Výstavba výrobních a logistických hal pomáhá ekonomice a zaměstnanosti. Čím však prospívá pověstnému „obyčejnému člověku“?
Velmi názorně se to ukázalo v lockdownu, kdy se musel téměř veškerý maloobchod přesunout na Internet. Zatímco za normálních okolností lidé vnímají jen to, že si někde naklikají zboží a někdo jim ho hned přiveze, teď, když přetížený systém místy kolaboval, měli šanci odhalit, jak náročná logistika se za ním skrývá. Pro „obyčejného člověka“ jsou haly nezbytným předpokladem k tomu, aby měl dostatečný výběr, množství i kvalitu produktů a aby mohl nakupovat rychle a za rozumné ceny. A stejně zásadní úlohu mají ve všech ostatních segmentech. Zároveň průmyslové a logistické provozy v době omezení jiných segmentů dokázaly absorbovat velké množství nezaměstnaných lidí z jiných oborů. 

Lidem ale často vadí, že haly hyzdí krajinu a zabírají kvalitní ornou půdu. 
Proto se snažíme omezit výstavbu na „zelené louce“ a naše těžiště přesouváme k výstavbě na brownfieldech, tedy starých nevyužitých areálech, které dost často hyzdí přímo okraje měst. Jsou to bývalé továrny a zemědělské komplexy, kasárna či letiště, dost často pozůstatky minulého režimu, s nimiž si obce nevědí rady. A zde vidím další velký přínos naší činnosti pro „obyčejného člověka“. Dáváme mrtvým prostorům nový život a likvidujeme staré ekologické zátěže. Je to sice investičně i technicky mnohem náročnější než výstavba na zelené louce, ale z hlediska udržitelného rozvoje je to správná cesta a nás to dobrodružství na ní vždy hrozně baví. Těchto prostor máme aktuálně v přípravě či realizaci přes 2 miliony m2 po celé republice. 

Plzeň má stejně jako ostatní tradiční průmyslová města spoustu brownfieldů – využíváte toho? 
Ano, nedávno jsme dokonce jako první v Česku přímo proměnili jednu z mladších továren na nový provoz. Vzpomínáte, jak z Borských polí odešly tři výrobní společnosti do Srbska? Jednu z opuštěných hal jsme zmodernizovali a dnes v ní vyrábí společnost Wokrpress Aviation tzv. nanomasky, které jsou nejúčinnější obranou proti onemocnění covid-19. Bez revitalizace mladého brownfieldu bychom nikdy nedokázali tak rychle a flexibilně vyhovět požadavkům klienta. 

A co starší budovy, které nejdou přímo modernizovat a musí se zbořit? Asi nejviditelnější jsou rozsáhlé areály po strojírenském závodu Škoda. 
A právě opuštěné pozemky po plzeňské Škodě na Borských terasách chceme proměnit na moderní Panattoni Pilsen Digital Park, inovační centrum pro prestižní zahraniční investory, automatizované provozy a výroby s vysokou přidanou hodnotou. Projekt je navíc velmi „městotvorný“, protože má na průmysl velmi propracovanou architekturu a vrátí průmysl tam, kam historicky patří.

Můžete už prozradit jméno prvního nájemce? 
V první fázi by mohla vyrůst plně automatizovaná budova pro významnou společnost ze Spojených států, která je světovým lídrem ve výrobě
recyklovatelných obalů pro nápoje a zároveň významným dodavatelem aerospace programům NASA. Je to prestižní výrobce, který má pobočky ve 120 zemích světa, patří do výkladní skříně cirkulární ekonomiky a přináší výrobu koncového produktu i 145 kvalifikovaných pracovních míst. Již nyní zaměstnává téměř 150 Plzeňanů. O tento konkrétní projekt může Plzeň přijít, pokud společně se zástupci města nedokážeme garantovat termín dodání objektu. Pevně věřím, že nová průmyslová zóna bude výhrou pro všechny – investory, sousedy, město i jeho okolí a také pro místní obyvatele. Budoucnost je za dveřmi a dnes jsme k ní udělali důležitý krok.  

