Lesy ničí dlouhotrvající sucho, na jejich záchraně pracují tisíce lidí

18. 5. 2018

České lesy v posledních letech čelí suchu, extrémnímu větru a dalším projevům klimatických změn, jaké v našich krajích nemají obdoby. Nejhůře se se změnou počasí vyrovnávají smrkové lesy. Kvůli mělkým kořenům jsou citlivé na silný vítr, hůře se dostávají k vodě, jsou oslabené a jen obtížně čelí kůrovci nebo cizopasným houbám, se kterými by si zdravý strom snadno poradil.

Foto: Asset Media

Před sto lety, v době, kdy byly tyto stromy vysazeny, však lidé o klimatických změnách netušili nic. Sucha, která nyní zažíváme, předvídal málokdo. Musíme se s tímto dědictvím vypořádat a předat lesy našim potomkům v co nejlepší kondici.

Lesy se nyní neobejdou bez pomoci lidí. Stromy polámané vichřicí nebo napadené kůrovcem musí z lesa co nejdříve pryč. Zároveň je nutné zahájit novou výsadbu co nejdříve, aby les znovu ožil a mohl plnit svoji funkci. Nejde totiž jen o dřevo. Les zadržuje vodu v krajině, je zdrojem pitné vody pro většinu českých domácností. Chrání krajinu před erozí, větrem, prachem či horkým počasím.

Namísto smrků, které naši předci sázeli nejčastěji, nyní dostanou více místa lesy listnaté nebo smíšené, a to zejména v nižších polohách (Ročenka ČSÚ, druhy, které se nejvíce těží a sází). Na houby tak budeme chodit spíše do dubových, bukových či březových hájů, do mokřadů a na břehy řek se ve větším počtu vrátí olše, osiky či jeřáby.

Zdroj: Asset Media

Velcí správci lesů počítají s mimořádnými výdaji na novou výsadbu stromů. Půjde o stovky milionů korun navíc a stovky tisíc sazenic. Konkrétně Lesy ČR s.p. vyčlenily pro letošní rok 275 milionů korun na zvýšenou pěstební činnost. Jedna sazenice stojí 5-20 korun, na hektar se jich vejde zhruba 7000.

Pro pěstitele je to výzva, poptávka po sazenicích stromů je a bude obrovská. S klimatickými změnami a kůrovcem totiž bojuje většina zemí střední Evropy.

Také samotná výsadba nového lesa bude náročná. Lesnický průmysl se už nyní potýká s nedostatkem pracovních sil, chybí nejméně 2000 lidí. Ačkoliv je v regionech Jeseníků či Beskyd nezaměstnanost dlouhodobě nadprůměrná, Češi velký zájem o práci v lesích nemají. Lesnické firmy proto hledají pomoc, kde se dá, práci nabízí i dělníkům z jazykově blízké Ukrajiny či Srbska.

V minulosti, když probíhalo osazování Krušných či Jizerských hor, se do práce zapojily celé školy, oddíly mládeže a jiné organizace. S výsadbou dočasně pomáhaly tisíce dobrovolníků. Šlo o záležitost celonárodního významu. Dnes takovou práci nelze nikomu nařídit, lesníci však uvítají každého, kdo by chtěl s výsadbou lesů pomoci www.vzajmulesa.cz

Zdroj: Asset Media