Tento problém lze přitom řešit neinvazivním zákrokem, který je rychlý a prakticky bezrizikový. Na problémy spojené s kýlou jsme se ptali odborníka prof. Roberta Gürlicha, primáře Centra jednodenní chirurgie (CJCH) ISCARE.

 

prof. Robert Gürlich, primář Centra jednodenní chirurgie (CJCH) ISCAREprof. Robert Gürlich, primář Centra jednodenní chirurgie (CJCH) ISCAREZdroj: ISCAREPan profesore, které kýly jsou nejčastější a v jakém věku hlavně vznikají?

Kýla v lidském organizmu může vzniknout na mnoha místech. Kýly můžeme rozdělit na kýly vnitřní (zjednodušeně uvnitř dutiny břišní) a kýly vnější (vyklenují se mimo dutinu břišní). Vnější kýly můžeme označovat i jako kýly břišní stěny (břišní kýly), ty vznikají v oslabených místech přední stěny břišní (tříslo, pupeční jizva, jizva po předchozí operaci).

Kýly břišní stěny jsou časté, jejich výskyt se zdvojnásobuje u osob starších 45 let. Nejčastěji to pak bývá tříselná kýla.

Jsou kýly častějším problémem u mužů nebo žen?

Celoživotní riziko vzniku kýly je 27 procent u mužů a jen 3 procenta u žen. Riziko vzniku kýly se pak zvyšuje s věkem, tříselná kýla se vyskytuje u mužů se ve věku nad 75 let až dvacetkrát častěji. Na muže připadá asi 90 % všech tříselných kýl a na ženy asi 10 %.

Jak nejčastěji se stane, že člověku vznikne kýla?

Tříselná kýla má vrozenou i získanou složku. Většina kýl dospělých je považována za získané. Na vzniku kýl má vliv i genetická predispozice. U pacientů se známou rodinnou anamnézou je nejméně čtyřikrát vyšší pravděpodobnost výskytu tříselné kýly než u pacientů bez známé rodinné anamnézy. Na vzniku tříselné kýly se podílí také zvýšený nitrobřišní tlak, který se vyskytuje při obezitě, chronickém kašli, zvedání těžkých břemen a namáhání v důsledku zácpy.

Podle jakých příznaků poznám, že mám kýlu?

Tříselná kýla se může projevovat řadou různých příznaků. Většina pacientů se potýká s vyklenutím v oblasti třísel nebo s bolestí v tříslech. Někteří popisují bolest nebo vyboulení, které se zhoršuje při fyzické aktivitě nebo kašli. Příznaky mohou zahrnovat pocit pálení nebo štípání v třísle. Tyto pocity mohou vyzařovat do šourku nebo dolů do nohy. Je důležité provést důkladné vyšetření a odebrat anamnézu, aby se vyloučily jiné příčiny bolesti třísel.

V jaké fázi je třeba začít kýlu řešit s odborníkem?

K vyšetření lékařem je vhodné přijít vždy při zjištění vyklenutí v oblasti třísla, pupku, nebo ponámahové bolestivosti v obou těchto lokalitách. Je však nezbytné přijít okamžitě při náhle vzniklém vyklenutí s výraznou bolestivostí (riziko uskřinutí).

ISCARE -ambulance -kýlní centrumISCARE -ambulance -kýlní centrumZdroj: ISCARE

Lze se setkat i s kýlou, která není viditelná/hmatatelná? Jaký je pak postup?

Možné to je. Pokud příznaky pacienta silně naznačují přítomnost kýly, ale při vyšetření ji nelze pozorovat vyklenutí, nebo v situacích, kdy je fyzikální vyšetření omezené kvůli tělesnému habitu (obezitě), může lékař navrhnout radiologické vyšetření. Mezi radiologické metody patří ultrasonografie (USG), počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI). Ultrazvuk je nejméně invazivní metodou. Vyšetření by mělo být prováděno při zvýšeném nitrobřišním tlaku. Ultrazvuk pak dokáže odhalit tříselnou kýlu až v 90 % případů.

Jaké zdravotní dopady může mít neléčená tříselná kýla? Může být kýla životu nebezpečná?

Ve většině situací jsou příznaky tříselné kýly horší po fyzické námaze. Nejčastějšími příznaky je vyklenutí a bolestivost v oblasti třísla.  Samotné vyklenutí v prvních fázích nemusí být pozorovatelné, v pozdější fázi je zjevné v oblasti třísla a poslední fází je u mužů trvalé zvětšení jedné, nebo obou stran šourku. Závažné zdravotní dopady může mít tříselná kýla zejména v akutní fázi, kdy může dojít k uskřinutí kýly. Tento stav vyžaduje okamžitou návštěvu chirurgického pracoviště a bezodkladný operační výkon.

