Všem nám je jasné, že by očkování mohlo probíhat mnohem lépe. Nedostatek vakcín, které do kraje dostáváme, to ale zatím neumožňoval. V tomto ohledu se ale blýská na lepší časy. Dodávky vakcín mají narůstat a budeme moct očkovat rychleji. Naše krajská očkovací centra spolu s praktickými lékaři zvládnou naočkovat až 8000 lidí denně, když budeme mít čím. S takovým množstvím dávek bychom dokázali celý Plzeňský kraj naočkovat ani ne za tři měsíce. Tak rychle to sice nebude, ale tempo bude zrychlovat. Očkování v nás vzbudilo velké očekávání. Pro mě a věřím, že i pro většinu z vás, je nadějí k návratu do normálního, svobodného života, na který jsme byli zvyklí. Zajit si s přáteli do restaurace, jet na víkend lyžovat na hory, anebo v létě na dovolenou. To dnes nemůžeme. A určitě už to chybí nám všem. Věřím, že už bude dostatek vakcín, a že se díky tomu vrátíme k normálnímu životu a ke všemu, co máme rádi. 

JAK FUNGUJÍ VAKCÍNY?

COVID-19 Vaccine Comirnaty
■ vyvinuta za spolupráce společnosti Pfizer a BionNTech
■ vakcína sloužící jako prevence onemocnění způsobeného virem SARS-CoV-2 (Covid-19) u osob ve věku od 16 let a starších
■ nese molekulu označovanou jako „messenger RNA“ (mRNA), která obsahuje instrukce k tvorbě proteinu ze SARS-CoV-2, tedy viru, jenž způsobuje onemocnění
■ vakcína neobsahuje samotný virus a nemůže vyvolat onemocněni
■ podává se ve dvou dávkách, do svalu v horní části paže, 2. dávka 21 dní po aplikaci první
■ vakcína v klinickém hodnocení prokázala 95% účinnost
■ nejnovější studie na vice než 1 milionu očkovaných v Izraeli ukazuje výrazně snížení přenosu, nákazy, příznakového onemocněni, těžkého průběhu a úmrtí

 COVID-19 Vaccine Moderna
■ vakcína určena k prevenci onemocnění způsobeného virem SARS-CoV-2 (onemocnění Covid-19) u osob ve věku 18 let a starších
■ obsahuje molekulu označovanou jako„messenger RNA“ (mRNA), která v sobě má instrukce k tvorbě proteinu ze SARS-CoV-2, tedy viru, jenž způsobuje onemocnění Covid-19. Některé z buněk získají instrukce z mRNA a dočasně začnou vytvářet spike protein. Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, začne vytvářet protilátky a aktivuje T buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu
■ vakcína neobsahuje samotný virus a nemůže způsobit onemocnění Covid-19
■ podává se ve dvou dávkách, do svalu v horní části paže, odstup mezi dávkami je 28 dní.
■ vakcína v klinickém hodnocení prokázala 94,1% účinnost 

COVID-19 Vaccine AstraZeneca
■ určena k prevenci onemocnění způsobeného virem SARS-CoV-2 (onemocnění Covid-19) u osob ve věku 18 let a starších
■ vakcína se skládá z jiného viru (ze skupiny adenovirů), který byl upraven tak, aby obsahoval gen pro produkci spike proteinu z viru SARS-CoV-2. Vakcína funguje tak, že organismus připraví k tomu, aby se dokázal bránit proti infekci Covid-19. Vakcína neobsahuje samotný virus a nemůže vyvolat onemocnění COVID-19
■ vakcína se podává ve dvou dávkách, do svalu v horní části paže, mezi dávkami je doporučen odstup přibližně 84 dnů
■ vakcína prokázala v úvodní studii po doočkování druhé dávky 81% účinnost, ale na základě praktických zkušeností je účinnost vyšší, a to už po první dávce

