Proč k tomuto investičnímu kroku teplárna přistoupila, objasnil její generální ředitel, Ing. Václav Pašek, PhD.: „k výraznému snížení emisí síry došlo již v roce 2009, kdy byla do provozu uvedena technologie čištění spalin na principu mokré vápencové vypírky. Po zpřísnění emisních limitů v souladu s legislativou EU jsme začali spolupracovat na studiích, jejichž cílem bylo určit technologie, které současný průmysl nabízí pro splnění předepsaných limitů. Jako nejvýhodnější byla pro naše zařízení vybrána cesta intenzifikace stávající technologie mokré vypírky spalin.“

Oč v této technologii jde, objasnil projektový manažer Plzeňské teplárenské, Ing. Petr Pivovar: „zjednodušeně lze říci, že spaliny z kotlů probublávají vodní clonou. Ve vodě je obsažena absorpční látka a dochází k účinnému pohlcování SO2, přičemž jsou současně spaliny zkrápěny vodní sprchou.“ Proto tedy okem pozorovatele můžeme spatřit při tomto procesu z komína vycházet „pouze“ čistou vodní páru a s nadsázkou tvrdíme, že komín nám „páří“ (viz  fotografie).

Zdroj: Plzeňská teplárenská a.s.

A o kolik se podařilo původní hodnoty oxidů síry a prachu investicí snížit? Původní účinnost technologie odsiřovací jednotky vzrostla z 82,5% na 97,4%. Pro představu to znamená, že intenzifikací odsíření se podařilo výrazně snížit parametr síry 700 mg/m3 ve spalinách na téměř pětinu, a to pod 145 mg/m3 ve spalinách.

Úspěch jsme zaznamenali i u částic prachu, a to pokles z 50 mg/m3 ve spalinách na méně než 7 mg/m3 ve spalinách.

Na závěr zbývá už jen poděkovat dodavateli celé investice, společnosti Metrostav a.s. i celému realizačnímu týmu plzeňské teplárny za jejich práci a nasazení. I přes řadu těžkostí a překážek v době jarní coronavirové krize (zejména s dodávkami dílů ze zahraničí) se podařilo splnit plánovaný termín uvedení odsiřovací jednotky do provozu a následnými garančními testy ověřit parametry modernizované technologie s hodnotami splňujícími legislativní požadavky.