Příspěvková organizace kraje, která vznikla před dvaceti lety sloučením čtyř okresních správ, prošla během této doby několika transformacemi. Dvě proběhly hned na začátku. Třetí, prozatím poslední, se aktuálně zabývá krajská samospráva společně s vedením společnosti.

„V roce 2002 vzniklo jednotné řízení. Ze čtyř právních subjektů se stal jeden. Toto řešení má výhodu, že probíhá dvoustupňové řízení a koncentrace kapitálu i kontrolní činnosti. Blahodárný dopad mělo sloučení i na počet zaměstnanců. Před transformací měly okresní organizace dohromady 630 zaměstnanců. Po sloučení bylo již v roce 2003 sjednoceno rovněž organizační uspořádání jednotlivých cestmistrovství. Těch máme dohromady šestnáct, personalistika, hospodaření a investice se transformací centralizovaly. Druhá vlna transformace proběhla v roce 2004, kdy se dořešily všechny záležitosti, které v první vlně neproběhly. Organizace měla a má silné odbory, takže bylo třeba postupovat citlivě,“ vzpomíná ředitel Miroslav Němec.

Aktuálně probíhá třetí transformace. „Společně chceme, aby řízení bylo sofistikované a moderní, aby se organizace zařadila k firmám, které jsou řízené ekonomikou a řádem. Myslím si, že je to správně a s panem ředitelem jsme v tom našli společnou notu. Jde o to, aby majitel, kterým je Pardubický kraj, měl jasný přehled o tom, jak firma prosperuje, jakým způsobem vynakládá finanční prostředky a jak je zdravá a čistá,“ pokračuje první náměstek hejtmana a krajský radní pro dopravu Michal Kortyš.

V současné době navíc probíhá přehodnocení, zda by nebylo možné na organizaci něco vylepšit, zejména v interní komunikaci. „A vylepšovat je vždycky co. Chceme to nastavit tak, aby komunikace vedení a jednotlivých složek byla na výrazně lepší úrovni. Většina problému totiž vzniká na základě nedorozumění,“ dodává Miroslav Němec.

Od vzniku má krajská organizace z pohledu ekonomických výstupů vzestupnou tendenci. Do roku 2004 byla financována z Fondu dopravní infrastruktury, po tomto datu převzal financování Pardubický kraj. „Pro finanční stabilitu organizace byly vytvořeny podpůrné pilíře. Do jejího chodu se však promítly i krize, například v letech 2008 a 2013. Vloni jsme měli cashflow 2,5 miliardy a 1,5 miliardy obrat, což byla naprosto rekordní čísla. Největší nárůst nastal od roku 2017, kdy Fond dopravní infrastruktury začal krajům poskytovat prostředky na komunikace druhých a třetích tříd. Přesto jsou tyto silnice z hlediska oprav prozatím jen na padesátiprocentním stavu, neboť stát předal krajům tento silniční majetek ne zrovna v lichotivém stavu. A s tím se samospráva neustále potýká. V Pardubickém kraji je poměrně hustá silniční síť a dopravně málo významné silnice třetích tříd jsou v dost zbědovaném stavu. Z nich je kolem sedmdesáti pěti procent, zhruba kolem 1500 kilometrů, dokonce ve stavu havarijním,“ pokračuje Miroslav Němec.

Přesto že stát uvolnil na opravy silnic nižších tříd dvě až tři miliardy, není v silách kraje uvést všechny nevyhovující komunikace do pořádku najednou. „Máme 3600 kilometrů silnic, což je nevídané množství oproti jiným, větším krajům. A těch prostředků, které dostáváme z rozpočtového určení daní není zase tak moc, abychom všechny silnice, které byly na pokraji životnosti, zvládli hned opravit. Pořád to doháníme,“ vysvětluje Michal Kortyš. Klíčové je podle radního pro dopravu získat detailní přehled o stavu krajských komunikací. „Od každé silnice chceme vytvořit rodné listy, v jakém je stavu nebo poločase rozpadu, abychom měli seznam, se kterým můžeme pracovat do budoucna a podle něj plánovat i finanční prostředky,“ pokračuje Michal Kortyš.

Část silnic už má Pardubický kraj zmapovaných. Používá k tomu moderní technologie, laserscanner a georadar. „Hlavice je umístěná na autě a cestovní rychlostí se snímkuje. Formou mračna bodů získáme přehled o stavu komunikace, jak vypadají okraje vozovky, deformace nebo profily. Komunikace se rozdělí na sto metrové úseky, které se oznámkují jedna až pět. Na základě toho můžeme dopočítat, kolik budou opravy a údržba stát,“ popisuje ředitel Miroslav Němec. Údaje z laserscanningu a georadaru jsou podle Michala Kortyše využitelné i při předávání opravených silnic.

Laserové skenování silnic.Laserové skenování silnic.Zdroj: Zadavatel.

Významnou pozornost věnuje Správa a údržba silnic také inovacím. „Pracujeme s komoditami, které jsou nejdražší – živičné souvrství na silnicích. V rámci celého kraje je to ohromná plocha. Pod obrusnou vrstvu se vkládají membrány, které mají zmenšit pravděpodobnost průpisu poruch z podloží. Využíváme rovněž upravované směsi do krytu, které dokážou snížit tloušťku, zlepšit mechanické vlastnosti a prodloužit životnost,“ vyjmenovává Němec.

Výzvou, která před Pardubickým krajem stojí, je dálnice D35. „Dálnice, která je investicí Ředitelství silnic a dálnic, velice významně posune kraj do jiných dimenzí. Podnikatelé se snaží stavět logistická centra, na to musíme být připraveni, protože krajské komunikace zatíží technikou. Proto se už dopředu snažíme modelovat, jak bude vypadat doprava, až bude dálnice hotová. A jak máme naplánovat finanční prostředky,“ uzavírá Kortyš.

Zdroj: Zadavatel.