Fotografie spolu s texty nabízí pohled na staleté odpovědné působení rodu, který je i dnes „moderním současníkem“ a podílí se na řešení výzev. Příklady? Zalesňování, opylování, nedostatek vody, strategická rýže. Zbytek si přijďte prohlédnout sami.

„Kdo cítí odpovědnost, přirozeně chce, aby jeho domov obstál a dlouhodobě prosperoval. Abychom toho dosáhli, museli jsme propojit orientaci na dlouhodobé cíle a udržitelnost s podnikavostí a vynalézavostí,“ řekl dědičný princ Alois v děkovné řeči na Mendelově univerzitě v Brně v roce 2019. „Někdy v rodině říkáme, že jsme úspěšně přežili všechna ta století především proto, že jsme udržitelný přístup zavedli už v roce 1136 a od té doby jsme jej nikdy neopustili.“

Výstava názorně ukazuje, že nejde o nadsázku. Rod měl historicky to štěstí, že když bylo třeba, objevil se mezi knížaty vizionář, který dokázal odpovědět na základní problémy dané doby. Takovým vizionářem je i Hans Adam II., jehož pokora, mluví-li o tom, co je to majetek nebo vlastnictví, rovněž přesvědčuje o pravdivosti tvrzení, že přístup Lichtenštejnů je udržitelný:

„Majetek je něco, co je vám svěřeno na dvacet, třicet, možná čtyřicet let produktivního života do péče,“ říká současný lichtenštejnský kníže. „A vaším úkolem je, tento svěřený statek odpovědně rozvíjet, abyste ho předali další generaci v lepším stavu, než v jakém vám byl propůjčen. Majetek neslouží k vaší okamžité spotřebě nebo zpeněžení.“

Navíc, každý kníže je v péči o historický majetek vázán Rodovou ústavou. Knížecí majetek slouží kromě jiného k výkonu funkce hlavy lichtenštejnského státu. Srovnejme třeba s Velkou Británií: v Lichtenštejnsku nikdo neplatí žádné daně ve prospěch trůnu. Lichtenštejnové jsou rodem práce a svůj „dvůr“ si financují sami.

„Naše rodina vždy chápala Moravu, Slezsko a Čechy jako svůj domov a podle toho o tyto regiony vždy pečovala: s náležitou pečlivostí, trvale udržitelným způsobem a při respektování krajiny, přírody a lidí,“ uvedl kníže Hans Adam II. v roce 2021, když obdržel pamětní medaili pražské Karlovy university.

V Českých zemích je nejznámějším místem spojeným s Lichtenštejny Lednicko-valtický areál. Ten by ovšem nikdy nevznikl, pokud by Lichtenštejnové nepřistupovali ke krajině i přírodě vůbec s takovou úctou. Není náhoda, že téměř všude, kde historicky působili, zakládali také odborné školství. A dnešní podnikání knížecích firem je vlastně vždy založeno na odborném výzkumu a na porozumění přírodním dějům. Knížecí Liechtenstein Group zahrnuje firmy jako RiceTec, LIECO, N-Drip, PowerPollen či TESVOLT. Tyto společnosti jsou rozkročené od Evropy a USA přes Jižní Ameriku, Indii, Izrael a zpět. Co dělají? Sadby rýže a stromů, zalévání s minimem vody, opylování a bateriová úložiště. A ještě k tomu připočtěme největší avokádovou farmu v Evropě.

Při procházením kolem panelů pouliční výstavy si lze položit provokativní otázku: budou za nějakou dobu Lichtenštejnové udržitelně živit planetu?

Lichtenštejnsko oslavilo v roce 2019 neuvěřitelné výročí: 300 let nezávislosti státu. Současné hranice knížectví uznal v roce 1806 Napoleon Bonaparte. Občané Lichtenštejnska jsou velmi podnikaví a šetrní. V parlamentu zasedá 25 volených poslanců a vláda má 5 ministrů včetně premiéra. Zdejšímu zřízení se odborně říká monarchie s demokratickými prvky. Kníže zemi zastupuje navenek jako hlava státu a je důležitým prvkem stability. V zemi nejsou žádné populistické ani radikální politické strany. Lichtenštejnsko patří mezi jediných pět zemí světa, které mají nulový státní dluh, a s výjimkou roku 2008 hospodaří od poválečných let s přebytkovým rozpočtem. V přepočtu HDP na jednoho obyvatele jsou Lichtenštejnci nejbohatší na světě. Nejvýznamnější ekonomickou silou je průmysl s vysokou přidanou hodnotou.