 Běžné nežádoucí účinky po aplikaci vakcín proti Covid-19:
■ lokální reakce (zarudnutí, otok, zatvrdnutí)
■ bolest v místě aplikace
■ zvýšená únava
■ bolest hlavy, svalů, kloubů
■ přechodně zvýšená teplota, po 2. dávce možnost přechodné horečky
Jak je možné, že došlo k tak rychlému vývoji vakcíny? Vakcíny proti koronavirům se vyvíjejí již několik let, a to zejména kvůli závažným respiračním onemocněním SARS a MERS, která se objevila před několika lety především v některých částech Asie. Tyto koronaviry se tehdy naštěstí ve velkém množství do Evropy nedostaly. Proto bylo mnohem lehčí dodělat vakcíny proti SARS-CoV-2. Navíc věda má dnes velké možnosti a do výzkumu byl také nasměrován dostatek finančních prostředků.

ŘIDIČ SANITKY PRODĚLAL COVID: BÁL JSEM SE, ŽE ZKOLABUJI

Ležel v horečkách, nemohl jíst ani mluvit. Únava ho přepadala tak silně, že většinu dne prospal. Miloslav Kundrát ze Kdyně, který pracuje jako řidič převozové sanitky, prodělal covid-19. S onemocněním se pral dlouhých pět týdnů. „Bál jsem se, že zkolabuji a skončím v nemocnici,“ přiznal dvaačtyřicetiletý muž.

Miloslav Kundrát z KdyněMiloslav Kundrát z KdyněZdroj: Plzeňský kraj

Prvním příznakům nepřikládal velkou váhu. Myslel si, že horečky brzy odezní. „Bylo to jako na houpačce. Měl jsem devětatřicet. Na chvilku se mi sice teplotu podařilo srazit na třicet sedm a půl, ale pak zase rychle naskočila zpátky,“ líčil Kundrát. Po týdnu, kdy si vzal volno z práce, se objevily další zdravotní komplikace, především vyčerpáni a změna chuti. Proto zamířil na interní ambulanci Domažlické nemocnice a následně na test, jehož výsledek koronavirus potvrdil. „Pořád se to ale zhoršovalo. Cítil jsem se neskutečně unavený. Patnáct, šestnáct hodin denně jsem prospal. Kromě horkého čaje jsem do sebe nic nedostal. Všechno ostatní jsem vyzvracel,“ popsal.
Přidaly se také bolesti hlavy, závratě a dušnost. Když šel z obyváku do koupelny, což je deset až patnáct metrů, síla mu sotva stačila. „Nemohl jsem popadnout dech. Musel jsem zastavit a odpočinout si. Zkoušel jsem se osprchovat, ale horká voda mě dráždila a já se hrozně rozkašlal,“ pokračoval Kundrát. Problémy měl i s mluvením. Říct pár vět pro něj znamenalo skoro nadlidský výkon. „Jakmile jsem začal mluvit, kašel nešel zastavit,“ doplnil. Nejkritičtější byly první dva týdny. Kvůli nechutenství zhubl deset kilogramů. „Potom už jsem si vzal alespoň suchý rohlík. Nikdy jsem bíle pečivo moc nejedl, ale tohle pro mě najednou byla pochoutka,“ řekl.

STRACH O DĚTI
Hrozil se však momentu, že tělo je zesláblé a samo se s koronavirem nepopere. „Nikdy jsem nevěděl, co bude druhý den. Měl jsem strach hlavně o přítelkyni a děti, všichni se nakazili. Bohudíky dcera a syn byli téměř bezpříznakoví, partnerka měla jen lehčí průběh nemoci,“ zpětně si oddechl. Do zaměstnání se nakonec vrátil až po pěti týdnech. Teď už zase převáží pacienty na vyšetřeni nebo je vozí domů, když je lékaři propouštějí z nemocnic. „Přesvědčil jsem se, že covid není dobře podceňovat. Rozhodně to není žádná obyčejná chřipka, jak stále někteří tvrdí,“ uzavřel.

