Možná je ale víc fascinující temnota mezi nimi. I když, co je to vlastně temnota? To, že mezi hvězdami nic nevidíme, neznamená, že mezi nimi nic není. Stačí použít dalekohled – menší anebo velmi veliký, oprostit se od závislosti na vlastních smyslech, které nám darovala příroda, abychom zjistili, že svět kolem nás je podivuhodnější než bychom si, kdy dokázali připustit.

Hvězdárna a planetárium Brno je místem, kde vesmír zažijete všemi smysly. Z té úžasné podívané se vám doslova zatočí hlava. Na hvězdárně se podíváte špičkovými dalekohledy na reálnou oblohu. I když nás dusí čepice světelného znečištění, uvidíte nejen planety Sluneční soustavy, v mnoha případech i jejich měsíce, ale také útvary velmi vzdáleného vesmíru.

Digitální planetárium, jedno z nejlepších v Evropě, je vlastně virtuální kosmickou lodí, díky které se přenesete na těžko dosažitelná místa. Třeba hluboko do minulosti anebo do daleké budoucnosti. Také se zmenšíte na úroveň mikrosvěta anebo naopak můžete sledovat podobu těch největších struktur ve vesmíru. Aby toho nebylo málo, zpravidla ve čtyřech rozměrech.

Vesmír nemohl být nikdy názornější. Pro malé i velké, mladé i seniory, laiky i odborníky, jednotlivce i stohlavé skupiny, milovníky bezbřehého vesmíru i všechny ostatní nabízíme inteligentní zábavu – od rána do večera, od pondělí do neděle, od Nového roku do Silvestra. První krok přitom není nijak těžký: stačí kliknout na www.hvezdarna.cz a chytnout si v brněnské kosmické lodi to správné místo. 

Neztraťte se ve vesmíru

Buďte ve spojení s brněnským vesmírem, použijte hned několik
možných cest:
www.hvezdarna.cz
facebook.hvezdarna.cz
youtube.hvezdarna.cz

Neopakovatelná vesmírná podívaná

Mars – poslední velký cíl ve vesmíru, jaký můžeme dosáhnout za našich životů. Místo, které lidská fantazie osídlila nejbližšími vesmírnými sousedy. Planeta, co umožnila rozlousknout základy nebeské mechaniky a kdysi dávno proměřit velikost Sluneční soustavy. Model tohoto úžasného světa, na kterém jsou patrné jen stometrové detaily, představí v červenci a srpnu Hvězdárna a planetárium Brno v parku na Kraví hoře.

Od pondělí 12. do neděle
18. července vždy
od 14.00 do 24.00 hodin
se na Kraví hoře potkáte
s Marsmelounem, který doplní kosmonautická výstava.
Od čtvrtka 5. srpna
do čtvrtka 12. srpna bude spolu s ním ve stejný čas vystaven i obří Lunalón a Terralóna.

Tzv. Marsmeloun je potištěn dosud nejlepší mapou Marsu, kterou jsme měli kdy k dispozici. Základem bylo 73 tisíc záběrů s rozlišením až osm metrů, které pořídily orbitální části sond Viking 1 a Viking 2 v letech 1975 až 1982. K jejich „sešití“ posloužilo téměř 40 tisíc měření výškových profilů sondou Mars Global Surveyor. Jen tak šlo na sebe navázat všechny snímky bez patrných překryvů, artefaktů, s minimálním zkreslením a také bez ohledu na úhel nasvícení Sluncem.  

Na modelu je patrná celá řada výjimečných detailů: polární čepičky, sopky, nejrůznější údolí a samozřejmě i krátery. Ty jsou zpravidla pojmenovány podle významných vědců, menší podle pozemských měst. Poblíž jižního pólu je kráter Mendel o průměru 77 kilometrů, Marťanskou poctou bylo vyznamenáno i město Cheb (průměr 8 km), Njesko (podle Nýrska, 28 km) a Tábor (19 km). No pak je tu Morava Valles o délce přes 350 kilometrů, tedy skoro stejné rozloze jako její pozemský protějšek. Nachází se v oblasti Noctis Labyrinthus (česky Labyrint noci), což je spletitá síť propojených údolí, připomínající zářezy vykrojené ostrým nožem do silné kůry stromu. V těchto údolích (a občas i v přilehlých náhorních plošinách) se udržuje mlha, tvořená zřejmě zmrzlou vodní párou.

Pokud by se skutečný Mars zmenšil na desetimetrovou kouli Marsmelounu, jeho nejvyšší sopky by sahaly tři centimetry vysoko. Země by měla zhruba dvakrát větší velikost, avšak hledat bychom ji museli i při největším přiblížení ve vzdálenosti osmdesát kilometrů! A Slunce? To by bylo dvě stě padesát kilometrů daleko v podobě koule o průměru 2 kilometry.