Dalším zásadním důvodem, proč nechat krajinu volnou, je její estetická hodnota. Příroda v krajině v nás vyvolává kladné pocity, v přírodě odpočíváme, bystříme si smysly, rozjímáme, pozorujeme zvířata, rostliny, vodu, kameny a mnoho jiných věcí, pokud hledáme. Nebo jen tak vnímáme klid. Proč nám to mají neustále kazit další stavby? Toto se bohužel stane, pokud se přijme novela stavebního zákona, o které se tyto dny jedná v poslanecké sněmovně. Jejím výsledkem má být umožněno investorům intenzivně stavět a zároveň veřejnosti pod taktovkou této novelizace už nemá být umožněno se k stavebním záměrům vyjadřovat. V případě „měkčí“ varianty se bude moci vyjadřovat pouze ke kácení stromů a k záměrům poškozujícím zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin, což je z hlediska mnoha podob zásahů v přírodě ze strany člověka, nedostačující.

Možnost vyjadřovat se, nesouhlasit se zástavbou v krajině by novelou ztratily i ochranářské spolky. Oddělujme od sebe prosím skupinky extremistů volící pro dosažení svých cílů často nesmyslně destruktivní metody, od lidí v ochranářských společnostech, často velmi vzdělaných v oblasti přírodních věd, znalce botaniky, zoologie, krajináře, teoretické ekology sledující biologické zákonitosti propojené s matematickým zpracováním informací. Tito lidé jsou často členy ochranářských spolků, nebo se snaží objasňovat svou výzkumnou činností propojené vazby v přírodním ekosystému. A samozřejmě na ně upozorňují.

Pokud se nám nebude líbit, že na zelené louce za městem opět vyroste další obytná zóna, v horách se zabere další louka, na jejíž rozmanitost se chodíme v létě dívat, v krajině, kde bychom čekali volnost a požitek z přírodních scenérií vzhlédneme na další zástavbu, nebudeme jako veřejnost moci nic namítat, podávat nesouhlas u úřadů a protestovat, zatímco investor bude mít vše „posvěcené“ zákonem.

Bohužel stále častěji narážíme na to, že ve jménu ekonomického rozvoje se rozprodává krajina a realizují se tak komerční a soukromé cíle na úkor stavu přírody. Vše má své meze.

Ano jsou zde sice drobné ústupky v podobě tzv. kompenzačních opatření při umisťování staveb, ovšem např. rozkvetlou horskou louku s řadou dlouhodobě propojených vazeb mezi rostlinami a živočichy nenahradí pár metrů čtverečních zahrádky. Tak jako vzrostlý strom s rozlehlou korunou, ochlazující prostředí v letních dnech o více než 20 ◦ C nenahradí právě vysazený mladý stromek coby náhradní výsadba v prostředí plném betonu (ač jistě alespoň nějaký kladný prvek).Co budou naše děti mít z toho, že se budou dívat na betonovou džungli místo rozkvetlé louky?

Apelujme tedy na poslance sněmovny a řekněme NE novele stavebního zákona. Pirátská strana vznesla protest proti této novelizaci stavebního zákona, pod pozměňovacím návrhem č. 2395.

Můžeme tak učinit také prostřednictvím odkazu https://klimavlegislative.cz/zadost/, což je odkaz neziskové organizace na ochranu životního prostředí Arnika, která společně s organizací Zelený kruh pořádá kampaň proti novele stavebního zákona. Na tomto odkazu může veřejnost elektronicky zaslat garančnímu výboru poslanecké sněmovny (který doporučuje k projednání pozměňovací návrhy ) apel k navrácení práva veřejnosti vyjadřovat se k zásahům do životního prostředí.

Více na www.arnika.org