Více než 450 zástupců z 53 zemí evropského regionu a představitelé mezinárodních a nevládních organizací vyzvali ve společném prohlášení evropské lídry, aby posílili činnost, která má zabránit úmrtím a nemocem způsobeným dopadem životního prostředí.
Každý rok zemře předčasně v důsledku znečištěného prostředí minimálně 1,4 milionu Evropanů, což odpovídá minimálně 15 % všech úmrtí v Evropě. Zhruba polovina těchto úmrtí souvisí s vnějším či vnitřním znečištěním prostředí. Dohromady ztratí občané 50 milionů let zdravého života ročně kvůli rizikům souvisejícím s životním prostředím.
„Zlepšení zdraví naší populace je klíčové pro Moravskoslezský kraj, protože průmyslové dědictví našeho regionu má dopad na její zdraví. Nebudeme jen investovat do zlepšování životního prostředí, ale také do budování systémové sítě vysoce kvalitních zdravotnických zařízení včetně nákupu vybavení. V neposlední řadě budeme podporovat vzdělávání dětí ve zdravotnické oblasti," sdělil Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje.
Zsuzsanna Jakab, regionální ředitelka Regionální kanceláře pro Evropu Světové zdravotnické organizace (WHO Evropa) uvedla, že v době udržitelného rozvoje můžeme zabránit 1,4 milionu úmrtí souvisejících s životním prostředím tím, že budeme činit zdraví prospěšná politická rozhodnutí napříč celým vládním sektorem.
Environmentální rizikové faktory jsou odpovědné za zhruba 26 % ischemických srdečních chorob, 25 % mozkových příhod a 17 % případů rakoviny v Evropě. Úmrtí z kardiovaskulárních příčin a onemocnění související s environmentální expozicí jsou třikrát vyšší v zemích s nižšími středními příjmy v porovnání se zeměmi s vysokými příjmy.
Znečištění ovzduší je v Evropě nejčastější environmentální příčinou úmrtí a odpovídá za 620 000 úmrtí každý rok. Důvody jsou doprava, průmysl, výroba energie, spalování pevných paliv na topení a vaření, špatné větrání nebo pasivní kouření.
Do roku 2030 bude 8 z 10 Evropanů žít ve městech, kde budou vystavováni mnohačetným environmentálním rizikům. Nejzranitelnější z nich – děti, lidé žijící v chudobě, opomíjené skupiny lidí, migranti – jsou tím nerovnoměrně zasaženi. WHO se zavazuje podporovat všechny evropské země v jejich snaze upřednostňovat opatření pro lepší zdraví, duševní pohodu a životní prostředí. Síť Zdravých evropských měst WHO a Síť Zdravých regionů jsou strategickými platformami pro působení na lokální úrovni; poskytují příležitost pro posílení společných přístupů a integrují environmentální, sociální, ekonomické a politické dimenze pro lepší zdraví a duševní pohodu pro všechny.

prof.Ing. Ivo Vondrák, CSc.Zdroj: Moravskoslezský kraj

Ministerská konference o životním prostředí a zdraví pořádaná v Ostravě definovala přístup Evropy k příležitostem a výzvám 21. století. Do roku 2018 se očekává, že evropské země vyvinou národní portfolia pro environmentální a zdravotní opatření. Budou založena na jejich prioritách vybraných mezi sedmi vyzdviženými na konferenci: kvalita ovzduší, chemická bezpečnost, zdravotnické systémy udržitelné z hlediska životního prostředí; nakládání s odpadem; voda, sanitace a hygiena a města.
Konference se stala zlomovým bodem označujícím první událost v éře nového programu udržitelného rozvoje 2030. Vytvořila rámec k závazku evropských lídrů pro environmentální a zdravotní opatření s cílem dosáhnout udržitelného rozvoje.