Porevoluční speciální školství bylo zaměřeno na vzdělávání žáků s různým druhem handicapu. Na školách, dříve označovaných jako školy speciální, se spolu s žáky se zdravotním postižením vzdělávali žáci intaktní, jedni se učili od druhých, dokázali se navzájem akceptovat, tolerovat a celkově povznášet své osobnosti. Postupně však v této propracované koncepci začalo docházet k legislativním změnám, které fungující model speciálního školství rozmetaly do základů. Jako jednu z takových změn lze uvést fakt, že za zdravotní handicap není považována například epilepsie, astma, alergie, srdeční poruchy a jiné. Tato závažná onemocnění jsou brána jako pouhá znevýhodnění a žáci, potýkající se s takovým zdravotním problémem, se již nemohou ucházet o přijetí na školu, která může zcela přizpůsobit podmínky vzdělávání jejich potřebám. Dalším krokem, které naše školství posunuje o mnoho roků zpět,  je zařazování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného typu škol, mezi  velmi početnou skupinu žáků,  kteří individuální přístup nepotřebují.  Inkluzivní model vzdělávání by měl spojit obecnou a speciální pedagogiku. Cílem je nevylučovat postižené, nýbrž je od samého počátku začleňovat. Takový model mají i jiné země, například Finsko a my ho měli také!!! Ovšem to, co bylo vytvořeno v rámci inkluze nyní, připomíná pohádku o tom, jak kočička s pejskem pekli dort.

V inkluzivním pseudoprojektu, tak jak byl "upečen", se pak naprosto zbytečně utápějí miliardy z kapes daňových poplatníků.

Budu prosazovat autonomní školský systém, který náš národ vybudoval, který vyšel z kritiky a je schopný se přizpůsobit novým požadavkům a trendům.

Více ZDE

zhotovitel = SPD, zadavatel = SPD