Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách má za sebou dlouhou tradici. Jak společnost funguje dnes?

Máme za sebou více než čtyřicet let praxe. Dnes se Podnik pro pro výrobu vajec v Kosičkách skládá ze tří středisek – Kosičky, Mlékosrby a Brno. Denně rozvážíme po celé republice vajíčka k cílovým zákazníkům. Snažíme se vynechat složité distribuční cesty a překupy velkoobchodům. Tímto způsobem vozíme k našim zákazníkům vejce nejlevnější a nejčerstvější.

Kolik vajíček denně vozíte?

Denně rozvezeme vlastní dopravou cca 450 000 ks vajec. Pomáháme s odbytem i jiným našim spřáteleným drůbežárnám. Běžně máme k dispozici vajíčka od cca 1 000 000 nosnic denně na různých způsobech ustájení. Jedná se o klecové způsoby chovu s označením na skořápce s kódem začínajícím 3CZ, podestýlkové s kódem 2CZ a chovy na volném výběhu s kódem 1CZ. V loňském roce jsme nově zahájili i prodej křepelčích vajec.

Vozový parkVozový parkZdroj: Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách, s.r.o.

V poslední době se problému klecových chovů slepic dostalo velké pozornosti. Jaký je váš názor na tuto problematiku?

Klecový chov přímo souvisí s problematikou celého zemědělství či českého venkova. Je velmi obtížné každodenní dřinou v létě či v zimě produkovat zisk a dosahovat dobrých ekonomických výsledků. Práce u zvířat, drůbeže nevyjímaje, je záležitostí 365 dní v roce. Zvířata musí žrát, napájet se, nesmí být na průvanu, musí mít správné podmínky k životu včetně teplotních poměrů, životního prostoru, vybavení stáje. To se dá nazvat jedním slovem, tzv. WELFARE, nebo-li spokojenost, pohoda zvířat. Na welfare zvířat chodí ohlášené i neohlášené kontroly a ani klecové chovy zvířat nejsou výjimkou. Dnes díky trendům přecházejí drůbežáři z klecových způsobů chovů na podestýlkové chovy, ale trh – resp. zákazník, není příliš ochotný za vajíčko připlatit. Máme dnes více vajec s kódem 2CZ, než jaká je poptávka, a tak nám jich plno zbývá nevyužitých. Vejce na klecovém způsobu chovu má stále mnoho příznivců, argumentují čistotou, čerstvostí vajíčka, absencí případného onemocnění, díky vysoké čistotě na hale, vyšší kapacitou zvířat na hale, bezkontaktní způsob nosnic a vajíček apod. Zákazník rozhoduje o tom, jaká vajíčka chce, od koho a kolik je za ně ochotný dát. Když zákazník řekne, že pro něj je priorita cena a neřeší, z jakého původu vajíčko je, zda je tuzemské či dovezené přes půl Evropy, není reálné zakázat pouze v ČR klecové způsoby chovu a vozit sem vejce s kódem 3CZ z Polska, Litvy, Španělska. Český zemědělec – drůbežář zákonitě neprodá svoje dražší vajíčka, zkrachuje a budeme k nám vozit stále více vajec. Dovoz do ČR je nyní asi 40 % z celkového objemu spotřebovaných vajec v ČR.

Jaký je stav v jiných evropských zemích?

V Rakousku, Německu, Švýcarsku a dalších státech je chov slepic v klecích zakázaný zákonem. Řekl bych, že je zde mentalita lidí, spolupráce, soucit či vlastenectví jiné – na vyšší úrovni. Spoluobčané v zahraničí nechají v místě bydliště vydělat lokálního farmáře. Češi mají v tomhle ohledu ještě hodně co dohánět. Je třeba začít řešit, od koho zákazníci zemědělské produkty nakoupí, že budou rádi za znalost původu, představí si konkrétní lokalitu, kde zvířata od nichž mají produkty žijí, a za kvalitu si rádi připlatí. Zemědělec poté bude mít prostor na investice a zvyšování welfare zvířat.

Jakými postupy lze dosáhnout kvality vajec, dokážete ji garantovat? Lze zaručeně poznat opravdu čerstvé vejce?

Je nutné mít postavenou hustou a kvalitní síť zákazníků, kdy denně odjíždí z drůbežárny veškerá produkce a nemůže nastat situace, že vajíčka ve skladech stárnou. Parametrem pro kvalitu vajec je pevnost a neporušenost skořápky, barva žloutku, pevnost a jasné obrysy rosolovitého nikoliv vodnatého bílku po rozbití vajíčka na pevném podkladu, absence nepříjemného aromatu, velikost vzduchové bubliny na tupém pólu vajíčka, pevné usazení žloutku v bílku, kdy při pohybu s vajíčkem nesmí žloutek „hrkat“. Vajíčko má v ČR dle platných zákonů trvanlivost 28 dní od data snesení a již 7 dní před koncem expirace nesmí být nabízeno koncovému spotřebiteli, aby on měl nejméně 7 dní na zpracování vejce. Vajíčka z Kosiček jsou max. do 4. dne od snesení u zákazníka, který má dalších 24 dní na to vejce zpracovat.

Ačkoliv vejce patří mezi nejvýživnějších a nutričně nejbohatších potravin na světě, mají špatnou pověst kvůli množství cholesterolu ve žloutcích. Jaké jsou benefity konzumace vajec?

