O Zábřehu dnes historikové soudí, že patřil k nejstarší vrstvě slovanského osídlení Ostravska a po dlouhý čas byl Zábřeh centrem rozsáhlého panství sahajícího až po Trnávku u Mošnova. Ani Hrabůvka a Výškovice však nejsou příliš pozadu, jelikož obě vsi musely být založeny nejpozději v průběhu 14. století. Od těch časů vznikají dějiny Jihu, které obvod postupně mapuje a hrdě se k nim hlásí. Navštívili jsme kronikáře obvodu, jímž je Petr Lexa Přendík, aby nám přiblížil publikace, prostřednictvím nichž se můžete i vy zanořit do minulosti.

Zdroj: zadavatel inzerceJak jste se vůbec dostal k povolání kronikáře?
K práci jsem se dostal jaksi (ne)přímo. Měl jsem štěstí na učitelky dějepisu. Na základní škole mne bavila prvouka, poté vlastivěda a nakonec dějepis. Po celý druhý stupeň na ZŠ Srbská mne vyučovala Šárka Feketsová, jež mne jednoho dne poslala na dějepisnou soutěž S bílým koněm ve znaku, která byla zaměřena na dějiny našeho města. Tam přeskočila jiskra! Na gymnáziu patřil dějepis také k mým nejoblíbenějším předmětům a magistra Fialová opět poutavě líčila dějiny. Nakonec jsem se historii věnoval i na vysoké škole a začal jsem vytvářet přednášky a pořady pro pamětníky. Konaly se nejčastěji v knihovně na Závodní ulici, dělal jsem je jen tak, ze zájmu. Přednášek si všiml tajemník našeho úřadu, který sháněl kronikáře. Vše vyvrcholilo rokem 2017, kdy jsem se chopil kroniky a dostal jsem úkol: vytvořit první knihu o kompletních dějinách obvodu, ne příliš hutnou, spíše založenou na fotografiích.

Za jakých okolností vznikala první kniha o historii Jihu?
První kniha pro mne znamenala asi totéž, co porod pro prvorodičku. (smích) Kde začít? Jak udělat grafiku? Jak vyřešit autorská práva k fotografiím, kde sehnat spoluautory? Na počátku byl chaos, ale z něj vznikl i náš vesmír. Kniha se kompletovala necelý rok. Bylo nás pět, většinou jsme byli nepolíbení zkušenostmi a hle – kniha Městský obvod Ostrava-Jih včera a dnes byla na světě. Psal se 15. leden roku 2018 a publikace byla představena veřejnosti. Sál K-Tria praskal ve všech a kniha šla na dračku. Aby ne, i po téměř pěti letech od jejího vzniku se mi líbí, ač bych dnes na celé dílo šel jinak a s jinými zkušenostmi. Cennost publikace zůstává ve srovnání historických a současných fotografií. Stejná místa, jiný čas. Byla to vůbec první kniha, jež v základu popsala historii všech čtyř katastrů našeho obvodu. Pro velký úspěch byla práce vydána v roce 2019 ve druhém vydání.

Která publikace byla další?
Náhoda mne přivedla v Archivu města Ostravy k originálu obecní kroniky, kterou v letech 1870–1883 sepsal první zábřežský Farář Josef Bilčík. Složitá a květnatá čeština proložená unikátními sondami do Zábřehu a jeho mnohdy neposlušných obyvatel. V hlavě se mi zrodila myšlenka na vytvoření Edice písemných památek městského obvodu Ostrava-Jih, která by každý rok představila jednu ze starých kronik. Dnes máme za sebou tři vydané díly. Jedná se vždy o autentický přepis kroniky, k němuž jsou přiloženy poznámky, vysvětlivky a doplnění, aby se čtenář zorientoval, neboť text může být místy nesrozumitelný – názvy míst, jmen, zaniklé reálie… K tomu se snažím do textu přikládat historické snímky, nákresy, malby, plány, které pocházejí přibližně z doby, v níž kronika vznikala. První díl Pamětní kniha Zábřehu nad Odrou: Psáno zábřežským farářem Josefem Bilčíkem v letech 1870–1883 vyšla v roce 2019. Na ni v roce 2020 nepřímo navázal objemný druhý díl edice v podobě Pamětní knihy obce Výškovice: Psáno výškovickými kronikáři v letech 1923–1966. Třetí část vyšla v roce 2022 a je nazván jako Pamětní kniha městské čtvrti Ostrava-Zábřeh: Psáno zábřežským kronikářem PhDr. Otto Srubkem v letech 1957–1961. Ač je to zdlouhavá a mnohdy detektivní práce, myslím, že přínos edice tkví nejen v potěšení čtenářů, ale staré kroniky jsou v podstatě aktualizovány, takže za sto let jim budou další generace mnohem lépe rozumět. V příštím roce bych rád pokračoval dalším dílem kroniky mého předchůdce Dr. Srubka.

