Kliknutím zvětšítePodle ředitelky nemocnice, Ing. Marcely Škodové, vrátili lékaři a sestry za uplynulých čtyřicet let zdraví statisícům lidí. „V naší historii je mnoho zajímavých událostí, a ani letošní rok není výjimkou,“ říká ředitelka Ústavu chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou, Ing. Marcela Škodová.
„Do popředí zájmu nás dostala operace Petry Kvitové, které jsme díky profesionalitě našich lékařů a ostatního personálu pomohli vrátit se zpět na tenisové kurty. Nejen díky této operaci, ale i úbytkem chirurgických výkonů v okolních nemocnicích máme stále více pacientů, kteří k nám tak jezdí i s poraněním, na které by stačil i lehčí zákrok na chirurgické ambulanci. Ale zvládáme to a pacienty ošetřujeme,“ dodává ředitelka Škodová.
Odměnou za naší práci je nám dětský úsměv.
Chirurgové v čele s primářkou Alenou Schmoranzovou provedli operace za použití unikátních aparátů, které získali pomocí štědrých dotací od Nadace Preciosy a od Nadace Kapka Naděje.
„Díky štědrosti Nadace Preciosa, jež poskytla potřebnou částku ve výši 250 tisíc na unikátní distrakční aparát LITOS, se mohla uskutečnit operace, díky které jsme pomohli desetiletému Josefovi. Chlapec trpí vrozenou vývojovou vadou, kdy vřetenní kost předloktí je zkrácená a má i nedovyvinutý paleček. Dnes má již aparát voperovaný a vše jen na dobré cestě. Četnost této vady naštěstí není vysoká, nicméně na léčbu chlapec čekal dlouho a již jsou odoperovány další dvě děti z pořadníku. Aparát hraje v léčbě této deformity klíčovou úlohu.
Na další unikátní aparát v ceně 250 tisíc, nám poskytla finance Nadace Kapka naděje. Jde o aparát CUBE fix, díky němuž se chirurgům daří operovat srostlé prsty z prenatálního období a úspěšně se vyrovnávat u velmi těžkého postižení s chybějící kůží. K takovým defektům dochází velmi často při různých syndromech, i na obou rukách. Tato vrozená vada má mnoho druhů a stupňů a na našem pracovišti řešíme nejtěžší problémy. Prvním odoperovaným dětským pacientem byl osmapůlletý Jan,“ připomíná paní ředitelka události, které by nebylo možné uskutečnit bez štědrých darů od nadací.
Když ruce jsou pro někoho hlasivkami.
Dalším významným mezníkem je spolupráce s Karlem Redlichem, lektorem znakové řeči z Centra pro zdravotně postižené Libereckého kraje. Šest zaměstnankyň zdejšího personálu absolvovalo kurz znakové řeči, kde si osvojili základy znakové řeči.
„Pro neslyšícího je tak pobyt v nemocnici mnohem pohodlnější, když se s personálem dorozumí alespoň na základních věcech. Prostřednictvím znakové řeči lze také velmi dobře rehabilitovat i některé úrazy a postižení ruky, což může být zajímavé zpestření rekonvalescence i pro pacienta, který se znakovou řečí do styku ještě nepřišel. Poznatky z kurzu jsme již vyzkoušeli v praxi a máme na to velmi pozitivní ohlasy z řad neslyšících pacientů, kterým jejich zdravotní problém znemožňoval jejich jediný způsob komunikace. Úspěšnou operací se jim tak vrátila schopnost dorozumět se,“ hodnotí kurz ředitelka ústavu, Marcela Škodová.
Čeká nás velká změna – rekonstrukce.
Plánujeme vybudovat třípodlažní lůžkový pavilon. Na současném lůžkovém oddělení pak přibydou sociální zařízení či další operační sál. Ten umožní zvýšit počet zákroků. Kapacita ústavu totiž přestává stačit.
„Rozšířili jsme se natolik, že současný stav již přesahuje naše možnosti, navíc poslední rekonstrukce tady proběhla zhruba před dvaceti lety. To se projevuje například tím, že u pokojů není vlastní sociální zařízení, což je dnes standard. Chceme také z třílůžkových pokojů udělat dvojlůžkové,“ vysvětluje současný stav ředitelka ústavu.
„S rekonstrukcí ústavu by se mohlo začít příští rok na jaře venkovními pracemi, které se vnitřního provozu nedotknou. V roce 2019 proběhne rekonstrukce stávajícího pavilonu, čím bude trochu omezen provoz. Samotná stavba by měla trvat necelé dva roky,“ dodává k přestavbě ředitelka Marcela Škodová.
170
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