Má projekt podporu města? 
Chce se mi věřit, že má, ostatně je zcela v souladu s městskými i krajskými rozvojovými strategiemi. Jednání nám ale neskutečně komplikuje COVID-19 a zastaralá dopravní infrastruktura města. Ta však díky modernizaci v severozápadní části města udělá velký skok vpřed.

V jakém smyslu? 
Úřední řízení a politická rozhodnutí se v lepším případě hrozně dlouho táhnou, v horším jsou totálně paralyzovaná. Úředníci a politici jako by čekali, až virus odejde a do té doby se snaží minimalizovat jakékoliv kontakty. Na jednu stranu to chápu, na druhou stranu to považuji za zbytečné, protože díky technologickému pokroku lze již dnes komunikovat na dálku zcela bez obav z nákazy. Mrzí mě, že se v Česku ve veřejném sektoru vůbec nesnažíme přizpůsobit situaci tak, jak to zvládáme v tom komerčním. Bohužel se nám zdá, že slogan Land of stories zatím stále sedí na Českou republiku více, než Country for the future. Proč nemůžeme i se samosprávou jednat prostřednictvím videokonferencí, když všude jinde to jde? 

Myslíte v zahraničí? 
Ano a bohužel už se to projevuje jako významný handicap pro českou ekonomiku. Jen za poslední měsíce jsem zaregistroval minimálně tři významné společnosti, které původně zvažovaly vstup do Česka, ale nakonec to vzdaly a rozhodly se pro Německo či Polsko. Důvod? Ani ne tak investiční prostředí, ale nedostatečná komunikace!

Vážně?
Okolní země se připravují na vývoj po COVIDu tak, že jednají aktivně prostřednictvím moderních on-line nástrojů s investory a hledají cesty, jak s jejich pomocí zvrátit nastupující negativní trendy. U nás úřady čekají, až COVID pomine, aby mohli zasednout k jednacímu stolu. Já se ale bojím, že pak už nebude s kým, a proto by mě zajímalo, jak se kraj, města a samospráva na novou situaci adaptují? Investoři jsou připraveni. Musíme vzít v úvahu, že o nejzajímavější příležitosti přicházejí právě taková města jako Plzeň, která mají univerzitu a kvalitní zaměstnaneckou základnu, strojírenskou tradici… Zkrátka potenciál pro technologické evropské a světové lídry. Plzeň má šanci postoupit do průmyslové Ligy mistrů, ale musíme společně s veřejnou správou najít vůli jít aspoň do kvalifikace.

Vizualizace projektu Panattoni Pilsen Digital Park na Borských terasách v PlzniZdroj: Panattoni

/Vizualizace projektu Panattoni Pilsen Digital Park na Borských terasách v Plzni/

Jakou formou chcete projekt představit odborné i široké veřejnosti?
Velmi stylově. Plánujeme světově unikátní prezentaci prostřednictvím tzv. rozšířené reality. U areálu bude transparent s QR kódem a  prostřednictvím nové aplikace z dílny česko-slovenského start-upu nabídne prohlídku 3D modelu pomocí mobilního telefonu přímo na místě. Akce navazuje na loňská setkání v pražské laboratoři Virtuplex, na nichž si zástupci odborné veřejnosti a médií mohli projít budoucí areál 
v rostředí virtuální reality.

Na co se ještě specializujete kromě již zmiňovaných brownfieldů?
Na udržitelný rozvoj. Ono to krásně koresponduje právě s brownfieldy, protože už jen sanace  a revitalizace starých nevyužívaných prostor je obrovským ekologickým počinem. Momentálně jsme českou jedničkou v počtu budov i celkové ploše certifikované prestižní značkou BREEAM dle nejnovějších standardů. Těší mě, že naše budovy mají čím dál tím menší dopad na životní prostředí a že se v nich uplatňují technologie, které byly ještě donedávna doménou spíše rezidenčního developmentu. Kromě rozsáhlých systémů dešťové kanalizace s retenčními nádržemi bych zmínil například exteriérové žaluzie, splachování dešťovou vodou a zaměření na redukci CO2 v celém cyklu života budovy.

