Jak jste se dostal k McDonald’s? Čím jste se zabýval předtím, než jste se stal franšízantem?

Impulsem k vlastnímu podnikání byla koronavirová krize. Pamatuji si na své úvahy z té doby – byla to nečekaná situace, navíc provázená turbulencemi v ekonomice. Paradoxně mi dodala odvahu, abych něco špatného přetvořil v dobré. Tím jsem se rozhodl řídit. Mnohaměsíční izolace na chalupě mi umožnila soustředit se sám na sebe, na rodinu, a pomohla mi si své další plány pořádně rozmyslet. Předtím jsem pracoval ve vedoucích pozicích, kde jsem se zabýval strategiemi pro celou firmu, financemi nebo personalistikou. Vždy to byly obory s orientací na služby pro zákazníky. I proto jsem začal hledat příležitosti v restauračním byznyse, který mi byl blízký, i když právě pro tohle odvětví to byla dost nejistá doba. V tom zmatku jsem hledal pevný bod pro start vlastní kariéry a podnikání. A našel koncept franšízy, který je u McDonald’s skvěle zavedený. Dnes mám díky tomu vlastní firmu a své mnohaleté zkušenosti mohu investovat ve prospěch své rodiny, nikoliv pro jiného vlastníka.

Co všechno jste musel absolvovat, abyste se stal provozovatelem restaurace? Měl jste nějaký trénink?

Ano, samozřejmě. Absolvoval jsem roční trénink v provozu, který je úplně odlišný od klasické restaurace. Zkušenosti z gastroprovozu v centru Prahy jsem měl mnohaleté, ale ty mi k ničemu nebyly. I proto vždy říkáme, že praxe není potřeba. Provoz našich restaurací je opravdu sofistikovaný. Do detailů propracovaný systém pokrývá přípravu produktů, skladování, logistiku, vedení týmu, kontrolu kvality nebo bezpečnost potravin. Troufám si tvrdit, že pracujeme výrazně efektivněji než v klasické restauraci. Po dvaceti letech v kanceláři jsem dostal do ruky smeták a učil se připravovat jídlo v kuchyni. Franšízant se ale musí naučit také údržbu a řízení technologií, zvládat komunikaci se zaměstnanci i zákazníky a v neposlední řadě vést a inspirovat celý tým.

Zdroj: McDonald’s

Kolik restaurací v současné době provozujete a kolik lidí v nich pracuje?

Aktuálně provozuji tři restaurace a rád bych v rozvoji pokračoval. K dnešnímu dni mám přesně 197 zaměstnanců ze širokého okolí.

Jste velkým fanouškem litvínovského hokeje, zároveň ho podporujete – kde se ve Vás vzala láska k hokeji?

Vždy jsem byl hokejovým fanouškem. Když jsme se přestěhovali do Litvínova, který je kolébkou českého hokeje, definitivně jsem této hře propadl. Návštěvu místního legendárního stadionu si s rodinou nenecháme ujít. Hned při prvním zápasu mě dojala ta skvělá atmosféra, kterou fanoušci vytvářejí. Když padl gól, měl jsem pocit, že stadion spadne. (smích) Chodit na Chemiky je zážitek. Litvínovští fanoušci jsou neskuteční, mnoho mých zaměstnanců mezi ně patří. Osobně jsem poznal jak vedení klubu, tak i hráče. Líbí se mi, že se HC VERVA Litvínov hodně věnuje charitě a jsou otevření různým spolupracím. Máme za sebou například úspěšné hokejové odpoledne, které se konalo v mé litvínovské restauraci. Hvězdy místního hokeje rozdali podpisy, návštěvníci si mohli udělat fotku na památku nebo se zapojit do soutěže o zajímavé ceny. Někteří hráči se u nás naučili dělat také pořádné kafe nebo Big Mac.

McDonald’s je největší sítí restaurací na světě. Máte pocit, že jste součástí něčeho globálního nebo se na tento byznys díváte pohledem lokálního podnikatele?

Jsem součástí globální značky, jednoho ze světově nejúspěšnějších brandů. To je ohromný závazek. Restaurace mám však v regionu, v komunitě, kde žijeme. Zaměstnanci jsou z okolí, kapitál je výhradně český. Co vydělám, zde investuji a daním. Pokud je to možné, spolupracuji s místními firmami. Mí zaměstnanci i já osobně finančně pomáháme nadačnímu fondu Dům Ronalda McDonalda, který poskytuje péčí rodinám těžce nemocných dětí v areálu Fakultní nemocnice Motol. Ostatně na provoz domu a výstavbu dalšího přispívají také zákazníci prostřednictvím kiosků nebo kasiček v restauracích. Nadace dělá důležité aktivity, a to i pro rodiny z našeho kraje. Snažím se také podporovat litvínovskou sportovní základní školu, protože obdivuji jejich inovativní přístup ke vzdělávání. Když to shrnu – na střeše restaurací je logo, které zná snad každý na světě, srdce ale bije uvnitř s místními.

Zdroj: McDonald’s

Co je potřeba k tomu, abyste se stal franšízantem? Je to náročný proces?

Tak především musíte mít naprosto jasno, že chcete poskytovat službu lidem. Restaurace je tu hlavně pro lidi a pro jejich zážitek. Zapomeňte na kancelář, nabíjet vás musí spokojený zákazník, kterému musíte být nablízku. Nejprve na vás čeká úvodní pohovor, po kterém si můžete vyzkoušet na dva dny práci v restauraci. Právě tam poznáte, jestli jste tím správným člověkem pro McDonald’s. Pokud si plácnete, nastoupíte na zhruba roční trénink, během kterého si vyzkoušíte všechny procesy v kuchyni, obsluhu zákazníků nebo management restaurace. Dostanete uniformu a začínáte jako crew. Následně postoupíte na trenéra, manažera úseku nebo vedoucího směny. Na samém konci kurzu už musíte umět řídit celou restauraci. Naštěstí na to nejste sami, centrála vám po celou dobu kryje záda. Pokud jsou obě strany spokojené, získáte licenční smlouvu na 20 let. Do vlastního podnikání musíte vložit zhruba 12 mil. Kč, přičemž nová restaurace vyjde na přibližně 25 mil. Kč. S případným úvěrem vám bez problémů pomohou banky. Pak už je to jen na vás, ale určitě to stojí za to!