Evropská unie poprvé od svého vzniku odsouhlasila dodávky zbraní do země, která je ve válečném konfliktu. Na nedávnem summitu NATO v Bruselu, za účasti amerického prezidenta Bidena, bylo rozhodnuto o nových vojenských misích na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku, a zatím největší v Rumunsku. Evropa znovu od dob studené války posiluje ve zbrojení a evropské země posílají zbraně a vybavení na Ukrajinu. Pokud chceme, aby se Ukrajina ruské agresi ubránila, bude nás ukrajinská armáda potřebovat.

Minulý týden byla Ukrajina hlavním tématem na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Maltská předsedkyně Roberta Metzolová se 1. dubna setkala v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Zelenským jako první z představitelů institucí EU. Minulý týden ji následovala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i s Josepem Borrellem, Vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Za Metzolovou se postavila i většina poslanců Evropského parlamentu. Pro Ukrajinu je to nesmírně důležité gesto. Předsedkyně EP se z Kyjeva vrátila s jedinou zprávou, Ukrajina i nadále potřebuje finanční pomoc a také zbraně, aby se ruské agresi ubránila.

ilustrační fotoMaltská předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metzolová s ukrajinským prezidentem Zelenským při své návštěvě KyjevaZdroj: ©Evropská unie, 2022

Od začátku války stihla Unie schválit pět balíčků sankčních opatření proti Rusku. Sankce v tuto chvíli znamenají zmrazení účtů a majetku na území EU pro téměř 900 osob, včetně některých ruských oligarchů, lidí z nejbližšího okolí Putina a osoby působící v klíčových odvětvích ruské ekonomiky. Dále sankce přinesly odpojení vybraných ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT i embargo na dovoz a vývoz technologií, které mohou být použity k válečným účelům, jako jsou drony, ale i lodní či letecké součástky. V posledním balíčku se členské státy dohodly i na embargu ruského uhlí.

Po srdcervoucích záběrech masakru v ukrajinském městě Buča je jasné, že stojíme před volbou - jak přiostřit sankce a zahrnout do nich i citlivé otázky týkající se dovozu surovin, jako například ropy a zároveň ale neprohlubovat energetickou krizi. Některé země se zatím zdráhají, i když Německo a Francie se dali slyšet, že se Putinem nenechají vydírat. Ke skutečnému rozhodnutí odstřihnout se od závislosti na ruském dovozu energií se zatím odhodlala pouze Litva nebo Polsko, které se své závislosti na ruských dodávkách chce zbavit do konce roku.

V podpoře Ukrajině nesmíme zůstat jen u slov. Dodávky zbraní, další sankce či embargo na dovoz ruské ropy jsou oblasti, kam bychom měli směřovat, a také přidělit Ukrajině status kandidátské země pro vstup do EU. To jsou konkrétní kroky, jak Ukrajině v této tíživé situaci vyjádřit jasnou podporu, že za ní stojíme.

ilustrační fotoMaltská předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metzolová s ukrajinským prezidentem Zelenským při své návštěvě KyjevaZdroj: ©Evropská unie, 2022

Více o mé práci v Evropském parlamentu:

 Zdroj: reneweuropegroup.eu

 

Zadavatel: Ondřej Kovařík
Zpracovatel: VLM a.s.