Co myslíte tím, že drahé energie jsou příležitost a ne průšvih?

Je to jednoduché, jak je něco levné, tak se nevyplatí investovat a posouvat to někam dál. To byla situace v celé Evropě předchozích letech. Jak se energie a její přenos zdražila, tak se projekty začínají vyplácet i bez dotací. 

Můžete to vysvětlit blíže?

Je to velice jednoduché. Vysvětlím to například na příkladu bytového domu. Takový bytový dům o 24 bytech platí za energie přibližně milion korun ročně. Sečteme platbu všech nájemníků a domu za elektrickou energii, energii na ohřev vody a teplo. Případně můžeme připočíst i benzín a naftu a bude to mnohem více. Ale zůstaňme jen u elektřiny, ohřevu vody a tepla. Na jeden byt to není tak velký peníz, ale za celý dům je to za 10 let 10 milionů, to už je obří částka se kterou se dá zainvestovat opatření. S každou částí této energie se dá něco dělat. S elektrickou energií postavit solární elektrárnu na střechu, případně balkony, svislé stěny. Budeme předpokládat, že se postaví elektrárna o výkonu 50 kWp, s bateriemi 100 kWh. Náklad včetně nových elektrických stoupaček bude cca 3,5 mil, dotace 1,75 mil, návratnost 5-6 let. Navíc zimní dokup elektrické energie může probíhat na spotovém trhu za mnohem menší cenu, než je normální. 

Energie na ohřev vody lze ale získat pomocí tepelného čerpadla?

Ano. To využije přebytky z fotovoltaiky a optimalizace nákupu energie na spotovém trhu navíc výhodné ceny distribuce. Toto opatření lze udělat i při připojeném domu na centrální rozvod tepla. Náklad včetně akumulačních nádrží je 1 mil, dotace 480 tisíc.
A poslední část je vytápění domu. Zde strašně záleží na tom, o jaký dům jde, zda má již nějaké opatření udělané – jak kvalitní je zateplení domu. O jaký dům se jedná. Jak je vytápěn. Obecně platí, že zateplení se většině domů vyplatí. Z několika důvodů. Ušetří peníze – vrátí se na tom, že ušetříte náklady na teplo. Druhý důvod je, že v dobře zatepleném domě se daleko příjemněji bydlí. A třetí důvod je, že bydlení je zdravější. Netvoří se plísně.
U domů, které mají své vlastní kotelny lze významně ušetřit instalací tepelného čerpadla případně v kaskádě s plynem. Buď zemním nebo LPG. Plyn se bude používat na dohřev vody a případně ve větších mrazech. Velké bytové komplexy mohou využít i kogeneraci.
A téměř všechny domy mohou využít rekuperaci. Lze instalovat téměř všude a úspora energie na vytápění je přibližně 40%.
Oproti například paneláku bez zateplení lze realizací zateplení, rekuperace a TČ snížit náklady ¼ původních.
Celkem dům bude místo 1 milionu ročně platit 250 tisíc a 750 tisíc má ročně na splátku úvěru. Kompletní opatření ho budou stát 12 milionů, přibližně ½ zaplatí dotace. Investice bude tvořit 6 milionů. Měsíční splátka bude 64 tisíc, Roční 768 tisíc, to vše při fixaci současných cen, nebo v současných cenách. A po 10 letech máte energie téměř zadarmo. Navíc nemovitost s mnohem větší hodnotou. A do opatření jste nedali ani korunu ze svého a ani korunu navíc. Jen jste přesunuly platby za energie na splátky úvěru. 

To zní velice zajímavě. A když nejsme typový dům?

Podrobné propočty a nabídky děláme pro každý dům. Včetně kvalifikované odhadu úspor a návratnosti. Strašně záleží na lokalitě a domu. Jiné je to v Plzni, kde je relativně zatím levné teplo, jiné například v Sušici, kde je drahé. Nízké domy mají až přebytek místa na elektrárnu, vysoké většinou menší, než by potřebovaly. Domy, které mají i svá parkovací stájí, jsou ve výhodě, protože mohou zahrnout do energií i elektromobily. 

Máte něco podobného i pro rodinné domy?

Stejně tak děláme řešení na klíč i pro rodinné domy včetně vyhodnocení přínosů a ekonomiky. Od fotovoltaiky, ohřevu vody, tepelná čerpadla po zateplení, akumulační nádrže na dešťovou vodu a integraci nabíjení elektromobilů. Máme v současné době takový optimalizovaný balíček, 9,9 kWp elektrárna, ohřev vody 2,2 kWp, hybridní velice kvalitní střídač, řízení celého systému, tak aby byl ekonomicky optimální – chytrou elektrárnu, nabíječku elektromobilu a baterii o kapacitě 10 kWh. V případě, že nám uhradíte 260 tisíc zálohu, tak dostanete druhou baterii zdarma, takže celková kapacita bude 20 kwh a cena je 520 tisíc. Dotace je 280 tisíc a investice jen 240 tisíc. Návratnost je okolo 4 let. Menší elektrárnu se většinou nevyplatí stavět, kvůli krácení dotace. Čím větší elektrárnu máte, tím jste samostatnější a musíte dokupovat méně energie. Distribuční poplatky a další začínají hrát velkou složku v ceně energie. 

A máte i řešení pro obce, města, firmy a třeba školy?

Máme pro všechny. S každým si domluvíme schůzku. Sebereme podklady pro návrh řešení, vypracujeme optimální řešení a jak ho dosáhnout, stanovíme cíle a kroky a poté se můžeme pustit do realizace. Obce a jejich organizace mají velice zajímavé dotace. Firmy budou mít nejspíš na přelomu roku a zájem bude obří, tak je nejvyšší čas se na ně připravit. 

A existuje způsob jak energie uchovávat?

Ano, existuje, jen v cílech si musíme stanovit na jak dlouho. Osobně rozlišuji 3 milníky uchovávání energie. Nejjednodušší je na krátké období, přibližně den – noc. To jsou známé LiFePol baterie, nejsou úplně levné a ani už přehnaně drahé. Jsou bezpečné, mají malé energetické ztráty. Měly by být optimálně velké minimálně jako vaše průměrná 24 hodinová spotřeba el. energie.
Potom jsou baterie na týdenní skladování energie. To jsou například redoxní průtočné baterie. Mají větší ztrátu, ale vyrovnávají například víkendovou výrobu se spotřebou v týdnu u firem nebo obcí, měst. Vyrábí je například i firma v Plzni. 

Největší oříšek je asi akumulace energie mezi létem a zimou?

Je potřeba něco levného, velkého a s dobrou účinností. Zatím se jako optimální jeví termální baterie na bázi čediče. V létě ji pomocí fotovoltaiky a odporového drátu nahřejete na 800° C a v zimě pomocí parní turbíny získáváte elektrickou energii a odpadní teplo použijete na vytápění. Je to cesta pro větší celky, protože se zvětšující se baterií klesají ztráty, klesají náklady na izolaci a větší turbína není násobně dražší než menší. Optimální je pro obec, sídliště, velkou firmu.
Je to v podstatě tepelná elektrárna, která místo spalování uhlí nebo plynu, případně rozpadu uranu využívá nashromážděné teplo z léta.

Více podrobností se mohou zájemci dozvědět na našich stránkách.

Případně při osobním setkání, kde vymyslíme pro Vás optimální řešení.
Více na www.ceskasit.cz.
Případně na čísle: 777 59 66 69
obchod@ceskasit.cz

Zdroj: Česká síť s.r.o.