Už za baťovské éry byla pro návštěvníky Zlína jedním z lákadel architektura. Unikátní urbanistický koncept zahradního města s funkcionalistickou architekturu, přijíždějí od těch dob do „červeného města“ obdivovat kromě turistů i budoucí architekti a odborníci. „O to větším závazkem je pro město činit taková rozhodnutí, aby jeho rozvoj byl v souladu se zachováním kulturního dědictví. Tak, aby byl náš jedinečný zlínský punc originality zachován pro další generace,“ sdělil Jiří Korec, primátor města Zlína. O tom, že se Zlínu daří, svědčí několik v posledních letech uskutečněných proměn, které svým originálním a kvalitním pojetím překračují hranice města a dávají o sobě vědět v odborných kruzích. Za zmínku určitě stojí první moderní a odvážně pojatá stavbu, která si dovolila před třinácti lety uvelebit přímo v centru města. Je jím Kongresové a univerzitní centrum Zlín, dílo věhlasné architektky a zlínské rodačky Evy Jiřičné. Fascinující stavba, v níž se snoubí estetika s funkcí, již posbírala na poli architektury několik významných ocenění. Kritérium vzkvétajícího prostoru, který výborně doplňuje svoje okolí, se podařilo splnit i u nedávno revitalizovaných parků. Je jím tzv. Gahurův prospekt (2013) jedno z urbanisticky nejcennějších míst ve Zlíně nebo pro svoje zábavní pojetí rodinami s dětmi vyhledávaný park Komenského (2014). Zlínskou architektonickou perlou nebo klenotem je pak nazýván Památník Tomáše Bati. Ten prošel citlivou obnovou v roce 2019. „Nyní Zlín očekává realizaci dalších tří plánovaných projektů. V září tohoto roku započne jeden z nich - rekonstrukce tržiště Pod Kaštany, dále naváže proces proměny Zimního stadionu Luďka Čajky a revitalizace Velkého kina,“ doplňuje primátor Korec.
Vizualizace nové podoby Tržiště Pod Kaštany.
Tržiště Pod Kaštany
Nenajde se snad Zlíňan, který čas od času nezavítá na tržiště Pod Kaštany. Kvůli jeho pestré nabídce lokálních produktů od pěstitelů i jeho strategickému umístění v centru Zlína se toto místo těší u místních velké oblibě. Nyní tržiště čeká nutná modernizace. Po komplexní rekonstrukci dojde k vizuálnímu propojení tržiště s přilehlým parkem. Vzhled se výrazně změní, budou ho tvořit desítky nových stolků z kovu, nově se zdrojem elektřiny a vody. Za nimi od třídy Tomáše Bati budou umístěny rámy s plachtami, které ochrání zeleninu a ovoce před sluncem a obchodníky před deštěm. Souběžně s revitalizací tržiště Pod Kaštany bude v přilehlém sadu Svobody zprovozněna vrtaná studna, která trhu zajistí zázemí užitkové vody.
Velké kino
Památkově chráněná budova Velkého kina prošla od svého vzniku v roce 1932 řadou přestaveb, během kterých se postupně zmenšila její kapacita. Z původních více než 2500 míst na méně než tisíc. Budova Velkého kina je unikátní díky své svařované ocelové konstrukci, použité v takovém rozsahu vůbec poprvé na území tehdejšího Československa. Během pozdějších přestaveb bylo neúměrně zvýšeno zatížení nosné konstrukce s dalšími neodbornými zásahy. V důsledku těchto okolností bylo kino v roce 2016 na základě odborného statického posudku uzavřeno. Velké kino spolu s ostatními funkcionalistickými budovami tvoří cennou dominantu náměstí Práce. Po chystané revitalizaci bude sloužit dál i v nebaťovské době coby multifunkční kulturní objekt.
Vizualizace nové podoby Zimního stadionu Luďka Čajky
Zimní stadion Luďka Čajky
Proměna na multifunkční arénu, která se má stát sportovním a kulturním centrem Zlínského kraje, čeká i Zimní stadion Luďka Čajky, který byl postaven v roce 1964. Projekt řeší rekonstrukci stávajícího stadionu a dostavbu objektu mezi sousedícím menším a mladším stadionem z roku 2004. Ta zajistí chybějící technologické i provozní propojení obou ledových ploch. Kromě moderního zázemí sportovních oddílů zde najdou využití sportovní, kulturní a další společenské aktivity. Objekt, který se nachází v památkové zóně města Zlína, si nárokuje vnímavý postoj zhotovitele k rekonstrukci, a to ve smyslu nutnosti zachování stávající architektury včetně některých konstrukčních prvků.