Přijít se podívat mohou skutečně všichni – počínaje nejmenšími kosmoplavci, přes jejich rodiče až po zasloužilé a zkušené vesmířany. Skutečně, na Velký pátek, Bílou sobotu, Velikonoční neděli i pondělí, se projektory digitária Hvězdárny a planetária Brno, stroje na zázraky z Kraví hory, nezastaví. Vzhůru nohama 2D, Kouzelný globus 3D, Příběh nekonečných poutníků 3D jsou úžasné pořady, které čekají právě na vás. Navíc si můžete bezplatně prohlédnout Říši mlhovin, projít se po Vědecké stezce a pohrát s audiovizuálním EXPOmodulem, který přibližuje brněnský makro a mikrosvět.

Napadlo by vás přitom, že i samotné Velikonoce souvisí s děním na obloze? Původně byly pohanským svátkem jara, ostatně bezpočet knih uvádí, že zajíčci a vajíčka symbolizují obřady plodnosti a že jsou odvozeny od babylonské bohyně plodnosti Ištar. Později tento významný svátek „adoptovali“ Židé a před dvěma tisíci roky dostal současný význam spojený s ukřižováním Ježíše Krista a jeho následným zmrtvýchvstáním.

„Velikonoce jsou pohyblivým svátkem,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a také velitel stroje na zázraky. „Dle známé poučky je Velikonoční neděle první nedělí po prvním jarním úplňku. Když se ale podíváte třeba na rok 2019, zjistíte, že tehdy byl první jarní den 20. března a hned další den nastal úplněk. Velikonoční neděle se tedy měla slavit 24. března, ve skutečnosti ale byla až 21. dubna 2019! Pravidlo na stanovení Velikonoční neděle sice vychází z astronomických jevů, avšak s velmi nepřesnou interpretací.“

Jak to? Za všechno může dohoda na Nikajském koncilu – prvním shromáždění biskupů celé křesťanské církve v roce 325 našeho letopočtu, které dalo některým základním křesťanským principům jasná pravidla. Jednou z dohod bylo stanovení nejdůležitějšího křesťanského svátku, tedy Velikonoční neděle, při níž se slaví Kristovo zmrtvýchvstání, vítězství nad smrtí a vykoupení celého lidstva. Do té doby se totiž v různých krajích určovala jinak.

Rozhodnutím koncilu došlo k zafixování 21. března jako dne rovnodennosti – bez ohledu na astronomickou realitu. Velikonoční nedělí se pak stala první neděle po prvním jarním úplňku. Nejbližší možný termín je tudíž 22. března, nejpozdější 25. dubna. Výpočet data úplňku přitom vycházel ze zjednodušeného popisu pohybu Země okolo Slunce a Měsíce okolo Země, známého astronomům v té době. Tedy z principu, že se měsíční fáze v tytéž kalendářní dny opakují v tzv. Metonově cyklu, jenž trvá přesně 19 roků. Mohlo tak dojít až ke dvoudennímu rozdílu oproti dění na nebi.

Pravidlo na stanovení Velikonoc se prosazovalo několik následujících století, a když už byli astronomové v 17. století schopni určit okamžik jarní rovnodennosti i fáze Měsíce přesněji, stala se církev v doktrínách a pravidlech natolik pevná, že změna nepřicházela v úvahu.

Co tedy vzdát hold starověkým astronomům pídícím se po prvním jarním úplňku a k vašim rodinným tradicím přidat i velikonoční návštěvu hvězdárny? Stačí mrsknout virtuální pomlázkou na www.hvezdarna.cz