Autor: Klára Mrázova 

ROZHOVOR S PRIMÁŘKOU KLINIKY INFEKČNÍCH NEMOCÍ JANOU VÁCHALOVOU

Podle primářky Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Plzni Jany Váchalové je jediným východiskem ze současné krize očkování. „Pokud chceme, aby to rychle skončilo, musíme naočkovat velkou část populace v co nejkratším čase,“ říká lékařka.

Proč by se měli lidé nechat naočkovat?
Očkování je totiž nejlepší prevence před infekční nemocí, s čímž máme dlouhodobé zkušenosti. Z historie víme, že některých infekčních nemocí, které dříve zabíjely, jsme se díky očkování zbavili. Příkladem mohou byt pravé neštovice. Tato infekce byla zcela vymýcena a už se nikde na světě nevyskytuje. Podle mého názoru je tedy očkování jediná cesta, jak se v současné době vrátit do normálního života. Všichni si musíme uvědomit, že onemocněni covid-19 je velice nebezpečná infekce. Přenosu se nedá zcela zabránit ani pečlivým dodržováním doporučených opatření. Za další je to nemoc, proti které nemáme účinný lék. Koronavirus je smrtící vir a někteří lidé, i přes naši veškerou snahu, umírají. Pokud chceme, aby to rychle skončilo, musíme naočkovat velkou část populace v co nejkratším čase.

Kdy si myslíte, že je nejlepší čas na očkování?
Co nejdříve, jakmile bude dostupná vakcína. V žádném případě neváhat a pro dávku si jít. Když nyní pozorujeme velký narůst nemocných, je každý den ztrátou.

Pokud budou ve chvíli očkování lidé pozitivní, nemusejí se obávat, že jim vakcína ublíží?
Když je někdo pozitivní, neví o tom (nemá příznaky) a nechá se naočkovat, očkování mu určitě neubliží. Bude normálně fungovat. Nebude mít větší nežádoucí účinky a nemusí mít strach, že by onemocněl, to po očkování není možné. Z tohoto pohledu si myslím, že je to bezpečné. Jinak covid pozitivní lidé by se měli očkovat až za 3 měsíce po prodělaném onemocnění. Dále bychom neměli očkovat pacienty při akutním infektu.

Zaznamenali jste po očkování nějaké vážné alergické reakce?
Vážné alergické reakce tzv. anafylaxe jsme naštěstí nezaznamenali, jsou velmi vzácné. Alergická reakce ale vzniknout může, stejně jako po každém očkování, proto je důležité pacienta po očkování ohlídat. Nikdy nemůžeme dopředu říci, že to bude bez jakékoliv reakce. U vakcíny Comirnaty (Pfizer/BioNTech) jsme zaznamenali pouze lehčí, maximálně středně těžké reakce. Nejčastější byla bolest končetiny v místě vpichu, což samo odezní. Dále se po očkování vyskytovaly chřipkové příznaky, zvýšená únava, teplota, bolesti kloubů, svalů, zduření uzlin, ale i tyto potíže maximálně do dvou dnů odezněly. Problémy měly spíše mladší ročníky, častěji po 2. dávce, ale nemusí to být pravidlem.

Praktičtí lékaři by měli začít očkovat látkou od AstryZenecy. V zahraničních médiích se však objevily informace, že není moc účinná u starších lidí a ti ji začali odmítat. Jsou tedy tyto vakcíny účinné a bezpečné?
Samozřejmě, že jsou. Jsou schválené a pravidla jsou jasně daná. AstraZeneca je velice kvalitní a její výhodou je skladování v nenáročných podmínkách. Od vakcín Pfizer a Moderna se liší mechanismem účinku. Rozhodně si nemyslím, že do České republiky by se dostal lék nebo vakcína, která by měla lidem ublížit. Důležité je, aby teď lidé neřešili, kterou vakcínu si vyberou. Nutné je se nechat naočkovat a chránit tak své zdraví a zdraví svých nejbližších.