Věnoval jste se v knihách i nějakým speciálním tématům?
V roce 2018 za poměrně těžkých okolností vznikla reprezentativní publikace Jubilejní kolonie: 90 let dělnického sídliště v Ostravě-Hrabůvce, která popisuje po všech směrech historii unikátního prvorepublikového sídliště, jež bylo vystavěno Vítkovickými železárnami.

V období počátku kovidové pandemie jsem připravil práci o 2. světové válce, neboť jsem již několik let sbíral potřebný materiál a získal jsem také dostatečné množství fotografií. Vznikla z toho útlejší kniha Ostrava-Jih v časech 2. světové války, která vyšla v roce 2020. Popisuje nejen průběh války, ale třeba i stavební vývoj, největší spojenecké bombardování 29. srpna 1944, nechybí vzpomínky pamětníků ani přepisy kronik. Kniha byla se vším všudy hotova ve třech měsících.

Na kterou z knih jste nejvíce hrdý?
Jednoznačně na objemnou publikaci Zábřeh-Družstvo 1921–2021, která byla vydána loni. Intenzivní práce na této knize trvala tři roky. Když se blížilo sté výročí založení této vilové čtvrti, zdálo se mi, že z toho bude malá kniha, zdálo se mi, že nebudu mít dostatek podkladů. Opak byl pravdou, najednou materiálů, vzpomínek i fotografií přibývalo, lidé z Družstva se aktivně zapojovali, projevil se u nich patriotismus a počet stran rychle narůstal. Dalo by se na knize ještě pracovat, až bude Družstvo slavit 110 let, chtěl bych doplnit příběhy dalších domů, kterých je zde notně přes pět set. Když byla publikace vydána, bylo mi líto, že je úkol za mnou, velice mne téma bavilo. Kniha byla pro mne také jakousi osobní zkouškou trpělivosti. Zkrátil bych přípravu do hesel: posedlost, píle, pokora. (smích)

Zapojují se obyvatelé Jihu aktivně do přípravy knih?
Zapojují, docela ve velké míře. Chodí za mnou často přímo do kanceláře, na základě výzev, nebo jen tak, přinášejí historické fotografie, pohlednice, ale také vypráví své vzpomínky, rodinné paměti, v nichž tkví největší cennost. Lidé doporučují také další kontakty, aktivně shánějí materiál. Těší mne jejich zájem. A pak v Hrabůvce bydlí pan Zdeněk Wludyka, jenž vlastní obrovskou sbírku pohlednic, které ochotně poskytuje pro publikování.

Připravujete pro náš obvod již nějaké další knihy?
V době našeho rozhovoru probíhají finální práce na novém vydání knihy o Jubilejní kolonii, k níž chovám velkou lásku. Povídáme si zde u mne doma, je dopoledne, všude klid a ticho, ve dvoře šumí zeleň, kdesi na střeše vrká holub, kolem nás prvorepubliková noblesní architektura, není to krása? Nové vydání knihy bude obohaceno o další historické snímky, o informace o spolcích, které zde kdysi působily, o průběhu dalších oprav v letech 2018–2022 a o změnách, ke kterým v areálu kolonie v poslední době došlo. Předpokládám, že kniha bude oficiálně představena 5. prosince, kdy Jubilejní kolonie bude slavit 94 let od svého pojmenování.

Zdroj: zadavatel inzerce

V příštím roce bych byl rád, pokud by vyšla nejen další přepsaná kronika Zábřehu, ale také další kniha o minulosti Jihu. V hlavě nosím tematický koncept knihy, která by spíše než odbornou byla tentokrát populární. Značné množství historických fotek, kratší texty, interaktivita. Kapitoly by tentokrát byly laděny podle okruhů – kina, spolky, obchody, sídliště, plovárny a bazény, doprava, parky, umělecká díla… Mám jasný cíl a myslím, že i velké množství materiálů, takže jen začít.

Probrali jsme se knihami, které vydal obvod. Vyšly knihy také od „třetích stran“?
V roce 2019 vyšla práce o historii našeho největšího kulturního domu pod názvem Dům kultury Akord 1959–2019. Vypráví příběh stavby, architektury, ale i dění uvnitř budovy. Národní památkový ústav vydal knihu Martina Strakoše Ostravská sídliště (2018), kde naleznete základní informace o všech sídlištích v oblasti Jihu. Pokud se rádi procházíte, můžete si vzít do rukou mé dva knižní průvodce Procházky Ostravou 1 a 2, kde naleznete vycházkové okruhy po starém Zábřehu, Jubilejní kolonii, zmapujete zaniklou tramvajovou dráhu Vítkovice – Pískové doly nebo se zatouláte do nitra Bělského lesa.

Pokud budeme chtít knihy o historii Jihu, kde je seženeme?
Nejprve bych se obrátil na infocentrum na náměstí Ostrava-Jih, kde naleznete knihy vydávané obvodem. Publikace bývají však v nabídce také v klasických knihkupeckých sítích. Co se týče knih vydávanými jinými subjekty, než je náš obvod, opět je naleznete v prodejnách knih.