Kliknutím zvětšíteŘemeslné bistro kořeněné kulturou, tak majitelé popisují svůj podnik Karlštejn 34. O víkendech zde pořádají koncerty, workshopy, vernisáže či degustace. Snaží se tak nejen podporovat kulturu, ale také na Karlštejně obnovit místní komunitní život, který s rozmachem masového turismu téměř vymizel.
„Když jsme před časem s manželkou procházeli Karlštejnem, uvědomili jsme si, že tohle je magické místo, které nejen odkazuje na naši slavnou historii, ale je též obrazem a vizitkou naší současnosti - našich hodnot, společnosti a kultury,” říká spolumajitel podniku Tomáš Bárta a podotýká: „Chceme proto, aby 'třicet čtyřka' byla vizitkou poctivosti, autentičnosti, kultury, estetična a vůbec všeho, co máme rádi,“ přibližuje charakter podniku, který se nachází v polovině pěší zóny cestou na hrad.
Jeho žena Denisa je výtvarnice a zákazník to cítí už při vstupu do bistra. Doladění každého detailu je především její práce. Dnes by ji zákazníci našli hlavně v kuchyni, přestože v minulosti neměla s oborem nic společného. Hosté v recenzích ve Firemním profilu na Mapách Google vyzdvihují kvalitní jídlo a stejně tak jim vyhovuje příjemná rodinná atmosféra a milá obsluha.
Cenu na Karlštejn přijel předat jeden z ambasadorů Křišťálového špendlíku a moderátor Tomáš Zástěra. „Na Karlštejn jezdím rád, je to turisticky velmi oblíbené místo, a proto je super vidět, že se tu najdou podnikatelé, kterým nejde ani tak o peněženky turistů jako spíše o spokojenost zákazníků, rozvoj místní komunity a kvalitu služeb. Lidé podle mě pochopili, že tady to není o penězích, ale o srdci. Je skvělé, že se Bártovi pustili do něčeho, co tady nemá obdoby. Je tu pěkná zahrádka, konají se tu koncerty, voní tu bylinky. Prostě tohle místo má atmosféru. Majitelům k ocenění Křišťálový špendlík moc gratuluji,” řekl při předávání Tomáš Zástěra.
Jména vítězů jsou postupně zveřejňována na mapě na stránce www.kristalovyspendlik.cz. Kompletní list vítězů bude znám 23. června. Bistro Karlštejn 34 bylo již osmou zastávkou v pořadí.
Úspěšný ajťák kraluje v bistru pod Karlštejnem
JIŘÍ MACEK
Ocenění Křišťálový špendlík pro bistro Karlštejn 34 považují manželé Bártovi za důkaz toho, že svoji práci i koníčka dělají dobře. „Je to prefektní, skvělý pocit, máme se skvěle. Lidé se u nás zastavují, cítíme, že jich je stále více a více. Základna našich hostů se rozšiřuje, což je skvělé. Vše je ale pomalé, postupné, je za tím spousta práce. To není tak, že si dáte nápis “Za 99 Kč”. My jsme spíše nenápadní,” říká Tomáš Bárta, rodák z Kralup nad Vltavou.
Co máte z minulosti společného s gastronomií?
V podstatě nic. Manželka učila výtvarku a já mám vystudovanou jadernou fyziku, byl jsem ajťák, docela se mi dařilo. Ještě na škole jsem spolu s učitelem založil firmu na zakázkovou výrobu softwaru, která funguje dodnes. Dopracoval jsem se k slušným penězům, létalo se po světě. Jenže pak se v mé mysli cosi změnilo.
Copak?
Psal se rok 2018 a já se ocitl v situaci, že jak jsem byl úspěšný, přestal jsem vnímat realitu. Najednou nevíte, v jaké časové zóně se nacházíte a v podstatě se probudíte a najednou si nejste jist, v jakém městě vlastně jste. Pak se vrátím domů a musím zpomalit, protože potřebuju koupit nové boty. Byl jsem úplně rozstřelenej. Najednou jsem si uvědomil, že buď v tom kolotoči zůstanu a neuvidím své tři děti vyrůstat, nebo to změním. Uvědomil jsem si, že mi do života vstoupila věta: Buď teď, nebo nikdy. A dal jsem výpověď.