Budou se jednotlivé vakcíny v budoucnu ještě zkoumat?
Určitě se budou vakcíny dále sledovat, hlavně jejich účinnost a nežádoucí účinky. Také se bude řešit doba přeočkování, tzn. podání další dávky vakcíny, bude-li potřeba. A samozřejmě se budou porovnávat.
Bude se zjišťovat, která vakcína je např. vhodnější pro starší občany, která pro osoby s poruchou imunity atd. a potřebujeme i vakcínu pro děti. Máme před sebou ještě hodně práce. Znovu však upozorňuji, že v současné situaci nemají lidé váhat a jakmile budou mít možnost, mají se nechat naočkovat. Je třeba také říci, že žádné očkování není stoprocentní. Tady je ale důležité, že vakcína průběh covidu určitě zmírní a může zachránit život. Také věříme, že díky proočkovanosti větší části populace nás bude chránit i kolektivní imunita.

Co si myslíte o ruské vakcíně Sputnik V?
Nemyslím si, že by to byla špatná vakcína. Působí na podobném principu jako AstraZeneca. Abychom ji mohli používat, musí být ale samozřejmě oficiálně schválena. V situaci, kdy je však vakcíny nedostatek a víme, že Sputnik funguje i jinde ve světě, bych se ho nebála.

V poslední době se často hovoří o léčbě covidu pomocí ivermektinu. Myslíte si, že je tento lék účinný?
Ivermektin je antiparazitikum a s léčbou covidu bych v jeho případě byla spíše opatrná. Pokud bych ale viděla spolehlivé studie, které jeho účinnost dokazují, určitě bych jej použila. Stále je to lék k jiným účelům a nemyslím si, že by pomohl, nebo ovlivnil průběh covidu.

Pomohla pacientům s těžkým průběhem plazma od vyléčených?
Jejich stav se významně nezlepšil. Možná by byla účinnější, pokud by se použila hned na začátku. To je ale také komplikované, protože pacienti se zpočátku léčí doma a vážné potíže se rozvinou až za několik dní.

Je pravdou, že těžký průběh mají stále častěji i mladší lidé?
Situace se od podzimu razantně zhoršila. Dříve jsme léčili těžce nemocné pacienty ve věku kolem 80 let. Nyní jsme měli ve Fakultní nemocnici i 27letého chlapce připojeného na umělou plicní ventilaci. Ve špatném stavu jsou teď často třeba i třicátníci či čtyřicátníci, tedy lidé v produktivním věku. I z tohoto důvodu jsem si říkala, že by možná chtělo strategii očkovaní lehce poupravit a začít očkovat i mladší ročníky. Bohužel všechno závisí na počtu dodaných vakcín, kterých je momentálně nedostatek.

Proč podle vás přibývá těžce nemocných mladých lidí?
Jde především o to, za jakých okolnosti se daný člověk nakazí a v jaké je momentálně kondici. Roli hraje určitě virová nálož, tzn. množství viru, které se do těla dostane a vyvolá onemocnění. Pokud někdo někde popíjí, je oslabený alkoholem, nebo má zvýšenou psychickou či fyzickou zátěž a nakazí se, tak ten průběh může mít horši. Velkou roli hrají taktéž přidružené choroby. A také genetika a životní styl. Jedna z nejvíce ohrožených skupin jsou dle naši zkušenosti obézní lidé, kteří se špatně hýbou a mívají větší plicní postižení.

Zanechává covid následky na plicích?
Některé nálezy jsou opravdu vážné a z pacientů se mohou stát do budoucna invalidé. Na plicích mohou vzniknout díky zánětu fibrotické změny, přičemž plíce přestává byt vzdušná a lidé nemohou dýchat. Pacientům po prodělaném covidu doporučujeme funkční vyšetření plic, budou se jim zřejmě dělat i kontrolní grafická vyšetření (CT nebo RTG plic). Bohužel si myslím, že ten, kdo měl velký plicní nález, už nikdy uplně zdravý nebude. Nejlepší je proto nechat se naočkovat a neonemocnět. Nikdo zatím neví, co všechno koronavirus s lidským tělem udělá.

Autor: Barbora Hájková