Jaké další projekty máte v kraji kromě těch v Plzni?
Je jich spoustu, protože v Plzeňském kraji jsme dlouhodobě nejsilnější. Z těch aktuálních bych vyzdvihl poslední expanzi KION Group, díky které se v Panattoni Parku Stříbro na Tachovsku zrodilo jedno
z ejvětších center manipulační techniky na světě. Když si představím, že tisíce vysokozdvižných vozíků, kilometry automatických dopravníkových pásů a inovativních automatizovaných systémů pro výrobu a logistiku po celém světě pocházejí z české kotliny, naplňuje mě to hrdostí. V Ostrově u Stříbra působíme již 13 let. Ve spolupráci s místní samosprávou se nám, v tomto případě na zelené louce, podařilo vybudovat v krizových letech 2008-2011 areály, které umožnily výrobním podnikům ze západu rychle nastartovat nové pobočky a zaměstnat lidi bez práce původních zaměstnavatelů, kteří krizi
nezvládli. A máte podporu ze strany obcí? V rámci možností. Víte, já se vlastně starostům příliš nedivím, že průmyslové zóny ve svých katastrech příliš nepodporují. Do rozpočtů dotčených obcí pořád proudí zoufale málo prostředků z toho obrovského balíku, který každá budova generuje za desítky let provozu pro státní rozpočet. Proto jsme vloni zahájili kampaň za změnu rozpočtového určení daní
a reformu daně z nemovitosti. Dokud obce nebudou mít systémově zajištěný dostatečný příjem z průmyslu, můžeme na nějakou větší podporu z jejich strany zapomenout. Tato otázka je o to palčivější v době covidové a pocovidové, protože peněz bude prostě málo, to je bohužel naše jediná jistota. Co byste popřál nové hejtmance? Společnost je vnitřně rozdělená, a to nejen na celostátní, ale i na regionální úrovni. A to nikdy nevede k dobrému rozvoji. Popřál bych ji tedy zejména to, aby se jí dařilo lidi, obce a firmy spojovat. Jedině tak můžeme společně zabránit krizi, do níž se při současné investiční paralýze nezadržitelně řítíme.

O společnosti Panattoni
Panattoni Development Company je jednou z největších světových developerských společností v soukromých rukách a má v Severní Americe a Evropě 21 poboček, kde pracuje přes 400 zaměstnanců. Od zahájení činnosti ve střední Evropě v roce 2005 společnost dokončila dohromady přes 10,5 milionu m2 moderních průmyslových prostor v Polsku, České republice, Slovensku, Německu, a Velké Británii. Nabízí průmyslové, skladové i kancelářské plochy. Specializuje se na stavby na klíč (BTS build-to-suit), které přesně odpovídají požadavkům jednotlivých klientů. V současnosti je v procesu výstavby přes 1,7 milionů m2 průmyslových ploch. Panattoni obhájila již po čtvrté za sebou pozici lídra evropského industriálního trhu. Mezi klíčové klienty patří společnosti jako Amazon, Coty Cosmetics, DSV, DHL, H&M, Intermarché, Leroy Merlin, ND Logistics, Still, Schenker, Selgros a Tesco. Kromě České republiky má Panattoni kanceláře také v Polsku, Velké Británii, Lucembursku, Německu, Španělsku, Nizozemí a na Slovensku.

Panattoni v ČR
V České republice se společnost Panattoni zaměřuje na revitalizaci brownfieldů a udržitelný rozvoj. Prestižní certifikát udržitelnosti BREEAM 2016 se stal standardem pro všechny nové budovy Panattoni v České republice. Společnost Panattoni letos v České republice certifikovala celkem 5 budov o celkové rozloze 86 785 m2 . Nejvýznamnějším počinem byla budova Real Digital v Panattoni Parku Cheb South, která obdržela světově nejvyšší skóre a jako jediná v ČR známku BREEAM Outstanding. Díky certifikaci nové haly v areálu Panattoni Park Stříbro překonal hranici 537 tisíc m2 takto certifikovaných budov, a nahradil tak dosavadního lídra na českém trhu. Společnost Panattoni nadále zůstává celoevropským lídrem průmyslového developmentu. V roce 2019 dodala na český trh dohromady 125 000 m2 průmyslových prostor a uzavřela kontrakty na dalších 157 000 m2.