001 a OHSAS 18001. To prokazatelně dokládá úsilí zdravotníků a managementu nemocnice zajistit pacientům a klientům kvalitní a bezpečné zdravotní služby.

V letošním roce byla vybudována nová biochemická a hematologická laboratoř jako náhrada za laboratoř z roku 1970, která již neplnila současné požadavky na tato diagnostická pracoviště. Před vedením nemocnice stojí velký úkol –  vyřešit výstavbu nových operačních sálů jako náhradu za dosud provozované operační sály, které již zcela nevyhovují a neplní elementární hygienické požadavky na zajištění bezpečnosti operovaných pacientů.  Vyřešení tohoto problému je zcela zásadní pro další existenci zdejší nemocnice jako důležité součásti infrastruktury Dvora Králové nad Labem a celé spádové oblasti.

Bezpečnost a ochrana zdraví pacientů klade vysoké požadavky na personál operačních sálů s cílem eliminovat rizika vyplývající z technického stavu operačních sálů v podobě zvýšené úrovně desinfekce a intervalu kontroly čistoty operačního prostředí.

V průběhu historie se na postech primářů vystřídala řada osobností svázaných s královédvorským regionem. Největším bohatstvím nemocnice a garance kvalitní péče pro její pacienty vždy byl a v současné době stále je zejména tým zdravotníků – lékařů a sester. To bezesporu platí i o představitelkách týmu ošetřovatelského personálu, který vytváří pro pacienty pocit domácího přátelského a vlídného prostředí. „Nemocnice má za sebou devadesátiletou historii protkanou celou řadu dobrých výsledků, úspěchů a tisíce léčených pacientů. Disponuje kvalitním zdravotnickým týmem, moderní diagnostickou a operační technikou, zkušeným managementem a zejména vůlí poskytovat služby a péči pacientům. Jsem přesvědčen, že to jsou důvody pro další pokračování historie dvorské nemocnice,“ shrnuje Ing. Miroslav Vávra, CSc., předseda představenstva

AvilutZdroj: Avilut

Přál bych si, aby nemocnice i do budoucna byla důvěryhodná a důležitá, říká M. Vávra

 Předseda představenstva Ing. Miroslav Vávra, CSc., rekapituluje fungování Městské nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem a zároveň se snaží hledět do budoucna.Na co jste v rámci vašeho působení v nemocnici pyšný?

            Mám velmi dobrý pocit z toho, že nemocnice dokázala udržet krok se změnami v oblasti medicíny a ošetřovatelství a uplatňovat je v každodenní praxi. Zároveň reagujeme na změny v organizaci sítě nemocnice reorganizací vnitřní struktury tak, aby plnila aktuální poptávku po zdravotních službách obyvateli Královédvorska. Současně provádíme rozsáhlé opravy a rekonstrukce pracovišť, které byly prioritně směrovány do zlepšování pacientského prostředí. To všechno bylo možné dosáhnout pouze za aktivní účasti a podpory zaměstnanců nemocnice. Ti byli a jsou největším bohatstvím nemocnice a zárukou úspěchů. Pokud mám říct, na co jsem pyšný, tak je to právě tým lékařů, sester a všech ostatních zaměstnanců nemocnice.

 

V popředí již několik let stojí budování a rekonstrukce. Letos se jednalo především o biochemickou a hematologickou laboratoř. Jaký úkol vás čeká nyní?

Rekonstrukce a opravy stavebních objektů nemocnice probíhají kontinuálně již od roku 2001. Jednou z posledních realizovaných investic je výstavba objektu laboratoří. Objekt byl projektován jako spodní část dvoupodlažní budovy laboratoří s operačními sály v druhém nadzemním podlaží. Dostavba operačních sálů je nezbytnou podmínkou další existence operačních oborů i nemocnice jako takové. V současné době je tato dostavba předmětem projednávání zastupitelů Královéhradeckého kraje. Výstavba operačních sálů je nejdůležitějším úkolem managementu nemocnice a jeho úspěšné vyřešení otvírá další budoucnost dvorské nemocnice a garanci poskytování akutní zdravotní péče obyvatelům spádové oblasti.

 

Jaké budou další kroky ke zlepšení kvality péče?

Prakticky soustavně se snažíme držet krok s pokrokem v medicíně. Dokládá to snaha o investice do přístrojové techniky, orientace na moderní medicínské a diagnostické metody. V poslední době jsme například úspěšně zavedli do praxe laserový litotriptor na šetrné a bezpečné odstraňování ledvinových kamenů. Dalším příkladem může být vybavení operačních sálů moderními laparoskopickými věžemi a endoskopickou diagnostickou technikou poslední generace. Nová technika s sebou přináší i bezpečnější a kvalitnější péči o pacienty.

 

Z nemocnic po celé České republice se neustále ozývají hlasy o nedostatku personálu. Jak jste na tom vy?

Nedostatek lékařů je systémový problém známý již delší dobu. Některé odbornosti na trhu práce prakticky neexistují. Dnes se tento stav prohlubuje o nedostatek středního a nižšího ošetřovatelského personálu.