Vy jste nevěděl, co budete dělat?
Ne.
Co vám na tenhle krok řekla manželka?
Manželka chápala, že to dál nejde, že je třeba změna. Vždycky mě podporovala, bylo tomu tak i v tomto případě.
Co následovalo?
Ještě v době výpovědi jsem byl tady na hotelu na firemní akci. A díval jsem se, jak to tu vypadá s nemovitostmi. A tohle bylo na prodej.
Co bylo dál?
Okamžitě jsem se sem jel osobně podívat a když jsem to viděl, volal jsem manželce, aby hned přijela. Byl to nádherný dům, akorát byl po desetiletí vytěžován tak, že ten smažák tady z těch zdí snad i kapal. Olejem byly prosáklé všechny stěny, voda prosakovalo odspodu, shora i přes okna. Barák zdevastovaný, ale držel. Řekli jsme si, že to koupíme.
Myšlenka na restauraci byla jasná?
To přišlo tak nějak automaticky. Denisa skvěle vaří a peče a to víte, doma ženu za vaření a pečení po čase už nikdo neocení. A tady je to skvělé, tady to ocenění je. Akorát jsme si původně říkali, že tu uděláme jen malou pekárničku, budeme péct náš chleba a něco malinkýho k tomu a prostě to budeme tak nějak šudlat. Jenže jak jsme ten koncept začali rozpracovávat, tak se to nabalovalo a bylo to větší a větší. Vše, co v bistru můžete ochutnat, si tu vyrábíme sami, včetně domácího chleba, italské focacci, loupáků a dalších druhů sladkého pečiva a dezertů. Menu skládáme tak, aby si pochutnal jak milovník masa, tak vegan.
Pamatujete si, když jste v roce 2019 otevírali?
Pamatuju.
Co se dělo?
Hrozné. Nikdo nepřišel a nikdo o nás nejevil zájem. Já jsem na ulici rozdával pečivo a nikdo ho nechtěl. To bylo šílené. Manželka nechápala, sice se držela, ale viděl jsem, jak je z toho nešťastná. Naštěstí jsme vydrželi a postupně se to změnilo. A dneska máme za reakce návstěvníků ocenění. Není to paráda?
Jaké to byly časy?
Byli jsme strašně unavení. Vy si otevřete podnik na Karlštejně a všichni si myslí, že je to tiskárna na peníze. Záhy zjistíte, že to je něco jiného. Rozkopou vám ulici před barákem. Pak zavřou hrad, pak přijde covid, pak se stane, že lidi si začnou hlídat peníze v peněžence. Pořád něco. V těchto momentech si jen povzdechneme: Tý kráso! Pak sem nešťastnou náhodou zabloudí kolemjdoucí, sednou si, ochutnají a smějí se: „Tohle jsme tady fakt nečekali, to je mazec, proč tady není více lidí?” A snad to řeknou i známým a snad se i někdy zase vrátí. To jsou krásné okamžiky.
Také tu pořádáte koncerty, že?
Přesně tak, každý týden něco. Od začátku bylo naším záměrem, abychom to tu rozproudili.
Jaký žánr?
Zaměřujeme se na muziku, která spadá do prostoru, do lokality, zveme kapely, které se sem hodí. Takže jazz, blues, bluesk rock, funky, soul, folk.
Moc volného času asi nemáte?
To ne. Večer manželka padne a ráda plete. No a já ji k tomu občas zahraju na kytaru.
Říkáte, že manželka ráda a dobře vaří. Jakým jídlem vám udělá největší radost?
Asi banicou, což je bulharské jídlo, kde má manželka kořeny. Je to koláč z křehounkého těsta se šťavnatou náplní z pikantního bílého sýra. Příští měsíc to budeme mít na menu.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
