Povídáme si o tom s Michalem Šperlingem, zakladatelem společnosti Kořenovky.cz, která produkuje kořenové čističky odpadních vod a stojí i za projektem mokřadní střechy. 

Máte zelenou střechu s kořenovou čističkou v domovní zástavbě v Praze. Co vás vedlo k jejímuvybudování?
Vždy jsme chtěli mít dům se zelenou střechou a profesionálně se zabýváme kořenovými čistírnami odpadních vod. Chtěli jsme, aby střecha dobře rostla, nebyla drahá a byla málo náročná na údržbu. Vymysleli jsme systém, který využívá pěstování mokřadních rostlin v odpadní vodě, takzvanou mokřadní střechu, jde o tenkou kořenovou čistírnu na střeše. Systém produkuje vodu, která se používá v domě na splachování a na závlahu pozemku, odpar z rostlin ochlazuje okolí.
Zdroj: Radegast.
Můžete vyčíslit náklady, které díky kořenovému systému a sběru dešťové vody ušetříte?
Systém jsme nedělali primárně kvůli ušetření nákladů, ale kvůli ohledům k okolí, aby střecha domu ve vnitrobloku byla hezká. Důležité bylo i hledisko využití odpadní vody, aby zbytečně neodtékala do kanalizace. Systém ušetří cca 40 procent vody.

Jaký je váš pohled na problém sucha v naší republice?
Problém sucha či extrémních klimatických jevů považuji v současné době za největší problém lidstva. Důsledky jsou již viditelné - sucha, povodně, vymírání lesů, tání ledovců … Považuji proto za nejdůležitější úkol světových vlád co nejdříve transformovat světovou ekonomiku a ukončit využívání fosilních paliv - uhlí a ropy. Z hlediska konkrétních opatření proti suchu jsou nejdůležitější opatření v zemědělství a v lesích. Pole by měla mít více organické hmoty, v polích by mělo být podstatně více remízků, zasakovacích průlehů, mělo by se orat po vrstevnici, využívat vhodné plodiny. Obecně by měly státy podporovat ekologické hospodaření, ale v ČR vidíme bohužel opak, podporu velkozemědělců, kteří využívají půdu pouze jako zdroj zisku a aplikují do krajiny tuny chemických látek, kterými jsou následně kontaminovány zdroje pitné vody. Lesy by se měly již konečně přestat používat jako plantáže na dřevo, měly by zadržovat vodu, být pestré a sloužit lidem a dalším organismům. Ideální jsou lesy smíšené, z velké části ponechané přirozenému vývoji. Ponechaná dřevní hmota v lesích pomáhá v zadržování vody a jejímu postupnému zasakování a odpařování.
Zdroj: Radegast.
Má pasivní dům uprostřed Prahy smysl v boji proti suchu?
Dům s mokřadní střechou ochlazuje okolí a zlepšuje mikroklima. Zároveň ukazuje, jak je možné s vodou hospodařit a má za cíl jít příkladem. Vyčištěná voda může sloužit pro závlahu stromů či trávníku ve veřejném prostoru. Voda, která dosud bezúčelně odtéká, může být využita i pro zlepšení mikroklimatu ve městech.

Může přispět v boji proti suchu každý z nás?
Každý z nás si může vybírat politiky, kteří mají za cíl prosazovat aktivně opatření proti změnám klimatu, podporující ekologické zemědělství a šetrné hospodaření v lesích. A může si rozhodnout, zda svým nákupem podpoří zemědělské velkopodniky, nebo malé farmáře. Na zahradě u domu může být jen trávník a mnoho zpevněných ploch, nebo může být zahrada přírodní, pestrá, která zadrží podstatně víc vody a poskytuje útočiště spoustě druhů rostlin a živočichů.