S určitým uspokojením mohu konstatovat, že personál nemocnice, lékaři i ošetřovatelský personál, je dlouhodobě stabilizovaný a ve vztahu k nemocnici významnou roli sehrávají místní vazby a pocit sounáležitosti. Důležitou roli sehrává atmosféra v interpersonálních vztazích a celkové prostředí nemocnice.

Samozřejmě se snažíme uplatňovat nabídky na pracovních burzách. Nabízíme náborové a stabilizační příspěvky. Jsme účastni v rámci náboru a nabídky stipendií pro mediky ze strany krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

 

Co byste na závěr nemocnici popřál do dalších let?

Nemocnici bych přál, aby si i do budoucnosti dokázala udržet dobrou pověst, aktivní, motivovaný personál a profesionální, vizionářský management. Dále přeji nemocnici, aby byla i do budoucnosti důvěryhodná a důležitá pro pacienty a klienty, kteří budou potřebovat její služby.

Chirurgie dává důraz na moderní metody

 Primář Miloš Vaněk ChirurgieZdroj: Městská nemocnice Dvůr Králové„Pokud je to možné, pohybujeme se v břiše laparoskopicky a miniinvazivně se snažíme dělat i traumatologii – do kloubů jdeme ne řezem, ale také artroskopem, pomocí vpichů. Do kloubu se vsune malá pětimilimetrová kamera, která kloub filmuje zevnitř, a tento zvětšený obraz vnitřku kloubu sleduje operatér na velké širokoúhlé obrazovce,“ sděluje primář chirurgického oddělení MUDr. Miloš Vaněk, který je v nemocnici již od roku 1993. Na oddělení neřeší transplantace orgánů nebo polytraumata, nedělají se zde ani endoprotézy, to všechno patří do velkých nemocnic. Miniinvazivní výkony v nemocnici ale mají hlubokou tradici a pohybují se na špičkové úrovni.

Díky dlouholeté praxi s miniinvazivními metodami si pacient může být jistý, že je v nejlepších rukou, je to tak?

Denně se tu operuje a není nás mnoho, na jednoho lékaře zde tedy ročně připadá řádově více operací než jinde. Já osobně jsem dělal tisíce laparoskopických kýl nebo žlučníků. Díky naší „vyoperovanosti“ máme také poměrně krátké operační časy a zkracuje se i doba, po kterou je pacient v narkóze. Oba dva naše operační sály jsou navíc kompletně vybavené – máme nové japonské laparoskopické věže nabité moderními technickými vychytávkami (digitální kamera v HD rozlišení a širokoúhlé LCD monitory). Komfort a bezpečnost jsme tím opět posunuli výš. Lékař se dnes pacienta téměř nedotýká, pacient má jen dva vpichy, čímž klesá riziko infekce a jiných komplikací. Zároveň používáme značkový materiál. Máme i nové kompletní moderní přístroje na anestezii – lepší narkózy se u nás používají zcela automaticky. Co do přístrojů, jsme vybaveni opravdu kvalitně.

Oddělení urologie nabízí rozmanitou péči

 Primář Libor Matouš UrologieZdroj: Městská nemocnice Dvůr KrálovéKrálovédvorská Městská nemocnice zabezpečuje zdravotní péči pro přirozenou spádovou oblast ve stykovém prostoru okresů Jičín, Trutnov a Náchod. Pro obor urologie je však toto spádové území daleko větší, protože okres Jičín svoji urologii nemá. Zdejší urologické oddělení tak slouží přibližně 200 tisícům obyvatel. Na pár otázek jsme se zeptali primáře oddělení urologie MUDr. Libora Matouše, který zde působí od roku 1980, přičemž ve funkci primáře je od roku 1990.

 

Urologie má ve vaší nemocnici dobré jméno. Jakou péči pacientům poskytujete? S Jakými problémy se na vás nejčastěji obrací?

Pacienti se na nás obrací se všemi urologickými problémy, od problémů s genitáliemi mužského pohlavního ústrojí přes problémy s močovými cestami, s močovým měchýřem, ledvinami, prostatou až ke kamenům močových cest a onemocněním zánětlivým a nádorovým.

 

Máte tu moderně vybavený sál urologické endoskopie a většinu operací řešíte endoskopickou cestou, je to tak?

Zákroky, které tak lze řešit, operujeme endoskopicky, máme na to přístrojové vybavení. Jedná se obvykle o operaci prostaty. Zde záleží na její velikosti, běžně do 60 gramů, u nás máme hranici vyšší: 100 – 120 gramů na endoskopické výkony. V 90 % se řeší endoskopicky také nádory močového měchýře.

U kamenů močových cest využíváme tzv. ureteroskop, což je přístroj, který se dá zavést přímo do močovodu a až do ledviny. Dále máme flexibilní ureterorenoskop, kterým se dá dostat i do záhybu ledviny, do tzv. kalíšků, kam rovný přístroj nemá přístup. Třetím způsobem je pak tzv. Perkutánní extrakce konkrementu (PEK). Na drcení kamenů máme 4 přístroje. Nejšpičkovější přístroj, kterým rozbijeme úplně všechny kameny, je laser, ten přichází na řadu, když ostatní metody selžou.