Kliknutím zvětšíte1882 zprovozněna tuhnická vodárna na výrobu užitkové vody
Zajišťování zdrojů pitné vody pro Karlovy Vary bylo již od počátku problematické. Vzhledem ke geologickému podloží i členění terénu nebylo možné využívat podzemní zdroje, obyvatelé si tak museli obstarávat pramenitou vodu z okolních lesů. Město postupně vytvořilo síť lesních vodovodů, které do něj přiváděly vodu z lesních pramenů. Prameny ovšem závisely na klimatických podmínkách a v letních obdobích často vysychaly.
Se zvětšujícím se věhlasem i návštěvností K. Varů v 19. století se situace se zásobováním vodou zhoršovala. Město se marně pokoušelo nalézt kvalitní podzemní zdroj v okolí. Nakonec se na doporučení odborné komise rozhodlo vystavět vodárnu v Tuhnicích na výrobu filtrované vody z řeky Ohře. Nová vodárna byla dokončena v roce 1882.
1923 tuhnická vodárna začíná dodávat pitnou vodu
Z počátku sice tuhnická vodárna neuměla vyrobit pitnou vodu, pouze užitkovou, ale i tak výrazně pomohla vyřešit problémy s nedostatkem vody. V té době existovaly ve městě dva vodovodní systémy. Jeden na užitkovou vodu, rozváděnou z tuhnické vodárny do jednotlivých domů, a druhý na pitnou vodu, která byla dopravována z lesních pramenů do významných budov a do veřejných kašen a výtokových stojanů. Teprve začátkem 20. let, kdy byla na úpravně zavedena desinfekce chlórem, začala tuhnická vodárna vyrábět pitnou vodu.
Po zavedení chlorování došlo k první větší rekonstrukci a rozšíření vodárny. Přestavěla se i navazující rozvodná síť. Okrajové části, tehdy samostatné, se postupně napojovaly na karlovarský vodovod, který doplňovaly místními prameništi.
Ke konci války byly síť i vodárna poškozeny bombardováním a v 50. letech se celý vodovod dával znovu do pořádku. Již od poválečné doby začalo být zřejmé, že tuhnická vodárna a původní používaná technologie založená na pomalém filtrování vody s biologickým čištěním, předcházeném rychlofiltrací, nestačí na zvyšující se spotřebu i na zhoršující se kvalitu vody v řece.
Nová čerpací stanice, tuhnická vodárna, 1929
1972 dokončena rekonstrukce tuhnické vodárny
V 60. letech tak začala být z původního zařízení vodárny postupně budována nová mechanicko-chemická úpravna vody. K tomu se připojila i rekonstrukce celého areálu. Nová tuhnická úpravna byla dokončena v polovině 70. let. Původní městská vodovodní síť se po válce začala rozšiřovat do okolních obcí. Ani po rekonstrukci ovšem tuhnická úpravna nestačila pokrýt spotřebu, proto se voda doplňovala z 30 dalších vedlejších zdrojů – pramenišť.
Pískové hospodářství, tuhnická vodárna, 50. léta
1985 spuštěn nový vodovodní systém nádrž Stanovice – úpravna Březová
Již v 60. letech se začalo zvažovat využití jiného zdroje vody pro celý region. Nakonec bylo rozhodnuto vybudovat novou nádrž pro akumulaci vody na Lomnickém potoce nedaleko Stanovic, novou úpravnu pitné vody na kopci nad obcí Březovou a navazující vodovodní síť. Nový systém se začal stavět v roce 1972. Obyvatelům K. Varů a okolí začal dodávat pitnou vodu v roce 1985, kdy byla úpravna Březová uvedena do provozu. Tuhnická vodárna pak byla odstavena.
Výstavba nádrže Stanovice, 70. léta
2000 vzniká Oblastní vodovod Karlovarska
Po spuštění nového systému zásobování se v 80. a 90. letech postupně přizpůsobovala a rekonstruovala původní karlovarská síť. Začátkem 90. let převzalo správu vodovodu od státu Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech, které se postupně rozrostlo a dnes má 104 členských obcí ze západních i středních Čech. Obce začaly vzájemně spolupracovat a za podpory odborného provozovatele (Vodáren a kanalizací Karlovy Vary) karlovarský vodovod postupně rozšířily do okolních regionů, dosud zásobených většinou upravenou vodou z řek či z nespolehlivých místních zdrojů. Na začátku se napojil Chodov, v roce 2000 se dokončil přivaděč do Ostrova, 2005 do Horního Slavkova. V roce 2014 se připojil Jáchymov, rozšiřování pokračovalo i do dalších obcí. Vznikl tak Oblastní vodovod Karlovarska, který dnes zásobuje 30 měst a obcí tedy cca 115 000 obyvatel.
Výstavba přivaděče vody do Ostrova, 2000
2016 na úpravně Březová zavedena moderní technologie ultrafiltrace
Úpravna vody Březová je hlavním zdrojem pro zásobování 40% obyvatel Karlovarského kraje. Původně se zde využívala dvoustupňová technologie: koagulace (shlukování nečistot pomocí koagulantu a jejich odstranění usazováním) a filtrace (s využitím pískových rychlofiltrů), doplněná ztvrzováním. V letech 2011 až 2016 byla úpravna rekonstruovaná a rozšířená o další stupeň – ultrafiltraci. Tuto moderní membránovou technologii začala využívat jako vůbec první v ČR. Ultrafiltrační membrány zachytí nerozpuštěné látky do velikosti bakterií a virů, včetně mikroplastů. Projde pouze voda, minerály a ostatní pro člověka důležité prvky. Další ojedinělou technologií na úpravně je elektrochlorace, která umožňuje vyrábět dezinfekční prostředek přímo na místě elektrolýzou z roztoku potravinářské soli. Dnes je úpravna plně automatizovaná a řízená počítačovým systémem, s obsluhou v nepřetržitém provozu. Moderní technologie spolu s dalším zabezpečováním vodovodu (rozšiřování kapacity vodojemů, zdvojování hlavních řadů, záložní zdroje elektrické energie či rezervní potrubí pro zásobování z náhradního zdroje vody) zajišťují systém zásobování i pro případ krizové situace.
Ultrafiltrace na úpravně vody Březová, 2016
Vývoj karlovarského oblastního vodovodu je příkladem toho, že vzájemná dlouhodobá spolupráce obcí, společné odborně řízené investice a sdílení základní infrastruktury napříč regionem je tou nejlepší cestou, jak zajistit pro obyvatele spolehlivý a bezpečný systém zásobování, který dokáže vyrovnávat i lokální výkyvy (jako například výrazný propad spotřeby vody v lázeňském městě v době pandemie) bez dopadu na konečné odběratele.
Úpravna vody Březová po rekonstrukci
20
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
