V obchodu se pohybujete už od školy, jak dlouho pracujete v hradeckém hypermarketu Albert?
Je to neuvěřitelné, ale už to bude šest let, hrozně to letí. 

Nejedná se tedy o vaše první zaměstnání. Jaká byla vaše pracovní cesta až sem?
Začínal jsem hned po škole v obchodním domu Prior, který v Hradci nyní už není, jako prodavač elektra a následně jako vedoucí průmyslového patra. Tenkrát měl Prior průmyslové a textilní patro. Když tu ale tento řetězec skončil, nastoupil jsem na prodejnu dnešního hypermarketu Albert, dříve Intersparu, na pozici vedoucího elektra.

A v této prodejně jste zůstal.
Je to tak a rozhodně nelituji.

Na jaké pozici jste v Albertu začínal?
Nejprve jsem byl vedoucí oddělení nápojů, dále zástupce manažera a nakonec jsem se vypracoval na pozici manažera prodejny.

A na té jste doteď?
Ano, už tři roky, opravdu ten čas letí.

Co vás bavilo nejvíc? Dá se to vůbec nějak porovnat?
Každá pozice byla trochu jiná. Každá měla to své. Kdybych ale přeci jen měl jednu z nich zmínit, byla by to pozice vedoucího nápojů. Člověk měl na starost menší úsek, byl více s lidmi na prodejně, to bylo asi nejlepší. Zároveň také nejklidnější.

Nyní je to větší frmol?
Určitě. Mám v týmu daleko víc zaměstnanců. Na této prodejně jich je 80 a k tomu ještě další brigádníci – a všechny je mám na starost.

Co vlastně obnáší profese manažera prodejny?
Hlavně práci s lidmi a práci pro zákazníky.

Co máte na starosti?
Celkově kolektiv, fungování, vedení lidí tak, abychom uspokojili naše zákazníky a rádi se k nám na nákupy vraceli.

Podílíte se na výběrů zaměstnanců?
Rozhodně. Zaměstnance i brigádníky nabíráme v průběhu celého roku a já se na tom podílím. I na jejich následném zaškolení.

Jak často se u vás lidé střídají?
Je to různé. Pevné jádro je samozřejmě stálé, ale v aktuální náročné situaci, navíc v předvánočním období, jsou pro nás velmi důležití brigádníci. Někdy nabíráme i dva za dva týdny, nicméně přesně se to nedá takto vyčíslit, záleží na mnoha okolnostech.

Jak probíhá váš běžný den? A je vůbec takový?
Vlastně asi není. Každý den je úplně jiný, řeší se něco trochu jiného. Samozřejmě základ je stále stejný – připravit prodejnu pro zákazníky, to je náplň každého dne, ale ve výsledku nikdy nevíte, co daný den přinese.

Dokáže vás tahle činnost ještě v něčem překvapit?
Za ty roky už ne. Jsem v obchodu od 15, to je už nějakých 25 let, to už si člověk něco zažije. Jen tak něco mě nepřekvapí. Když teda nebudu počítat současnou koronavirovou pandemii, ta překvapila všechny.

Co vás na vaší práci baví nejvíce?
Především samotná práce s lidmi. Máme tu opravdu dobrý kolektiv a do práce se těším. Pracuje se mi tu moc dobře. Jinak bych tu přeci ani nebyl.

Práce s lidmi znamená i neustálý kontakt s nimi, ten berete jako klad vaší práce?
Určitě, komunikace a samotný kontakt s lidmi je pro mě kladem. Nevadilo mi to ani u těch zmiňovaných nápojů.

Obraceli se tam na vás zákazníci často?
Dá se říct, že ano. Zákazníci jsou celkově poměrně komunikativní a běžně se stávalo, že se nás ptali na umístění nějakého zboží, ale také na názor, jak chutná konkrétní pivo, víno nebo limonáda. Zajímali se a rozhodně mě to neobtěžovalo.

Co vám práce v Albertu dala?
Zase další zkušenosti, práce v Albertu je opět úplně jiná, jiný systém, jiné procesy, … Posunul jsem se o kus dál.

Cítíte se pracovně někdy ve stresu, třeba v období svátků?
Na svátky, Vánoce i Velikonoce, se dokážeme připravit, to pro nás žádný stres není. Daleko více mě stresují dovolené kolegů. Přes prázdniny je to vždy nejsložitější. Když se střídáme na dovolených, je těžké nahradit členy týmu brigádníky. Navíc brigádník stálého zaměstnance nezastoupí v plné šíři, nemá takové zkušenosti. Vždycky se s tím popereme, ale není to období, které by pro mě bylo klidné.

Když navštívíte jiný supermarket, hodnotíte ho? Projevuje se v tomto smyslu u vás profesionální deformace?Projevuje. Člověk to sleduje, ať už je to malá prodejna na vesnici, nebo větší supermarket. Koukám se do regálů, kde co mají, jak mají věci srovnané, jestli mají čisto.

Letošní rok je v mnoha ohledech jiný, jak zvládáte tuto situaci?
Jelikož je tu opravdu dobrý kolektiv a tým, tak s tím nemáme zase až takový problém. Zákazníci si zvykli a my taky. Náročné to je hodně, ale bojujeme. Na všechny opatření jsme zareagovali, jak jsme měli, a přestože být celý den v roušce a v rukavicích není žádný med, nedá se nic dělat a víme, že pro bezpečnost a zdraví jak naše, tak zákazníků to musíme zvládnout.

U čeho po práci vypnete, jak trávíte své volno?
Nejvíc času mi zaberou práce kolem domu, tam je vždycky co dělat. A taky mám rád auta, v těch se dost vrtám.

Tereza Mrkvičková