Existuje nějaká kýla, která se sama vstřebá? Lze se jí zbavit třeba cvičením?

Již vzniklá kýla v dospělém věku se sama vstřebat nemůže. Pravidelný fyzický pohyb, zdravá životospráva a racionální dieta jsou obecně zdraví prospěšný životní přístup. Obecně platí, že všechny tříselné kýly by měly být operovány. V individuálních případech může být vyčkávání bez operace bezpečnou a přijatelnou možností pro muže v asymptomatických stádiích. Vyčkávání s operací je v některých případech přijatelné, protože riziko inkarcerace (zaškrcení) je minimální. Je všeobecně přijato, že všem pacientům s tříselnou kýlou, kteří jsou z lékařského hlediska způsobilí k operaci, stejně jako pacientům se symptomatickou tříselnou kýlou, by měla být nabídnuta elektivní operace. Stehenní kýly by měly být vždy operovány, protože mají vysoké riziko inkarcerace. Operace tříselné i stehenní kýly je v současné době ve většině případů prováděna miniinvazivně (laparoskopicky) při jednodenní hospitalizaci.

ISCARE - lůžkové odděleníISCARE - lůžkové odděleníZdroj: ISCARE

Může se kýla vracet? Jak často k tomu dochází? A z jakého důvodu se to nejčastěji stane?

V současné době používaná plastika tříselné kýly má riziko opakování kýly (recidivy). Plánovaná operace má nižší riziko recidivy než operace v akutním stadiu. Celkově ale mají v současné době používané operace nízkou míru recidivy. Míra recidivy při operaci s použitím speciální samofixační síťky je 3-5 % a je nižší ve srovnání s mírou recidivy při použití plastiky bez síťky (10-15 %). Recidiva je spojena s provedením operace, ale zejména se zdravotním stavem operovaného (kouření, užívání steroidů, diabetes, obezita a chronický kašel).

Jak probíhá operace kýly?

Operace tříselné i stehenní kýly je v současné době ve většině případů prováděna miniinvazivně (laparoskopicky) při jednodenní hospitalizaci. Jsme díky tomu schopni většinou zajistit krátkou rekonvalescenci s rychlým návratem do pracovního a sportovního života. Například po laparoskopické operaci tříselné kýly, u které se využije speciální samofixační síťka, je možná běžná aktivita již od druhého dne a sportovní zatížení někdy už po 14 dnech po operaci. U nás na klinice ISCARE navíc pacienti nemusí na operaci dlouze čekat, termíny objednání jsou v rozmezí několika týdnů. Stačí přinést žádanku od praktického lékaře.

Může být kýla životu nebezpečná?

Přítomnost samotné kýly není pro člověka život ohrožující. Mohou se ale objevit vážné komplikace, kýly mají tendenci se časem zhoršovat. Jak se kýlní branka (otvor) oslabuje a rozšiřuje, může se jím protlačit více nitrobřišní tkáně. Čím více tkáně se protlačí, tím větší je pravděpodobnost, že bude kýla bolestivá a v extrémním případě i nebezpečná. Život ohrožující může být v případě přiskřípnutí a zablokování části střeva nebo tkáně uvízlé ve vaku kýly od přívodu krve. Současně i riziko komplikace po akutní operaci je výrazně vyšší než riziko po operaci plánované.

Co je tzv. hydrokéla neboli vodní kýla? Jak vznikne a je léčba podobná?

Hydrokéla (vodní kýla) je časté onemocnění, které se projevuje podobně, jako kýly v oblasti třísla a mohou být za ně zaměněny. Při hydrokéle se hromadí čirá jantarová tekutina mezi obaly varlete. Definitivním řešením je operační výkon.

CJCH ISCARE
Lékaři v CJCH ISCARE se specializují na diagnostiku a operační léčbu všech typů kýl – tříselné, sportovní, pupeční. V centru je vše řešeno individuálně v souladu s aktuálním zdravotním stavem pacienta. Na rozdíl od státních nemocnic klinika neřeší akutní případy, pacienti zde ale mají jistotu krátkých čekacích lhůt a k prvotnímu vyšetření stačí přinést žádanku od lékaře. Operace kýly jsou prováděny v režimu jednodenní chirurgie, ve většině případů se jedná o laparoskopický zákrok bez nutnosti následné dlouhodobé hospitalizace. Operovat laparoskopicky lze prakticky vždy, výjimku tvoří pacienti, kteří mají závažná celková onemocnění, nebo jsou po více operacích v podbřišku. Více informací najdete na https://www.iscare.cz/chirurgie/ambulance/kylni-centrum.

 Budova ISCAREBudova ISCAREZdroj: ISCARE