Někdo bude tvrdit, že vajíčka není vhodné konzumovat a někdo naopak, že konzumace vajec je prospěšná. Je to asi takto: na jednu stranu obsahují slepičí vajíčka velké množství nechvalně známého cholesterolu – v jediném žloutku je cca 300 mg, což odpovídá doporučené denní dávce pro člověka. Na straně druhé jsou bohaté na kvalitní bílkoviny. Najdete v nich i vitaminy A, D, B a cenné minerální látky, zejména vápník, fosfor a železo. Dříve se vejce nedoporučovala jíst příliš často, kvůli možnému zvyšování hladiny cholesterolu v krvi. V dnešní době se však pohled na ně trochu změnil – vejce totiž obsahují také látky, které hladinu cholesterolu zase snižují, zejména lecitin. V minulosti se uvádělo, že konzumace vajec je špatná. Je to přesně naopak. Vajíčka by měla být součástí našeho každodenního jídelníčku z několika důvodů – snížení cholesterolu, zvýšení imunity, snížení rizika srdečních onemocnění, pozitivní vliv na funkci a činnost mozku či pozitivní vliv na duševní zdraví.

Postihla vás aktuální koronavirová situace?

V období tzv. koronavirové krize muselo zavřít provoz mnoho našich zákazníků, jako jsou školní jídelny, restaurační zařízení, gastro provozy a další. My jsme proto měli ponížené prodeje a rozvozy. U vajec je situace složitá tím, že se jedná o výrobek podléhající rychlé zkáze. Je náročný na skladování a drůbežárny musí mít síť spokojených a věrných i různorodých klientů, aby v době krize nenastal ekonomický bankrot.

Není to ale pouze koronavirová situace, která vám v současné době komplikuje fungování.

V souvislosti s nákazovou situací, která od 18. března letošního roku postihla Královéhradecko, zejména okolí Chlumce nad Cidlinou, s nákazou H5N8 – ptačí chřipkou, bylo vyhlášeno několikeré ohnisko této nákazy u chovu vodní drůbeže. Drůbežárna Kosičky se bohužel nacházela uprostřed těchto ohnisek. Ze strany drůbežárny Kosičky byla dodržena všechna preventivní zootechnická opatření k minimalizaci šíření této nákazy, zejména do našeho chovu nosnic. Chovy máme na halách uzavřené, odizolované od divoce žijícího ptactva, možnost přenosu nákazy byla proto naprosto minimální. Vzdušnou čarou jsou naše snáškové haly ve vzdálenosti cca 550 metrů od společnosti, kde byla prokázána ptačí chřipka u chovu kachen. Ze strany Státní veterinární správy probíhá v současné době šetření s otázkou „Jak se virus dostal na uzavřenou halu?“. Jedna z verzí hovoří o možném přenosu vzduchem, tzv. kapénkovou infekcí, druhá o kontaktu drůbeže na hale s divoce žijícím ptactvem, popř. jeho trusem. Toto šetření „Jak?“ nedalo a asi již nedá jednoznačnou odpověď.

Jak se situace vyvíjela?

O víkendu 27. a 28. února a následně o víkendu 6. a 7. března jsme přeskladňovali mladé kuřice ve stáří 15. a 16. týdnů na snáškovou halu do Kosiček. Celkem bylo na této hale naskladněno cca 63 360 ks mladých kuřic. Tyto kuřice snášku vajec začínají až na 20. týdnu, po celý březen produkci vajec žádnou neměly, a tak se žádná nakažená vajíčka nemohla do oběhu k zákazníkům dostat. Ke konci března zaměstnanci zaznamenali úhyn 17 ks drůbeže. Kontaktovali jsme naši ošetřující veterinářku, která následný den udělala vyšetření uhynulých kusů se zjištěním, že není žádné onemocnění patrné. K úhynům však docházelo i nadále a v pondělí 29. března přišly výsledky vyšetření z H1, které byly pozitivní na přítomnost viru H5N8.

Ostatní haly byly čisté?

Na tento vir byly ostatní snáškové haly negativní. „Zbylých“ 111 500 ks drůbeže bylo nutné na základě opatření, která jsme přijali, muselo být preventivně zlikvidováno, což je ze strany zaměstnanců drůbežárny Kosičky respektováno.

Je virus ptačí chřipky přenosný na člověka?

Ohrožení zdraví konzumací vajíček je vyloučeno. Kmen H5N8 ptačí chřipky není přenosný na člověka a při tepelném opracování při teplotě 70 °C vir hyne již po 1 sekundě.

Pozitivní kuřice na hale H1 neměly téměř žádnou produkci, do oběhu mezi zákazníky se tato vajíčka vůbec nedostala. Preventivně jsou likvidována i jiná vajíčka z dalších 4 snáškových hal z celé farmy.

Vaše prodejna je tak nyní uzavřena?

Bohužel, je to tak. Prodejna je po dobu provádění očisty a dezinfekce areálu po celou dobu uzavřena. Otevření je naplánováno nejpozději na pondělí 3. 5. 2021. Pojízdná prodejna však svůj provoz nepřerušila. Drůbežárna Kosičky v těchto dnech nabízí na pojízdné prodejně vajíčka z jiných farem, které jsou od nosnic, které jsou ve stoprocentním zdravotním stavu.

Drůbežárna Kosičky denně vyprodukovala cca 150 000 ks konzumních vajec denně a v blízké budoucnosti po likvidaci drůbeže, pečlivé očistě všech hal, jejich dezinfekci tyto chovy obnoví.

www.vejcekosicky.cz

Zdroj: Podnik pro výrobu vajec v Kosičkách, s.r.o.