V době, kdy kněží mířili do uranových dolů a řádové sestry komunisté naháněli do internačních klášterů, se v Olomouci povedl malý zázrak – v areálu dnešní Fakultní nemocnice navrhl architekt Jaroslav Čermák novostavbu domova řádových sester a kapli Božského Srdce Páně. Důvod byl čistě praktický – sestry se staraly o nemocné a nový režim za ně neměl adekvátní náhradu. Psal se rok 1950, když byla kaple vysvěcena. Ale ani zázraky netrvají věčně: sestry musely o sedm let později odejít a z kaple se stal přednáškový sál, z jejíž bohaté výzdoby zbyla jen vitráž v předsíni.

Otto Jan Hajek_z cyklu Nebeský Jeruzalém, 1985. Trier (Německo). Panna Marie nesoucí Krista, 1951, soukromá sbírka.Otto Jan Hajek, z cyklu Nebeský Jeruzalém, 1985. Kostel sv. Michaela Trier (Německo) / Panna Marie nesoucí Krista, 1951, soukromá sbírka.Zdroj: MUO - Zdeněk Sodoma

Deskový relikviář pro ostatky českých světců (autor Jan Sokol), 1949. Olešnice, kostel sv. Vavřince.Jan Sokol, deskový relikviář pro ostatky českých světců, 1949. Kostel sv. Vavřince v Olešnici. Zdroj: MUO - Zdeněk Sodoma

Obdobných příběhů se od konce čtyřicátých let až do roku 1989 odehrálo nespočet. A právě jejich aktérům – umělcům, architektům, teoretikům, věřícím či kněžím a jejich dílům – patří do 9. 4. 2023 výstava Posvátné umění v nesvaté době. České sakrální umění 1948-1989 v Muzeu umění Olomouc.

Návštěvníci uvidí v Muzeu moderního umění na sto sedmdesát děl od takových umělců, jako jsou Mikuláš Medek, Jan Exnar, Jan Jemelka, Ludvík Kolek, Otmar Oliva, Miroslav Rada, Miloslav Troup či například Vojmír Vokolek. Výstava nabízí pestrou škálu artefaktů: obrazy, kresby, sochy a grafiky, ale také modely, architektonické plány, vitráže, relikviáře, svícny či textilní předměty. Prostřednictvím architektonických plánů, kreseb a modelů se zájemci seznámí s uskutečněnými stavbami i s těmi, které se postavit nepodařilo. „Návštěvníci si mohou prohlédnout plány architektů Jana Sokola, Jaroslava Čermáka, Tomáše Černouška, Lubomíra Šlapety a dalších. Ve zvláštní sekci představujeme také české umělce působící v zahraničí: Jana Koblasu, Zbyňka Sekala, Josefa Symona či Josefa Šímu. Výjimečné jsou také moderní relikviáře a další liturgické předměty,“ vyjmenovává jedna z autorek výstavy, Šárka Belšíková.

Vojmír Vokolek_Zastavení křížové cesty, 1966–1967, Rozhozovice.Vojmír Vokolek, Zastavení křížové cesty pro kostel sv. Petra a Pavla v Rozhozovicích, 1969–1970. Zdroj: MUO - Zdeněk Sodoma

Moderní sakrální umění vznikalo v době komunistické totality především díky výrazným osobnostem kněží, kteří měli odvahu nová díla prosadit a získat pro ně i věřící. „Pozoruhodným a zásadním počinem je spolupráce jedovnického faráře Františka Vavříčka s pražskými umělci Mikulášem Medkem a Janem Koblasou. Oba vytvořili v 60. letech v jedovnickém kostele mimořádné dílo, které se stalo precedentem pro další realizace v tamní farnosti, a to novostavbu kostela sv. Josefa v Senetářově a úpravu kaple Božského Srdce Páně v Kotvrdovicích,“ upozorňuje spoluautor výstavy Ivo Binder. Dalšími osobnostmi byli například stále činní faráři Pavel Kuneš z Klecan u Prahy či Pavel Procházka, který dnes působí ve šluknovské farnosti.

Mikuláš Medek, oltářní obraz, 1963, Jedovnice (vlevo). Luděk Tichý_Kříž Boží lásky, 1986.Mikuláš Medek, návrh oltářního obrazu pro kostel sv. Petra a Pavla v Jedovnicích, 1963. / Luděk Tichý, Kříž Boží lásky, kostel sv Prokopa v Praze, 1986.Zdroj: MUO - Zdeněk Sodoma

K výstavě vyšla také publikace, která je sondou do českých, moravských i slezských kostelů a kaplí, výběrově představuje umělecká díla vznikající v letech 1948 – 1989.

Otmar Oliva_Sv. Leopold Mandič, 1986-1987, bývalý augustiniánský klášter ve ŠternberkuOtmar Oliva, sv. Leopold Mandič, bývalý augustiniánský klášter ve Šternberku, 1986-1987. Zdroj: MUO – Markéta Lehečková

www.muo.cz