Odpady jako surovina v cirkulární ekonomice

Základní definicí cirkulární ekonomiky neboli oběhového hospodářství je takové využívání surovin, při němž se maximalizuje doba užívání výrobků a minimalizuje tvorba odpadu na konci životnosti, aby se omezilo jeho ukládání na skládkách nebo spalování. Při stávajícím trendu „lineárního“ nakládání se zdroji to působí jako střet podnikání s ochranou životního prostředí. Princip cirkulární ekonomiky se však snaží hledat cesty, jak využívat co nejvíce recyklovatelných materiálů, zpřehlednit jejich třídění a následné zpracování, a to s přihlédnutím k ekonomické návratnosti a dlouhodobé udržitelnosti. 

Na každého Evropana připadá přes 5 tun odpadu ročně
Podle studie agentury McKinsey & Company z roku 2015 lze aplikací principů cirkulární ekonomiky v Evropské unii recyklací a omezením odpadů zásadně snížit dovoz surovin a do roku 2030 ušetřit 1,8 bilionu eur. Ministerstvo životního prostředí uvádí ve své zprávě data Eurostatu, podle nichž v roce 2018 vzniklo v Evropské unii 2,32 miliardy tun odpadu, tedy v průměru 5,2 tuny na obyvatele za rok. Největší podíl připadá na stavebnictví a demoliční odpady (36 %), následuje těžba (26 %). Průmysl, zpracování odpadu a vody a domácnosti tvoří přibližně po 10 %.

Průměrná produkce komunálních odpadů, tedy toho, co občané vyhodí do popelnice, byla v roce 2019 v EU 509 kg na osobu, o dva roky dříve však 487 kg. Údaje za Českou republiku jsou nad evropským průměrem: za rok 2019 to bylo 551 kg odpadu na osobu. Množství odpadků stále roste, a tak je potřeba předcházet jejich vzniku již ve fázi těžby a vzniku výrobků, vliv má ovšem i způsob užívání výrobků a jejich životnost. Neméně důležité je již dnes zajistit ekonomické nakládání s odpady.

Na třídicí lince společnosti AVE v Čáslavi ročně zpracují kolem 10 000 tun separovaných odpadů z domácností a firem ve městě a jeho okolí, aby zbytečně nekončily na skládce.Zdroj: Archiv

Cirkulární ekonomika jako cesta do budoucnosti
Zvyšující se množství odpadů ovlivňuje řada faktorů, včetně rostoucí populace, což je globální trend. Odráží se v něm ale i stále vyšší životní úroveň, která se týká čím dál více zemí ve světě včetně České republiky.

„Množství odpadů přímo odpovídá ekonomické úrovni nejen zemí, ale vypozorovat tuto spojitost lze i na úrovni jednotlivých krajů České republiky,“ vysvětluje Radek Doležal, ředitel čáslavského Centra komplexního nakládání s odpady. „Jednoznačně nejvíce odpadů z domácností v přepočtu na jednoho obyvatele generuje Praha, výrazně rostoucí trend vidíme i u nás, ve Středočeském kraji.“

Oběhové hospodářství se proto týká nejen firem, ale i občanů, kteří již dnes mohou přispět k snížení množství odpadů, popřípadě důsledným tříděním podpořit jejich recyklaci. Dobře to ukazuje například systém v Čáslavi s dlouhou tradicí profesionálního odpadového centra. Od roku 2004 firmu provozuje společnost AVE, která zde pokračuje v budování moderního zázemí pro stále rostoucí potřeby na třídění a opětovné využití odpadů.

Základem je třídicí linka, jež v areálu za městem působí od roku 2011. Aby se zbytečně nezvyšoval počet svozových automobilů a místa pro popelnice na recyklovatelný odpad nezabírala prostor, mají občané Čáslavi k dispozici pět hlavních typů nádob na tříděný odpad: modré na papír a karton, žluté na plast, hnědé na bioodpad a nechybějí kontejnery na sklo a na nápojové kartony. Mimoto ve městě funguje sběr kovů, textilu, jedlého oleje a tuku nebo elektrozařízení. Na třídicí lince společnosti AVE se z těchto směsí připraví 16 materiálů pro druhotné využití či recyklaci. Ročně zde zpracují kolem 10 000 tun separovaných odpadů z domácností a firem ve městě a jeho okolí.

Čáslav má široké možnosti pro třídění a zpracování odpadu, včetně nápojových kartonů, kovů či bioodpadu. Na třídicí lince společnosti AVE se připraví 16 materiálů pro druhotné využití nebo recyklaci.Zdroj: Archiv 

V ČR chybí zpracovatelé
Ministerstvo životního prostředí ČR vydalo v dubnu 2021 návrh fungování cirkulární ekonomiky v České republice v roce 2040, kde je stanoveno deset priorit, mezi nimiž přirozeně nechybí ani nakládání s odpady. Odborníci však připomínají, že domácí systém je třeba zásadně vylepšit.

„V České republice je odpad považován stále za něco špatného, přitom bychom s ním měli zacházet jako se surovinou. Společnosti zaměřené na profesionální zpracování odpadů již dnes dokáží zhodnotit spoustu odpadu a předat jej k druhotnému zpracování, ale chybí navazující firmy, které by třeba granulát z plastů využily a výrobky z něj uplatnily na trhu,“ říká Radek Doležal. „Proto se často zcela zbytečně vyváží do Německa, kde o recyklát stojí. Přitom je jasné, že to není zrovna udržitelná cesta, každá doprava zhoršuje ekologickou bilanci,“ dodává specialista na odpady.

Průměrná produkce komunálních odpadů v EU činí 509 kg na osobu, údaj za Českou republiku je nad evropským průměrem: 551 kg.Zdroj: Archiv

„Je to komplexní otázka, proto má smysl usilovat na úrovni výrobců o snížení počtu hlavních druhů plastů, aby bylo snazší je třídit a recyklovat, stejně tak má smysl co nejvíce vzdělávat veřejnost, aby správně třídila,“ popisuje Radek Doležal. „Například u nás v Čáslavi ze žlutých popelnic můžeme předat k opětovnému využití jen přibližně 28 % odpadu, zbytek je takzvaný výmět, tedy nerecyklovatelné plasty nebo zcela nevhodný obsah.“

I s výmětem si profesionálové na nakládání s odpady dokáží poradit, aby neskončil na skládce, předají ho například jako alternativní palivo pro výrobu cementu, ale pokud se má uvažovat o cirkulární ekonomice, je třeba více motivovat veřejnost, aby třídila ve větší míře a správně. „Jsme připraveni zvládnout mnohem více tříděného a recyklovatelného odpadu, aby nekončil zcela zbytečně na skládkách, ale to je na občanech, firmách i dalších zpracovatelích,“ vysvětluje Radek Doležal.

„Do roku 2030 se máme podle nových předpisů dostat na 65 % využitelného odpadu,“ doplňuje Blanka Vančurová, vedoucí třídicí linky společnosti AVE v Čáslavi. „Tento údaj ovšem my jako zpracovatel neovlivníme. Limit je stanovený, ale podmínky a praxe pro jeho naplnění zatím chybí.“

Infrastruktura na úrovni odpadového hospodářství je připravena již dnes, jen je potřeba ji lépe využít. Základem je důslednější třídění a omezení komunálního odpadu na minimum. „Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne,“ shrnuje odborník na odpady Radek Doležal.